Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - TRAMALIZER.
Odpovádal basák T. Oranen, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave TRAMALIZER! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií TRAMALIZER.
Ave Jakube! Jsem T. Oranen, baskytarista a hrdý člen kapely Tramalizer. Není divu, že jsi nečetl naše rozhovory, protože jsi teprve druhý, kdo ho s námi dělá. I když jsme spolu už několik let, vydali jsme pro posluchače jen pár skladeb. Na našem prvním albu jsme pracovali v tichosti a teď, když se blíží datum vydání, se o Tramalizer začíná mluvit čím dál víc. Co se týče naší historie, já a M. Jokelainen jsme několik let hráli v jiných kapelách a projektech. Někdy v roce 2021 jsme se začali bavit o tom, že budeme dělat hudbu, na které jsme vyrůstali, death metal v té nejčistší podobě. Od prvních demo nahrávek jsme si k sobě našli cestu a věděli jsme, že máme v rukou něco zásadního. Přesto jsme potřebovali bubeníka a zpěváka. Jokelainen znal chlápka z našeho města, se kterým před lety hrál, R. Tarvonena. Neznal jsem ho dobře, i když jsme bydleli ve stejném městě, byli téměř stejně staří a měli stejné hudební kořeny. Naštěstí Tarvonena naše demo skladby zaujaly a líbily se mu, tak jsme mu dali šanci. Můj bože, jak jsem byl ohromený, když poprvé zařval do mikrofonu. Běhá mi mráz po zádech, když si na ten okamžik vzpomenu. Tehdy jsem věděl, že máme v rukou bombu a musíme s ní zacházet opatrně. Ale pořád jsme potřebovali bubeníka. Všichni bubeníci v našem městě byli příliš vytížení, takže jsme museli přemýšlet jinak. Znal jsem jednoho kluka, K. Laanta, z vedlejšího města. Byl hodně aktivní v extrémní hudbě a dělal zvukaře. Jediný problém byl, že je kytarista a ne bubeník. Ale poté, co jsme mu představili myšlenku Tramalizer, zaujalo ho to a slíbil, že bicí zkusí. Líbí se mi jeho způsob bubnování, je dobrý, ale ne příliš čistý nebo přehnaně technický. Je čistý, autentický a má takovou přirozenou „flow“. A v této perfektní sestavě jsme udělali promo na tři skladby, které jsme poslali jen několika vybraným labelům. Dostali jsme několik nabídek a po chvíli přemýšlení jsme se rozhodli, že Soulseller Records je pro nás nejvhodnější label. Po podepsání smlouvy jsme dokončili naše debutové album "Fumes of Funeral Pyres" a teď v únoru 2023 konečně vychází. Takže pokud jste nás ještě neslyšeli, je to proto, že jsme pracovali v tichosti a nespěchali.
Letos jste vydali čerstvou novinku „Fumes Of Funeral Pyres“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?
Měli jsme stejnou sestavu a metody nahrávání jako na našem promu. K. Laanto je poloprofesionální zvukař a přesně věděl, co dělá. Musím říct, že tuhle kapelu dotvořil do té správné podoby. Hledal jsem bubeníka, ale dostal jsem i perfektního zvukaře. Nebyl to záměr, ale po následném zamyšlení se, jako by to tak mělo být odjakživa. Neexistují žádné náhody, všechno se děje z nějakého důvodu. Stejně jako nalezení R. Tarvonena. Jak často slyšíte někoho, kdo má takový hlas? A jaká je pravděpodobnost, že ho najdete někde poblíž? Ale zpět k albu. Zní upřímně a dokonale už jen proto, že jsme si ho produkovali sami, přesně jsme věděli, co chceme, a věděli jsme, jak tu vizi naplnit.
Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?
Nechtěli jsme se vydat tou nejjednodušší cestou "old school death metalu". Chtěli jsme, aby to znělo trochu jako death metal. Víte, jako deathmetalová kapela, která má kořeny hluboko v thrash metalu. Jako průkopníci death metalu, kteří svou kytarovou kariéru začínali učením riffů Slayer. Já osobně jsem tak starý, že si pamatuju doby, kdy byl thrash metal nový a byla to ta zasraně nejtvrdší hudba, jakou kdy kdo dělal. Takže jsem je samozřejmě miloval. Ale netrvalo dlouho, než se z thrashmetalové scény začal zvedat death metal. V té době mi bylo něco kolem 16-17 let a ta konkrétní doba byla nejlepším obdobím mého života. Proto některé z mých nejoblíbenějších alb a kapel pocházejí právě z té doby. Nejspíš odtud pocházejí i skladby a melodie, nostalgie. Jokelainen obvykle dělá většinu thrashových riffů a já ty pochmurnější části. Takže si navzájem předhazujeme nápady a melodie, dokud nemáme hotovou syrovou skladbu. Poté ji představíme ostatním a skladba se zformuje do finální podoby. Každý z nás má své vlastní dovednosti a znalosti, jak je využít k vytvoření dokonalé skladby Tramalizer.
Mám „Fumes Of Funeral Pyres“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?
Jak již bylo řečeno, K. Laanto je náš člověk. Provozuje studio Sonic Violence a skvěle mixuje a produkuje. Nejen proto, že má schopnosti, ale i proto, že žije pohlcen thrash a death metalem. Takže zná všechny niance. Mixoval hudbu pro Unhoped, Cryptborn, Phlegein a mnoho dalších undergroundových skvostů. Spolupracuji s ním od roku 2012, kdy masteroval album pro mou kapelu Förgjord. Poté se stal jedním z mých nejdůvěryhodnějších zvukových inženýrů.
