Rozhovor s death metalovou skupinou z Floridy - HIBERNUS MORTIS.
Odpovídal Cesar Placeres (bicí, zpěv), děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave HIBERNUS MORTIS! Zdravím na Floridu. Doufám, že je u vás všechno v pořádku. Musím rovnou říct, že na žádné album jsem se netěšil tolik, jako na vaši novinku „The Monoliths of Cursed Slumber“. Měl jsem desku hodně dlouho dopředu na recenzi a hrozně mě štvalo, že se nemůžu s kamarády podělit o radost. Je totiž vynikající. Death metal přesně v podobě v jaké je mám nejraději. Jak album vznikalo a s jakými pocity jste šli do studia?
Především děkuji za rozhovor! Vždycky nás šokuje, když se dozvíme, že naši hudbu slyšeli i lidé mimo Floridu, natož mimo USA, zvlášť když uvážíme, jak limitované množství našich předchozích alb bylo vylisováno. Jsem rád, že se vám nové album líbilo, pracovali jsme na něm opravdu tvrdě a chtěli jsme si být jisti, že jsme s konečným výsledkem po tak dlouhé odmlce stoprocentně spokojeni. Co se týče vzniku alba, je to kombinace nápadů, které jsme měli už před deseti lety, ale i novějších, které vznikly nedávno speciálně pro toto vydání. Návrat do studia nám naprosto vyhovoval, protože tentokrát jsem ho od začátku do konce nahrával já a věděli jsme, že si můžeme dát na čas a nemusíme nic uspěchat. Při předchozích nahrávkách jsme byli ve studiích, kde jsme museli platit od hodiny, takže jsme často museli spěchat. Tentokrát jsme si ale mohli dát na čas a vůbec poprvé jsme mohli říct, že jsme opravdu natočili album, které jsme vždycky chtěli.
Jaké to bylo, začít zase tvořit nový materiál? Dlouhohrající desku jste nevydali 21 let. To je hrozně dlouhá doba. Změnilo se všechno. Technologie, máme internet, všechno je rychlejší, brutálnější. V extrémním metalu obzvlášť. Pak přijdete vy a rozsekáte mě totálním old schoolem! Změnil se nějak přístup, jakým skládáte? Jak tvořili HIBERNUS MORTIS nový materiál?
Ano, za 21 let se určitě změnila spousta věcí nejen v oblasti technologie a nahrávání, ale i v death metalu. U nás je to tak, že zatímco některé kapely se vždy snažily klást důraz na to, aby byly "nejrychlejší", my jsme vždy chtěli být "nejtvrdší'' Chci říct, že občas máme blasty, ale je to proto, abychom hudbě dodali dynamiku nebo "ozvláštnění". Vždycky jsme se soustředili hlavně na tvrdost. Náš přístup je stejný od prvního dne a nikdy se nezmění. Hrajeme temný death metal, někdo tomu možná říká "old school death metal", ale v době, kdy jsme začínali, to byl prostě "death metal". Co se týče skládání novějšího materiálu na toto album, jak jsem již uvedl, měli jsme nějaké riffy/skladby, které jsme během naší pauzy nestihli nahrát a ty mi vždycky ležely v hlavě. Nikdy jsem na ně nezapomněl. Takže když jsme začali znovu skládat hudbu, měli jsme jak tyto nápady, tak i spoustu nových, ale všechny ve stejném duchu klasických Hibernus. Většinu hudby napsal Ralf Varela a já. Naši další dva členové Yasser & Randy se na albu také významně podíleli.
Vždycky jste měli takový ten plesnivý prašivý zvuk, který nenechá nikoho v klidu. Jak a kde jste album nahrávali? Deska působí staře, plesnivě, asi to není analog a nebo ano? Kdo je podepsán pod mixem a masteringem?
