COFFIN MULCH - Spectral Intercession
CD 2023, Memento Mori
for english please scroll down
Vždycky mě fascinovaly čerstvě upletené pavučiny na starých rakvích. Mám pokaždé pocit, že je mrtvý ještě mezi námi. I když prolezlý skrz na skrz červy, s kusy shnilého masa, odpadaného od kostí. Říkejme tomu třeba morbidní krása nebo buďme šokováni, ale jedno popřít nelze. Smrt a dobrá hudba tu s námi budou stále. Záměrně vyhledávám a poslouchám smečky, které mají blízko k dlouhému tunelu mezi naším a oním světem. O skotských COFFIN MULCH jsem již jednou psal. Líbilo se mi, jakým způsobem přistupují k hudbě.
Je to jako se dívat do absolutní tmy. Očekávání, napětí a mráz v kostech. První dlouhohrající album zní jako ozvěny ze záhrobí. Má parádní zvuk i obal a naleznete na něm spoustu zajímavých nápadů. A všechny jsou potřísněny zkaženou krví. Až budete rakev otevírat, tak dejte pozor. Někteří mrtví vypadají klidně jenom zdánlivě. Mohou vám ale prokousnout hrdlo. Je vám asi jasné, že se mi to stalo právě u této desky.
Mohu vás ujistit, že se zde hraje podle jasných pravidel, které byly kdysi v záhrobí nastaveny. Chřestivý zvuk, pytel plný kostí, špína a hnis, mokvající zbytky umírajících. Viděli jste někdy, jak vypadá člověk, kterého zasáhne sněť? Není to hezký pohled a tahle nahrávka smrdí úplně stejně. Jako kusy rozkládající se mršiny. Shnijete u ní zaživa. A to všechno v rytmech smeček jako AUTOPSY, NIHILIST, NIRVANA 2002, ENTOMBED, CIANIDE, MASSACRE, PESTILENCE, MASTER, starých SINISTER, CRYPTIC BROOD. Pro mě osobně je zásadní, že se mi skladby líbí, že mi postupně pronikly do žil, do vnitřností. Jako rezavý nůž, který ležel v rakvi vedle sebevraha. Jako oprátka, která prý nosí štěstí. COFFIN MULCH na to jdou upřímně, věřím jim každou notu, každý tón. Při poslechu už dávno nejsem na tomhle zlém světě, ale toulám se mezi nekonečnými stíny Hádovy říše. Hluboko v podzemí, v místech, kde pramení řeka Styx, kde musela tahle deska vznikat. Už teď vím, že se k ní budu rád a často vracet. Má v sobě totiž vše potřebné pro pitvu živých těl, exhumaci čerstvých hrobů i nekonečnou pařbu v márnici. "Spectral Intercession" lze doporučit všem, kteří věří v démony. Vždycky mě fascinovaly čerstvě upletené pavučiny na starých rakvích. Mám pokaždé pocit, že je mrtvý ještě mezi námi. Stačí jen otevřít víko od rakve a utvrdit se v tom, že v rukou drží tohle album. Mrtvolný, shnilý, plesnivý a mokvající death metal ze starých pohřebišť!
Asphyx says:
I've always been fascinated by the freshly woven cobwebs on old coffins. I always get the feeling that the dead are still with us. Even if it's crawling with maggots, with bits of rotten flesh falling off the bones. Call it morbid beauty or be shocked, but there's no denying one thing. Death and good music will always be with us. I deliberately seek out and listen to bands that are close to the long tunnel between our world and the next. I have already written about Scottish COFFIN MULCH once. I liked the way they approached the music.
It's like looking into absolute darkness. The anticipation, the tension and the chills in the bones. The first full-length album sounds like echoes from beyond the grave. It's got a great sound and cover art and there are a lot of interesting ideas on it. And they're all stained with bad blood. Be careful when you open the coffin. Some of the dead are only apparently dead. But they can bite your throat out. You can probably tell that's what happened to me on this particular record.
I can assure you that this is a record that follows clear rules that were once set in the afterlife. A crunching sound, a bag full of bones, dirt and pus, the wetting remains of the dying. Have you ever seen what a man hit by anthrax looks like? It's not a pretty sight, and this footage smells exactly the same. Like pieces of decomposing carrion. You'll rot alive with it. And all this to the rhythms of bands like AUTOPSY, NIHILIST, NIRVANA 2002, ENTOMBED, CIANIDE, MASSACRE, PESTILENCE, MASTER, old SINISTER, CRYPTIC BROOD. For me personally, it is essential that I like the songs, that they gradually penetrated my veins, my guts. Like a rusty knife lying in a coffin next to a suicide. Like a noose that is said to bring good luck. COFFIN MULCH go for it straight, I believe every beat, every note. Listening to it, I'm no longer in this evil world, but wandering among the endless shadows of Hades. Deep underground, in the places where the River Styx rises, where this record must have been made. I already know that I will return to it often. It has everything I need for dissecting living bodies, exhuming fresh graves and endlessly partying in the morgue. "Spectral Intercession" can be recommended to anyone who believes in demons. I've always been fascinated by the freshly woven cobwebs on old coffins. I always get the feeling that the dead are still with us. All you have to do is open the lid of the coffin and be convinced that he's holding this album in his hands. Dead, rotten, mould and moldy death metal from old burial grounds!
https://www.deadlystormzine.com/2021/03/recenzereview-coffin-mulch-septic.html
tracklist:
1. Spectral Intercession
2. Into The Blood
3. Mental Suicide
4. In The Grip Of Death
5. Fall Of Gaia
6. Gateway To The Unseen
7. Infernal Mass
8. Eternal Enslavement