Recenze/review - DOOMAS - R'lyeh (2023) ~ DEADLY STORM zine

DOOMAS - R'lyeh

CD 2023, Gothoom Productions

for english please scroll down

Vzbudil jsem se hodně brzy ráno. Musel jsem ven. Kousek za městem je starý hřbitov. Náhrobky ležely pod sněhem a krkavec sedící na jednom hrobě mi dával na vědomí, abych vstoupil. Mráz mi pronikal do kostí a mozek se vařil ve vlastní šťávě. Nevěděl jsem, jestli mám strach a nebo ne. Démoni a pradávné příšery mi pokynou a ukáží, kudy mám jít. Otevírám dveře do staré kobky a vcházím dovnitř. Zde, v mlhavém oparu, je vstup do ztraceného města. Přesně takhle jsem si jej představoval ve svých nočních můrách. Vypadá jako na nové desce slovenských DOOMAS.

Není žádným tajemstvím, že mám tuhle smečku moc rád. Vždy jsem na nich obdivoval schopnost napsat skvělé, temném magické melodie a vytvořit tím zcela podmanivou atmosféru. Na nové desce jde kapela ještě dále do podzemí, mezi dlouhé stíny. Kult Cthulhu znovu ožívá a já se ztrácím v absolutní tmě.

"R'lyeh" je volným pokračováním předchozích nahrávek. DOOMAS jsou ve vynikající formě, skladby mají tentokrát ještě více vrstev, jsou pestřejší, košatější. Víc odstínů šedé a černé barvy, více mrazivých pasáží. Přidávám hlasitost a našlapuji opatrně. Pod nohama mi křupou staré prašivé kosti. Bestie, příšera, musí být něčím nakrmena. Zlem, nenávistí, hudbou. Vše je postavené na zajímavých neotřelých melodiích, mocném vokálu a drtivých rytmech. Pánové si hrají s melodiemi jako šelma s kořistí. Mají opět skvělý zvuk (Adam Mičinec), velmi mě zaujal i děsivě krásný obal. Přesně vystihuje to, co se na albu odehrává. Letos jsou slovenští maniaci krutější, syrovější, drsnější, záhadnější. Osobně je pro mě hrozně příjemné sledovat jejich vývoj. Procházíme se spolu ztraceným městem a došlo k vzájemné interakci. Hudba u mě musí probudit emoce, chytit mě a "R'lyeh" mi proniklo do žil jako prudký jed. Všechno ostatní jde stranou. Existuje už jenom temnota a muzika. Toulám se v lesích, navštěvuji staré hřbitovy a kráčím do rytmu. DOOMAS se povedlo nahrát skvělou desku po všech stránkách. Nejedná se ale jenom o dobře odvedené řemeslo. Songy v sobě mají něco navíc. Feeling, drive, velkou sílu, načerpanou v podzemí. Nezbývá mi nic jiného, než nahrávku doporučit všem tmářům a prokletým. Poklekněte a skloňte hlavu! Příšera se probudila! Dark death doomový epos plný krvavých stínů!

Asphyx says:

I woke up very early in the morning. I had to go out. There's an old cemetery just outside of town. Tombstones lay under the snow and a raven sitting on one grave signaled me to enter. The chill seeped into my bones and my brain boiled in its own juices. I didn't know whether to be afraid or not. Demons and ancient monsters beckoned and showed me which way to go. I open the door to the old dungeon and step inside. Here, in the misty haze, is the entrance to the lost city. This is exactly how I imagined it in my nightmares. It looks just like the new Slovak DOOMAS record.

It's no secret that I love this pack. I've always admired their ability to write great, darkly magical melodies and create a completely captivating atmosphere. On the new record, the band goes even further underground, amongst the long shadows. The cult of Cthulhu comes alive again and I lose myself in absolute darkness.

"R'lyeh" is a loose continuation of the previous recordings. DOOMAS are in excellent form, the songs have even more layers this time, and they are more colorful and more vivid. More shades of grey and black, more chilling passages. I turn up the volume and tread carefully. Old, dusty bones crunch under my feet. The beast, the monster, must be fed something. Evil, hatred, music. It's all built on interesting, novel melodies, powerful vocals, and crushing rhythms. The gentlemen play with the melodies like a beast with its prey. They have a great sound again (Adam Mičinec), I was also very impressed by the eerily beautiful cover. It describes exactly what is happening on the album. This year the Slovak maniacs are crueler, rawer, harsher, and more mysterious. Personally, I find it enjoyable to follow their development. We're walking through a lost city together and there's been a mutual interaction. Music has to awaken emotions in me, grab me, and "R'lyeh" went through my veins like a violent poison. Everything else goes by the wayside. There is only darkness and music. I wander in the woods, visit old cemeteries and walk to the beat. DOOMAS has managed to make a great record in every aspect. But it's not just about craft done well. The songs have something extra in them. Feeling, drive, great power, drawn from the underground. I have no choice but to recommend the record to all the dark and the damned. Kneel and bow your head! The monster has awakened! Dark death doom epic full of bloody shadows!