Toto téma mě opravdu baví diskutovat. Rád mluvím o nahrávání. Album jsem nahrál, smíchal a zmasteroval kompletně já. Nahrávám už něco přes dvacet let a i když jsem za tu dobu nahrál spoustu kapel, album Hibernus Mortis jsem nahrával vlastně poprvé. Věděli jsme, že musíme najít dokonalou rovnováhu mezi čistou a špinavou produkcí. Je to tenká hranice, nechceš se příliš přiklonit ani na jednu stranu. Snažil jsem se, aby to znělo co nejvíc klasicky. V dokonalém světě bych rád nahrál album stoprocentně analogově, ale některé aspekty digitálu mají své výhody. Abych bojoval proti sterilnímu "digitálnímu" zvuku práce v DAW, použil jsem několik zbraní, jako je použití některých dobových mikrofonů, tracking přes lampové mikrofonní předzesilovače, kdykoli to bylo možné, utopení věcí v reverbu, abych vytvořil prostor, spuštění finálního stereo masteru z Pro-Tools do analogového linkového mixu a ten pak zase do mého 58 let starého 2-Track Reel To Reel. Ve skutečnosti jsem finální masterovaný mix nahrál na 1/4" pásku na tomto prastarém kotoučovém magnetofonu a pak jsem přehrávání spustil zpět do Pro-Tools. Když si poslechnete nové album se sluchátky na uších, můžete slabě slyšet sykot té saturace pásku z cívky na cívku spolu s občasným praskáním a lupáním. Tyto vlastnosti syčení, praskání a lupání pásku používáme téměř jako vlastní nástroj, stejně jako používáme zpětnou vazbu, zpoždění a dozvuk jako vlastní nástroj. Všechno je to součást většího obrazu a součet jejich částí je konečný výsledek. Takže ano, to jsou některé z technik, které jsem použil k dosažení toho "plesnivého/prašivého" zvuku, o kterém mluvíš. Ve studiu si potrpím na experimentování. Jelikož se death metalu věnuji zhruba od roku 1989, byl jsem samozřejmě ovlivněn produkčním stylem týpků jako Scott Burns a Tomas Skogsberg, ale ovlivnili mě i producenti mimo žánr, jako Joe Meek a Phil Spector, kteří měli ten neuvěřitelný produkční styl "Wall Of Sound" se spoustou vrstev a tunami reverbu. To na mě jako na zvukaře mělo velký vliv a na tomto albu můžete trochu toho vlivu slyšet.
Bez obalu by nebyla deska kompletní. Ten k novince „The Monoliths of Cursed Slumber“ je jak vystřižený ze starého hororového filmu. Hrozně se mi líbí. Ihned jsem si objednal tričko. Kdo je jeho autorem a jak jste motiv vybírali?
Obal alba ve skutečnosti vytvořil můj bratr Chris Placeres. Je to velmi talentovaný umělec ve všech formách umění. Fotografie, malba, kresba, digitální média, film atd. Obal alba namaloval akrylovými barvami na plátno o rozměrech 24 x 24 palců. Chtěli jsme, aby obal dokonale vystihoval hudbu. Hrajeme temný jeskynní death metal, takže jsme chtěli, aby obal byl temný a jeskynní zároveň. Co se týče konceptu, dal jsem mu hrubou představu o tom, co chceme. Něco jako zapomenuté mauzoleum nebo kostnice ztracená v čase v nějaké podzemní jeskyni. Význam "The Monoliths Of Cursed Slumber" si musí určit posluchač sám, protože vizuální ztvárnění může mít několik významů.
Nejde se nezeptat. Proč jste vlastně v letech 2001 až 2022 nic nenahrávali? Přijde mi, že o vás ani nikde nebylo slyšet. Jsem takový ten fanoušek, co sleduje kapelu, vyhledává si informace, zajímá se, ale po vás jakoby se slehla zem. Proč vlastně?
Je to trochu nudný příběh, ale v polovině roku 2000 jsme se dostali do bodu, kdy jsme už neskládali novou hudbu, jen jsme pořád hráli na koncertech a to byl jediný čas, kdy jsme se sešli a zkoušeli, jen jsme trénovali na koncerty. Nakonec jsme někdy kolem roku 2006 přestali hrát všichni společně. V roce 2012 jsme se zase dali dohromady, odehráli pár koncertů a pak jsme se všichni shodli, že musíme udělat nové album, takže jsme začali skládat hudbu na nové album a zbytek je historie. Všem nám je kolem čtyřicítky, takže už nemáme tolik času na cvičení, jako když nám bylo dvacet. Všichni máme věci jako kariéru, rodinu atd., které nám zabírají spoustu času, takže věci mají tendenci spatřovat světlo světa za mnohem déle než dřív.
Když jsem zaznamenal smrt Douga Humlacka, myslel jsem si, že už nikdy nebudete pokračovat. Byl to skvělý kytarista i člověk. Jak jste našli náhradu v podobě Randy Piro? Jeho práce v CIGAN, HATE ETERNAL, KULT OV AZAZEL mluví sama za sebe. Znali jste se z dřívější doby? Proč právě on?
Doug opustil kapelu někdy v roce 2004, což byl vlastně jeden z několika důvodů, proč jsme kapelu o rok nebo dva později ukončili, protože byl významnou součástí procesu psaní skladeb pro Hibernus. Přesnými důvody jeho odchodu si stále nejsem stoprocentně jistý a bohužel se to už nikdy přesně nedozvím. Z toho, co jsem pochopil, si myslím, že ho prostě přestalo bavit hrát na koncertech nebo být v kapele obecně. Doug byl takový tajemný vlk samotář. Je to typ člověka, který by byl naprosto spokojený, kdyby si doma hrál na kytaru a třeba si něco nahrával sám. I když z kapely odešel, zůstali jsme přáteli a občas jsme si povídali. Už několik let jsem s ním nemluvil, protože se přestěhoval do jiného státu, a nebyl ani na sociálních sítích. Náhodou jsem s ním jednou mluvil pár měsíců před jeho smrtí. Chybí mi jako blázen. Když se kapela v roce 2012 dala znovu dohromady, věděli jsme, že musíme sehnat druhého kytaristu. S Randym jsme se znali léta, žije tady dole na jihu Floridy. Pracovali jsme kousek od sebe, on byl také dlouhá léta fanouškem Hibernus a já jsem byl fanouškem jeho další kapely Orbweaver. Přišlo nám přirozené oslovit ho, zda by se k nám nepřidal. V kapele je už deset let a je to s ním jenom samá paráda.
Do rukou se mi dostala kdysi kazeta „Into the Thresholds of Dead Winter“. Musím se přiznat, že jsem si vás ihned zařadil mezi kapely jako DEICIDE, MORBID ANGEL, SOLSTICE, zkrátka mezi své oblíbence. Jak na tehdejší dobu vzpomínáš? Je něco, co bys chtěl vrátit, změnit? Jak se dali HIBERNUS MORTIS vlastně dohromady? Zavzpomínej pro nás prosím.
Když jsme se s Ralfem v prosinci 1995 rozhodli založit kapelu, byla metalová scéna, zejména na jižní Floridě, překvapivě dost mrtvá. V té době, v roce 1995, jsem Ralfa znal už několik let a měli jsme velmi podobný vkus na death metal. Nejprve jsme začali psát většinu raného materiálu jen on a já, poté, co jsme měli hotových pár skladeb, jsme je nahráli na kazetu se starým boomboxem a přehráli Dougovi, se kterým jsem nedávno hrál v jiné místní kapele. Dougovi se skladby líbily, takže se přidal, stejně jako Adam, který byl zpěvákem té předchozí kapely, o které jsem se právě zmínil. Posledním členem byl Yasser (baskytara), se kterým Ralf chodil na střední školu. Po pár měsících jsme začali koncertovat. Místní scéna, jak už jsem řekl, byla v té době docela mrtvá. Jediná další místní deathmetalová kapela v okolí (Sickness) se rozpadla nedlouho po našem čtvrtém vystoupení, takže jsme v podstatě zůstali jedinou stále aktivní deathmetalovou kapelou v oblasti jižní Floridy s výjimkou Malevolent Creation. Prvních pár let bylo těžkých, ale kolem roku 1998 se daly dohromady kapely jako Hellwitch a na scéně se začaly objevovat další kapely. Co se týče dema „Into The Thresholds Of Dead Winter“, tak to byla noční můra. Byli jsme mladí a neměli jsme ani ponětí, jaká studia jsou pro tenhle typ hudby na jihu Floridy dobrá. Nakonec jsme šli do jednoho místa v Miami, které se jmenovalo "The Dungeon" a mysleli jsme si, že to zní jako místo, které umí produkovat tvrdou muziku, ale nemohli jsme se mýlit víc. Chlápek, kterému to tam patřilo, hrál v alternativní popové kapele a neměl ponětí, co dělá nebo jak máme znít. Ten chlápek už byl divný, že měl dva samostatné basové bubny. Měli jsme velmi omezený rozpočet. Něco kolem pěti set dolarů. Udělali jsme to asi za dva nebo tři dny. Ve studiu to znělo slušně, protože inženýr měl drahé monitory, ale jakmile jsme si to vzali domů, znělo to hrozně. Nakonec jsme asi o měsíc později vzali pásky ADAT do jiného studia a nechali album zremixovat. Druhý mix byl rozhodně lepší, ale pořád ne tak skvělý, jak jsme chtěli. Takže abych odpověděl na vaši otázku, změnili bychom něco? Ano, nahrávali bychom v jiném studiu. Co se týče toho, že bychom chtěli něco vrátit z těch dob? Určitě spoustu míst/klubů, kde jsme tenkrát hráli. V podstatě všechny už zavřely.
