DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

neděle 13. srpna 2023

Recenze/review - PUKEWRAITH - Banquet of Scum (2023)


PUKEWRAITH - Banquet of Scum
LP 2023, Blood Harvest

for english please scroll down

Když mi shnila první ruka a odpadalo maso od kostí, tak jsem byl pro spoustu lidí zrůda. Nevadillo mi to, moc dobře jsem totiž věděl, že se stejně jednou všichni sejdeme před posledním soudem. Rozpadáme se v prach už od narození. Hnijeme zaživa. Alespoň my, kteří posloucháme pravý a reálný death metal. Rádi se brodíme po kolena v krvi, navštěvujeme stará jatka i pitevny a nasáváme atmosféru. Ano, nálada a pocit, jsou to nejdůležitější, co vám může hudba předat. Když mi přišlo první album kapely PUKEWRAITH na recenzi, vůbec jsem netušil, o koho jde.

Jenže jsem pečlivý, přečetl jsem si pozorně promo materiály a zjistil jsem, že pod touhle smečkou (projektem) je podepsán Brendan Dean, známý především z kapely GUTVOID a dalších skupin jako Fumes, Soul Devourment, Wexler's Prime, Alucard a Simulcra. Chvíli jsem se díval na krásně morbidní obal (autorem je Nev Michael) a po chvilce jsem si začal podupávat nohou. To u mě znamená, že se mi hudba líbí, že ji rád podpořím. I stalo se.


Je to mokvající a hnilobná jízda od začátku do konce. A to prosím pěkně, ve stylu starých GRAVE, SINISTER, HYPOCRISY. Výsledný dojem je velmi brutální, nekompromisní a také občas trošku monotónní. Povedlo se mi ale naladit na stejnou vlnu a s chtuí jsem si představoval, jak spolu s dalšími kolegy pitváme shnilé nemocné tělo. Pacient ještě žije, ale to je doufám každému jasné. Líbí se mi zvuk, který si obstaral Brendan také sám. Možná jen, chtělo to dohled i někoho dalšího, myslím si, že potom by jednotlivé motivy vynikly ještě lépe. Takhle se jedná o velmi zdařilé dílo, ale třeba nějaké sólo, atmosférická pasáž, něco, co by narušilo neustálou smršť riffů, bych s klidem ocenil. Mé připomínky ale berte jen jako slova starého psa. Jinak je vše v nejlepším pořádku. Rozřízneme tělo, od shora dolů, vytrháme vnitřnosti, navrtáme lebku, vyndáme mozek. Tahle tvář je mi nějaká povědomá. Už je mi to jasné, to já jsem obětí, pitvaným kusem dávno shnilého masa. Takto dopadnete, když budete poslouchat death metal podobného stylu, jako hrají PUKEWRAITH. Riffy se vám dostanou pomalu pod kůži, do vašich prokletých žil a začnete pomalu hnít zaživa. Kdybych býval byl hodnotil hudbu pomocí bodů nebo procent, dal bych hrdě 7/10 nebo 70% ze sta. To ale nedělám, takže vám jenom napíšu, že se jedná o skvělou zabijáckou práci! Poslouchejte pořádně nahlas. Morbidně hnisavé album po okraj narvané špinavým death metalem a čerstvou krví!


Asphyx says:

When my first hand rotted and the flesh fell off the bones, I was a monster to a lot of people. I didn't mind, because I knew very well that one day we'd all meet in the final judgment. We've been crumbling into dust since we were born. We're rotting alive. At least those of us who listen to real death metal. We like to wade knee-deep in blood, visit old slaughterhouses and autopsy rooms and soak up the atmosphere. Yes, mood and feeling are the most important things music can give you. When the first album of PUKEWRAITH came to me for review, I had no idea who it was.

But being diligent, I read the promo materials carefully and found out that Brendan Dean, best known for GUTVOID and other bands such as Fumes, Soul Devourment, Wexler's Prime, Alucard and Simulcra, is signed to this pack (project). I looked at the beautifully morbid cover art (by Nev Michael) for a while and after a while I started to stomp my feet. For me, that means I like the music, I'm happy to support it. And I did.


It's a soggy and rotten ride from start to finish. And please do it nicely, in the style of the old GRAVE, SINISTER, HYPOCRISY. The final impression is very brutal, uncompromising and also a bit monotonous at times. But I managed to tune in to the same wave and imagined with a chuckle how together with other colleagues we dissect a rotten sick body. The patient is still alive, but I hope that's clear to everyone. I like the sound, which Brendan also provided himself. Maybe it just needed someone else's supervision, I think that would have made the individual motifs stand out even better. As it is, it is a very successful piece, but maybe some solo, atmospheric passage, something to break the constant whirlwind of riffs, I would appreciate. But take my comments as just the words of an old dog. Otherwise everything is in the best order. Cut the body open, top to bottom, rip out the guts, drill the skull, take out the brain. But take my comments as just the words of an old dog. Otherwise, everything is in perfect order. We cut the body open, top to bottom, rip out the guts, drill the skull, remove the brain. This face looks familiar. It's clear to me now, I'm the victim, a dismembered piece of long-rotten flesh. This is what you get when you listen to death metal in the style of PUKEWRAITH. The riffs get under your skin, into your damn veins and you start to slowly rot alive. If I would have rated the music using points or percentages, I would have proudly given 7/10 or 70% out of a hundred. But I don't do that, so I'll just write that this is a great killer piece of work! Listen real loud. A morbidly festering album packed to the brim with dirty death metal and fresh blood!


Tracklist:
01. Grime Fiend 
02. 110 Crushed 
03. Fleshmaster 
04. Mire Stench 
05. Cyclone Of Maggots 
06. Cruisin' With The Gravesmasher 
07. Mucklord