Kdo je autorem textů na „Fumes Of Funeral Pyres“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?
Všechny texty pro toto album jsem napsal já. Nejdřív jsme si mysleli, že bychom to měli udělat společně, ale když jsem dostal inspiraci, zanedlouho měla každá skladba napsaný text ještě dřív, než ostatní začali. Nebyl to záměr, prostě se to tak přihodilo. Texty jsou o temných stránkách lidské mysli. Jsou tam skladby o sebevražedných myšlenkách, skladby o ubližování vlastnímu tělu, pak o sériovém vrahovi, pak o lovu lidí a hodování s jejich těly a podobně. Já vím, možná bych si měl nechat vyšetřit hlavu, než se něco stane...
Kdo je podepsán pod obalem novinky „Fumes Of Funeral Pyres“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?
Jeho autorem je talentovaný finský umělec Niko Partanen. Náhodou jsem se dostal k jeho dílům na internetu a zeptal se ho, jestli by pro nás nechtěl udělat obal. Věděl jsem, že Niko poslouchá extrémní metal, a tak jsem ho nechal poslechnout si naše skladby. Líbily se mu a slíbil, že něco udělá. Bylo to snadné, protože věděl, o jaký styl nám jde. Vysvětlili jsme mu zhruba naši představu a on měl potom volné ruce. Musím říct, že nás nezklamal. Malba obalu zavání smrtí a hořícími mrtvolami.
Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.
Já i Jokelainen máme zkušenosti z black metalových kapel, ale jak už jsme řekli, thrash a death metal byla hudba, na které jsme vyrostli. Takže jako by se kruh uzavíral, když můžete znovu prožít ty zlaté časy počátku devadesátých let. Nevím, jak je to s tou "slávou", já jsem dělal a žil extrémním metalem tak dlouho, že nevím, kde končí moje osobnost a kde začíná metalová hudba. Tenhle způsob života z vás neudělá boháče, ani vám nevrátí to, co od vás dostal. Ale přesto vám to vrací něco mnohem důležitějšího než peníze, udržuje vás to při smyslech.
Pocházíte z Finska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje ve Finsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?
V devadesátých letech patřila finská death metalová scéna k těm nejlepším. Svět ovládaly kapely jako Sentenced, Amorphis, Demigod, Xysma, Mordicus, Convulse, Depravity a desítky dalších. Možná nebyly tak "velkým byznysem" jako švédské kapely, ale byly velmi poctivé a měly svůj jedinečný styl. Když se ale po polovině devadesátých let začal více prosazovat black metal, deathmetalové kapely buď zanikly, nebo "přerostly" své deathmetalové kořeny. Samozřejmě existovalo několik průkopníků, kteří hráli pravý finský death metal, i když to nebylo v módě, jako třeba Slugathor. Ale jako bychom v posledních letech zažili druhý příchod finského death metalu. A co je nejzajímavější, tihle kluci jsou mladí, plní energie a dychtiví. Tady je spousta deathmetalových koncertů ve větších městech a kapely cestují každý víkend. Bohužel žijeme v malém městě, takže nejbližší větší město je 100 km daleko. Takže když chceš něco vidět, musíš cestovat. Ale já už jsem starý, líný cestovat a chce se mi spát ještě dřív, než začne hrát předskokan, haha.
Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete ve Finsku, které je považována za silně luteránskou zemi. Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn náboženstvím?
Církev zde nemá žádnou moc. Takže ať děláte s blackmetalovými kapelami jakékoliv satanistické věci, nikdo nehne brvou. Veřejnost neschvaluje pouze NSBM a věci, které s ním souvisejí. A protože církev ani náboženství tu nemají místo, zdá se, že mnoho blackmetalových kapel nemá nepřítele. Jako by už svou válku vyhrály. Být satanistou nebo otevřeně vystupovat proti církvi už tady není šokující.
Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými švédskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na TRAMALIZER největší vliv.
Z amerických kapel jsme nejvíce ovlivněni thrashovými kapelami, zejména Slayer. Americký death metal nás tolik neovlivnil. Možná Sadistic Intent, Possessed, první Cannibal Corpse a Morbid Angel. Ale většinou má náš death metal evropské kořeny. Samozřejmě švédské kapely jako Carnage, Grave, Entombed a Dismember. To je zcela zřejmé. Ale taky je v něm hodně inspirace od britských kapel jako Cancer a Benediction. Kapely jako Gorefest, Vader a Krabathor jsou na mém non-stop playlistu už nějakou dobu...
Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?
V blízké budoucnosti možná začneme hrát živě. Ale potřebujeme druhého kytaristu, abychom doplnili sestavu. Možná se druhé kytary ujme náš bubeník Laanto a my si prostě najdeme bubeníka jen na koncerty. Uvidíme, nespěcháme.
Jdu si vaši novou desku „Fumes Of Funeral Pyres“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!
Díky za rozhovor, Jakube! Mám rád vaši zemi. Už je to pár let, co jsem ji navštívil, ale určitě se tam vrátím, abych viděl kutnohorskou kostnici, zažil starou Prahu a ochutnal černého Velkopopovického Kozla.
------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: