DEADLY STORM zine: Recenze/review - CONCRETE COLD

CONCRETE COLD - The Strains of Battle

CD 2023, Supreme Chaos Records

for english please scroll down

Zavřený hluboko pod zemí, ve staré plesnivé kobce. Vlastně ani nevíš proč. Možná tě pozorují, jak bojuješ s vlastním stínem, možná jim dělá jenom radost, že si drásáš obličej do krve. Tíživá samota duše. Prvních pár dní bylo skvělých. Líbilo se ti ticho a klid. Jenže potom se tvůj spánek začal měnit v děsivou noční můru. Jakoby se ti dostal do hlavy krvelačný červ, který tě nutil mlátit hlavou o zeď, nadávat a klít. Chtěl si, aby ti mozek vyskočil z hlavy.

Hodně podobné to mám i s novou deskou německých CONCRETE COLD. Jedná se o zkušené muzikanty ze smeček jako CARNAL GHOUL, MILKING THE GOATMACHINE, DEMONBREED, RED STONE CHAPEL und Ex-LAY DOWN ROTTEN/MILKING THE GOATMACHINE, kteří se rozhodli, že nahrají desku plnou velmi dobrého death sludge doom metalu. Již po několika prvních setkáních zjišťuji, že se jim to opravdu podařilo. Dostali se i do mé hlavy.

Zvuk, obal, celková produkce, vše je v nejlepším pořádku. Pokud se zaměříme na hudbu, tak ta je opravdu velmi uvěřitelná, syrová a zlá. Mám neodbytný pocit, že jsem strávil ve své kobce již hodně dlouhou dobu. Ztratil jsem pojem o čase, když totiž posloucháte "The Strains of Battle", začnete se postupně měnit. Jste jako postava z románů Franze Kafky. Syrové, bolestivě uvěřitelné skladby jsou napsány velmi elegantně, nebál bych se napsat rustikálně. Vše je ohlodáno na kost, až do morku. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Pro mě je potom nejdůležitější celkový dojem. Určitě znáte takový ten divný stav, kdy nevíte, co je ještě děsivý sen a co už krutá realita. Doporučuji si narvat album pod tlakem do hlavy brzy ráno, když je v ulicích ještě smog a ocelová mlha. Projdete kolem hnusné továrny, budete dýchat zplodiny. Přesně v těchto momentech vynikla hudba CONCRETE COLD nejvíce. Vše je ošklivé, mokvající, smradlavé, špinavé. Ne, tenhle svět se mi už dávno nelíbí. Zavřete mě prosím, raději hluboko pod zem. Nedávejte mi jídlo a nechte mě, až se úplně zblázním. Budu si pouštět "The Strains of Battle" tak dlouho, až mě změní k obrazu svému. Až mi vyčistí z lebky všechno divné myšlenky. Možná jsem mohl napsat rovnou, že se mi tahle deska moc líbí a jsem hrozně rád v její společnosti. Má v sobě totiž pradávnou sílu, slyším z ní ozvěny z onoho světa. Hnisavá, mokvající bažina děsivých lidských death sludge doomových myšlenek!

Asphyx says:

Locked deep underground in a moldy old dungeon. You don't really know why. Maybe they're watching you fight your own shadow, maybe they're just happy you're scratching your face bloody. The heavy loneliness of the soul. The first few days were great. You liked the peace and quiet. But then your sleep began to turn into a terrifying nightmare. It was like a blood-sucking worm got into your head and made you bang your head against the wall, swear and curse. You wanted your brain to pop out of your head.

It's very similar with the new album of German CONCRETE COLD. These are experienced musicians from packs like CARNAL GHOUL, MILKING THE GOATMACHINE, DEMONBREED, RED STONE CHAPEL und Ex-LAY DOWN ROTTEN/MILKING THE GOATMACHINE who decided to make a record full of very good death sludge doom metal. Already after the first few meetings I find out that they really succeeded. They even got into my head.

The sound, the packaging, the overall production, everything is in the best order. If we focus on the music, it's really very believable, raw and evil. I have an insistent feeling that I have spent a long time in my dungeon. I've lost track of time, because when you listen to "The Strains of Battle" you start to gradually change. You're like a character in a Franz Kafka novel. The raw, painfully believable songs are written in a very elegant, I wouldn't be afraid to write rustic way. Everything is gnawed to the bone, to the core. Nothing is missing or missing anywhere. For me, the most important thing is the overall impression. I'm sure you know that strange state when you don't know what is still a terrifying dream and what is already a cruel reality. I recommend cramming the album under pressure into your head early in the morning, when the streets are still smoggy and steely fog. You'll walk past a filthy factory, you'll breathe the fumes. It was in these moments that CONCRETE COLD's music stood out the most. Everything is ugly, wet, smelly, dirty. No, I don't like this world anymore. Please, lock me up deep underground. Don't give me food and leave me until I go completely mad. I'll keep playing "The Strains of Battle" until it changes me in its image. Until it clears all the weird thoughts out of my skull. I might as well have written that I like this record a lot and I'm very happy to be in its company. It has an ancient power, I can hear echoes of the other world in it. A festering, swamping swamp of terrifying human death sludge doom thoughts!