GEIST OF OUACHITA - Imprisoned in the Graven Wood
CD 2023, Signal Rex
for english please scroll down
Někdy se dívám do tmy příliš dlouho. Nevidím před sebou žádné světlo, žádnou naději. Jenom zlo, špínu a nenávist. Negace všeho dobrého vyhledávám i v hudbě. Život ve stínu mi vyhovuje, vše je jednodušší, ohlodané na kost. V undergroundu to takhle chodí. U black metalu obzvlášť. Jsem poutníkem, který je navěky ztracený v chodbách Hádovy říše. A stále rád a s chutí objevuji kapely, projekty, které mě nabijí černou energií.
GEIST OF OUACHITA je kapelou jednoho muže, který si říká Roanoke. Ten je podespán pod všemi nástroji i vokály. Není to žádný nováček na scéně. Naopak, mohli jste jej potkat v kapelách jako 1789, Darkest Bethlehem, Death Be with Thee, Gloria's Garden, Nocturnal Tyrant, Northern Solitude, Thy Heart, Thine Kingdom, Till, Tome of Alsiare, Winterspells, Xirgan. O kvalitu je tak postaráno. A to nejen po zvukové stránce nebo co se týká obalu (ten je vynikající), ale i ohledně samotné hudby.
Na počátku byl chaos, tak praví jedna teorie vzniku vesmíru. Pro pochopení téhle nahrávky se musíte vydat po časové ose zpět. Do Norska a Švédska devadesátých let minulého století. Budete mít obličej zkřivený bolestí a přesto budete neustále přidávat hlasitost. Skladby jsou totiž napsány s jediným účelem. Abyste u nich umrzli chladem. Je to hnis a špína, nahrubo nasekaná tma, zlo a nenávist. Tradiční, klasický sound sice není ničím objevným, ale je cítit, že Roanoke věří své morbidní práci a hraje od srdce. Nečekejte žádnou progresi ani novátorství. Naopak, tohle album ocení hlavně všichni tmáři, fanoušsci tradičních postupů. Je to jako navštívit hřbitov daleko na severu. Lehnout si do sněhu a za zvuků vánice a téhle desky zemřít, stát se pomalu nemrtvým. Ano, "Imprisoned in the Graven Wood" je určeno všem přízrakům, démonům i těm, kteří jako já žijí jenom v temnotě. V některých skladbách se možná až moc opakují motivy a v určitých chvílích je na mě chaosu až příliš, ale to berte jako drobné výtky starého psa. Jinak je vše v nejlepším pořádku. Pokud máte rádi staré dobré časy, kde ještě hořel oheň jasným plamenem, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete poctivou porci shnilého masa. A bude podávána na víku od rakve. No řekněte, co si víc může prokletý přát? Někdy se dívám do tmy příliš dlouho. Nevidím před sebou žádné světlo, žádnou naději. Jenom zlo, špínu a nenávist. Chladné black metalový vichr ze starých kobek! Povinnost pro všechny umrlce!
Asphyx says:
Sometimes I stare into the dark for too long. I see no light before me, no hope. Only evil, filth and hatred. I look for the negation of all that is good in music. I'm comfortable living in the shadows, everything is simpler, gnawed to the bone. That's the way it is in the underground. Especially in black metal. I'm a wanderer, lost forever in the corridors of Hades. And I'm still happy and eager to discover bands, projects that energize me with black energy.
GEIST OF OUACHITA is a one-man band called Roanoke. He's underneath all the instruments and vocals. He's no newcomer to the scene. On the contrary, you could have met him in bands like 1789, Darkest Bethlehem, Death Be with Thee, Gloria's Garden, Nocturnal Tyrant, Northern Solitude, Thy Heart, Thine Kingdom, Till, Tome of Alsiare, Winterspells, Xirgan. Quality is thus taken care of. And not only in terms of sound or cover art (which is excellent), but also in terms of the music itself.
In the beginning was chaos, so says one theory of the origin of the universe. To understand this recording, you have to go back in time. To Norway and Sweden in the 1990s. You'll have your face contorted in pain and yet you'll keep turning up the volume. The songs are written with one purpose in mind. To make you freeze with cold. It's pus and filth, coarsely chopped darkness, evil and hate. The traditional, classical sound is nothing groundbreaking, but you can feel that Roanoke believes in his morbid work and plays from the heart. Don't expect any progression or innovation. On the contrary, this album will be appreciated especially by all the darker, traditional fans. It's like visiting a cemetery far up north. To lie down in the snow and die to the sound of the blizzard and this record, to become slowly undead. Yes, "Imprisoned in the Graven Wood" is for all ghosts, demons and those who like me live only in darkness. There may be a little too much repetition of motifs in some tracks and at certain points the chaos is too much for me, but take that as a minor gripe from an old dog. Otherwise everything is in the best order. If you like the good old days, where the fire was still burning bright, don't hesitate a moment. You'll get a fair portion of rotten meat. And it'll be served on a coffin lid. Well, tell me, what more could a damned man ask for? Sometimes I stare into the dark too long. I see no light before me, no hope. Only evil, filth and hatred. A cold black metal blast from the old dungeons! A must for all the dead!
tracklist:
1 Vampyric Exhumation
2 Awakening of Ancient Blood
3 Lust of Ichor
4 From A Tree I Hang In Chains
5 A Vengeful Spirit Imbued By Hatred
6 Imprisoned In The Graven Wood
