DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

pátek 24. listopadu 2023

KNIŽNÍ TIPY - Cyklus vlkodlaka - Stephen King (2023)


Cyklus vlkodlaka - Stephen King
2023, Beta-Dobrovský

Vstávám velmi brzy, nemám moc času. Znáte to, když máte chalupu na druhém konci republiky, tak musíte všechno stihnout rychle, protože pak se tam třeba ani nedostanete. Když padá listí ze dvou obrovských kaštanů a kolečko a hrábě jsou vašimi společníky, když sekáte dříví na zimu, ocitnete se v takovém zvláštní stavu. Vzduchem už poletuje sníh a za dva dny místnosti pořádně nevytopíte. Vyčistím si vždycky pořádně hlavu a přemýšlím o věcech, které mě normálně nenapadají. Vylezu do kopce, podle chytrých hodinek jdu právě 25 kilometr. Vysypu listí a koutkem oka zahlédnu stín. Srna, kanec? Liška? Napadne mě jako první. Jenže ne, ti vypadají jinak. Je mlha a dívá se na mě. Opravdu je to on? Jak je to možné. To bude nějaký toulavý pes, občas tu nějací jsou. Sevřu v rukou pevněji sekyru a raději couvám, abych ho měl na očích. Ještě chvíli mě sleduje a potom odběhne. Konečně mám hotovo. Tma je už brzy, tak musím svítit. Uvařím si čaj a začnu si číst. Cyklus vlkodlaka je takovou klasickou Kingovinou. Někde na pomezí mezi fantasy a hororu. Ale příběh je to silný, a dobře se čte. To musím říci již po několika stránkách. 

Zaklepe soused a jestli to prý vím. Zeptám se, o co jde a on si mne vousy. Vlci se vrátili. Mává mi před obličejem místní vyhláškou, která navazuje na tu evropskou. Jak prý máme lovit a chytat vlky, jak na křížence mezi vlkem a psem. Nečtu to, já nikoho střílet nebudu a klást pasti už teprve ne. Ale je to zajímavé. Možná jsem jednoho dnes viděl. Nebo ne? Nevím, a tak si raději nechám všechno pro sebe. Usínám někde v polovině knížky. Mrzí mě to, protože jsem chtěl těch pár stránek dočíst. Není to dlouhé, ale já jsem po fyzické práci opravdu utahaný. V noci mě vyžene močový měchýř. Mám tlačítkový telefon, ten chytrý většinou vypínám. Na horách chci mít klid. Rozsvítím kužel světla, který jde od mobilu. Probudím na chobně několik můr. Vykonám, co je potřeba a pak se leknu. To vypadá jako vytí. Ne, to je hloupost. Nějak se mi propojí kniha i temné lesy kolem chalupy. Dole se rozštěká pes, ale když uslyší další zavytí, jen zakňučí. Vezmu do ruky sekyrku (protože se nebojím, ale co kdyby, že ano). A vylezu před dům. Měsíc je velký a září. Na kopci stojí můj kamarád z odpoledne. Nebo to není on? 

Zamknu na všechny západy a zalezu si pod spacák. Vyhasly mi kamna, ale pro dřevo ven nepůjdu. Nechce se mi. Ne fakt jsem línej, já se nebojím. Vlci jsou provázeni velkou spoustou legend, dohadů a aurou strachu. Přitom je to takový menší pes. Ale je to také lovec. Přemýšlím o tom a usnu. Druhý den je více méně stejný jako ten včerejší. Makám od rána do večera. Někdo to musí udělat. Bolí mě záda, nohy a kyselina mléčná ze mě doslova stříká. Samota je zvláštní v tom, že chvílemi nevím, co je pravda a co se mi zdálo. Myšlenky mám celý den rozevláté a těším se na večer a na Kinga. Říkám si, že kdybych jej četl někde jinde, možná by síla téhle knížky tolik nevynikla. Naše vesnice na horách mi fakt připomíná tu v knize. Navíc jsme byli před pár týdny na Dušičky na místním hřbitově. Zvláštní pocit a nějak moc mrtvých za poslední roky, zdálo se mi. V knize si také všichni myslí, že je to vlkodlak, ale znáte Kinga, nakonec je to sprostý vrah. Nebo ne? Nechám vás samozřejmě napnuté. Neslyšel jsem náhodou vrčení? Otočím se a hrozně se leknu. Uff, ne, je to jen sousedovic obrovský pes. 

Jsou to právě ty zvláštní chvíle mezi dnem a nocí, kdy se vydávají šelmy na lov. Dole v krámě ženský říkaly, že prý někdo našel potrhanou srnu. Moc dobře vím, že vlci jsou plachá zvířata. Ale to lidem nevysvětlíte. Jsou to možná právě tyhle knížky, které záhadný status tohoto krásného predátora potvrzují. Věřím tomu, že kdyby byl zahnaný do úzkých - zaútočí, věřím i tomu, že je problém s roztrhanými ovcemi a dalšími domácími zvířaty. Regulace je opravdu asi nutná. Nechme to ale raději odborníkům. Já jsem večer knihu dočetl a potom jsem jako vždy chvilku seděl a díval se do tmy. Zhasnul jsem a mnul si oči. Bolí mě celý člověk a pořád je tu nějak chladno. Kamna naložím po okraj a přehodím na sebe deku. Po nějaké době mi to nedá, znovu knížku otevřu a přelouskám jí úplně celou znovu. Je už lehce po půlnoci a dnes je venku mlha. Psi jsou zalezlí v boudách nebo v chalupách. Trošku lituji, že žádného nemám. Spím jako dřevo, jako vždy po fyzické práci. Hřeje mě pocit, že mám vše hotovo a že zima může přijít. Ještě zítra vypnu vodu, aby mi nezamrzla v trubkách. Nebude se mi chtít do civilizace. Mezi troubící auta a frustrované lidi na ulicích. 

Dovedu pochopit některé mé kamarády, kteří nemají Kinga rádi. Mě se od něj také nelíbí úplně všechno, ale Cyklus vlkodlaka mě opravdu zaujal. Kniha má spád, pořád se něco děje. A když přistoupíte na magickou hru autora a necháte svoji fantazii pracovat, mohla by se líbit i vám. Přijedu domů do Plzně a celé odpoledne vybaluji věci. Knžku uložím na místo do knihovny, kam dávám ty, které jsem už přečetl. Hned druhý den zmizí, dcera se ihned začetla. Večer ve zprávách vypráví o vlcích, kteří se vrátili. Přišli k nám z Polska a naše lesy se jim líbí. Musíme se s nimi naučit žít, je to krásné zvíře. A co se týká vlkodlaků. Já vám nevím, podle mě vznikli jako takové přirovnání ke zlým lidem. Nebo ne? Nechám to na vás. Každopádně. Pokud máte rádi Stephena Kinga a jeho styl, tak určitě neprohloupíte. Děkuji za pozornost a mějte se co nejlépe. 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
První výkřik se ozval od zasněženého železničáře, který cítil, jak se mu tesáky zahryzly do krku. Další měsíc se ozval výkřik extatické agónie napadené ženy v její útulné ložnici. Nyní se scény neuvěřitelné hrůzy objevují pokaždé, když na odlehlé mainské městečko Tarker Mills zasvítí úplněk. Nikdo neví, kdo bude napaden příště.

Jedno je však jisté. Když měsíc ztloustne, Tarker Mills zachvátí ochromující strach. Ve větru je totiž slyšet skučení, které připomíná lidská slova. A všude kolem nechává stopy netvor, jehož hlad nelze ukojit...


---------------------------------------------------------------------------------------------------