Našeptávač - Donato Carrisi
2019, Vendeta
Možná je lepší, když lidem do hlavy nevidíme. Jinak bychom byli asi pořádně zděšeni. Možná jsem vyrůstal v určité bublině, ale stejně jako ostatní kolem mě, jsem měl nastavené hranice, které se nepřekračují. Ani ve snech. Neubližuje se dětem, starým lidem, ženám, vlastně nikomu. Jenže potom přijde manželka z práce, kde jako učitelka řešila věci, ze kterých se vám chce zvracet. Navenek usměvavé a bohaté rodiny lékařů i právníků, člověk by řekl, že tihle lidé budou mít rozum. Omyl! Týrání, obtěžování, hnus a špína. Jakoby měl každý temnou místnost v hlavě, kam ukládá své zvířecí pudy. A když je příležitost, vyplavou na povrch. Vezměte si třeba naivitu některých jedinců, kteří dávají na sociální sítě příspěvky, kterými si u vás postupně snižují kredit. Nikdy bych do některých neřekl, že se budou smát vojákovi, který přišel o nohu v boji. Nebo když zmizí dítě, když někoho znásilní. Je to děsná sranda. Možná jsme ale jenom zvířata, někteří trošku chytřejší a morálnější. Nevím.
Co ale vím je, že psychotrillery mám z téhle škatulky asi nejraději. Našeptávač je první kniha autora, kterou jsem četl. Znáte to, hledáte nějaké dobroty na dovolenou a najednou vám naskočí black friday. Listujete nabídkou a dohledáváte si informaci. Jako rád stále objevuji novou hudbu, tak podobně to mám s autory knih. Tohle navíc není žádná prvoplánová detektivka. Naopak. Dostanete příběh, který má mnoho vrstev. Bavilo mě rozplétat celou pavučinu případu. Sympatičtí mi byli i vyšetřovatelé. I když je fakt, že mrtvé dívky ve věku 8 - 13 let, není zrovna téma, které bych četl rád. Přesto mě knížka pohltila. Ano, píšu to pokaždé, protože mě zkrátka lepší slovo nenapadá. Já nesmím vnímat okolí. Když je kniha dobrá, tak je mi jedno, jestli jedu vlakem, někdo řve na hřišti u lavičky nebo se vedle v ulici snaží dělník prokopat sbíječkou na druhou stranu zeměkoule. Našeptávač mě smetl. Doslova. Říkal jsem si, jak je pěkně děj vystavěný, s různými odbočkami. Vše je napšáno s citem, i když krutě. Ale takový už svět bohužel je.
Nikdy jsem nepochopil, jak může někdo ubližovat slabým. A tady je to popsáno hodně reálně. Viděl jsem před sebou jednotlivé scény, jako bych snad ani nečetl knihu, ale sledoval nějaký temný film. Zajímavé, tohle se mi také stává pokaždé. Vytvořím si svůj vlastní obraz v hlavě a s každou kapitolou je jasnější a jasnější. Také si říkám, že na někoho bude případ až moc složitý, ale zase na druhou stranu, proč by se měl autor podbízet? Vždyť v realitě to bývá někdy ještě horší. Taky je fakt, že mám rád takové ty padlé hrdiny, které semlel život, ale oni stále, když je potřeba, tak stojí na správné straně barikády. Potřebujeme je! Příklady totiž táhnou. Jinak by z nás byla jen tlupa neandrtálců. Někdo musí nastavit mantinely a říct, že zlo je zlo. Morálka je dnes děsně zprofanované slovo. Jsem pro její reinkarnaci. Hajzl bude vždycky hajzl a je potřeba to říct nahlas. Odsoudit ho, chytit, aby nezabíjel, nemučil a netrápil všechny okolo sebe. Můžete si myslet, že píšu a mluvím jak nějakej starej skaut, ale proč ne? Co je na tom špatného?
Je to vlastně zvláštní. Člověk má volno, dobře se vyspí, nají a má v lednici dost piva. Letní nálada je výborná a je jen s lidmi, které má rád. Debila na kilometry nevidět. A přesto si zalezu do rohu zahrady a čtu si temné příběhy o vraždách a lidském hnusu. Občas nad tím přemýšlím, proč nás to vlastně pořád přitahuje? Myslím si, že je to napětí. Mě třeba málokdy zaujme rádoby veselá knížka. Mám asi jiný druh humoru. Co byste taky chtěli od fanouška Červeného trpaslíka a starých sci-fi knížek. Pro mě dnes zkrátka takoví ti klasičtí autoři beletrie nepíší. Zkoušel jsem i něco lehčího, nějakou tu výpověď čtyřicátníků a padesátníků, ale připadalo mi, že se všichni chovají jak kreténi. Stejně jako filmy o ženách, co by ještě jako chtěly, ale protože měly rády jako mladý zmrdy, tak jsou teď v prdeli a byly by rády za toho hodnýho kluka, kterýmu kdysi říkaly, že budou jen kamarádi. Uff. Ale to už je jiné téma.
Bylo to napínavé a pořád jsem přemýšlel, kdo může být vrahem. Nebo jich je víc? Hrozné je, že pak jsem jednou ráno na chalupě vstal, dal si čaj a něco dobrého. Jako první kouknu na zprávy a v jedné civilizované zemi se podobný případ opravdu stal. Našeptávač je dobrá kniha pro všechny fanoušky detektivek a thrillerů. Je to další z velmi propracovaných výletů do pokřivené mysli šíleného vraha. Já jsem si knížku užil. Za pár krejcarů jsem dostal pořádnou porci dobré práce. Objevil jsem si pro sebe dalšího autora. Za mě rozhodně palec nahoru. Mějte se hezky a když uvidíte někde nějakou nepravost, tak se nebojte ozvat. Je to i na vás! Děkuji za pozornost.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V lese je nalezeno pohřbených šest useknutých rukou. Jsou uspořádány do tajemného kruhu a zdá se, že patří chybějícím dívkám mezi 8 a 13 lety. Zbytky těl ale nikde nalezeny nebyly.
Případ dostal kriminolog Goran Gavila. Nerudný, vzpurný muž musí spolupracovat s mladou policistkou Milou Vasquezovou, která má pověst odborníka na pohřešované děti. Má totiž svou vlastní tragickou minulost, která ji zanechala poškozenou a neschopnou něco cítit.
Je to výbušný, ale podivným způsobem fungující vztah. A když v lese odhalí další tajemství, stále víc mají své životy navzájem v rukou.
Úchvatný literární thriller, který smetl Itálii. Našeptávač rozpoutal podobnou bouři jako romány Stiega Larssona. Tento román je výjimečný - provokuje, je inteligentní a nepoddajný.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