V undergroundu je vaše staré demo doslova kultovní. Nebo já je tak alespoň vnímám. Jak jsem již zmínil, doba se hodně změnila. Máme internet, každý si hudbu stahuje, všechno je jiné. Museli jste nějak jako kapela změnit přístup? Jako muzikanti máte spoustu nových možností.
Moc ti děkuji, neřekl bych, že naše hudba je kultovní nebo že se jí blíží, ale určitě si toho komplimentu vážím, protože o tom rozhoduje posluchač. Jak jsi zmínil, prostředí, co se týče technologií, míst konání a hudby, se od dob, kdy jsme začínali, drasticky změnilo. Všechno je teď jinak. Dobré pro nás je, že naše myšlení se nikdy nezměnilo. Když jsme začínali, chtěli jsme dělat hudbu pro "nás". Chtěli jsme hrát opravdový death metal. Žádné kudrlinky, jen absolutně těžký a drtivý death metal. Vždycky jsme měli na mysli, že chceme dělat hudbu, kterou chceme dělat MY, a pokud se bude líbit i ostatním, bude to jen bonus. Žijeme na jednom předměstí Miami. Byli jsme v šoku, že o nás někdo mimo Miami vůbec slyšel. Pak jsme začali poslouchat věci z jiných států. To už bylo ohromující, když uvážíme, že jsme nikdy nevydali víc než 100 kopií žádného našeho alba. Koncem 90. let, kdy se rozjel internet, se to začalo pořádně rozjíždět. Naše vydání se tehdy sdílela po celé síti na několika starých stránkách pro sdílení souborů. Dostávali jsme e-maily z celého světa s prosbou o koupi merche nebo fyzických kopií. Takže po všech těch letech jsme konečně vydali pořádné album u našeho labelu Blood Harvest. Naše myšlení je stále stejné. Dělat ten nejlepší možný death metal, který umíme, hudbu, která nás baví. Pokud se to lidem nakonec bude líbit, pak je to víc, než jsme si kdy mohli přát.
Pro mě je Florida jako místo jedním z nesplněných snů. Zajímalo by mě, jak u vás funguje death metalová scéna? Pochází od vás spousta skvělých kapel. Když jsem dělal rozhovor s DIABOLIC, tak si Floridu moc pochvalovali. Máte hodně aktivní scénu, kluby, fanoušky? Žije to pořád stejně jako ve vašich začátcích? Změnil se v tomhle třeba přístup fans?
Florida prošla od přelomu 80. a 90. let několika fázemi. Co se týče death metalu a extrémní hudby obecně, Florida měla tři samostatné scény. Nejznámější byla scéna v Tampě, následovala scéna v Orlandu a nakonec scéna na jižní Floridě, která spojuje Miami, Fort Lauderdale a West Palm Beach. Jak všichni vědí, Florida byla ve své době hlavní líhní death metalu. Zejména v Tampě a to nejen kvůli množství kapel z okolí, ale také proto, že tam sídlil Morrisound Studio a doslova každá extrémní kapela na světě se tam snažila nahrávat. Orlandská scéna byla menší, ale v jejím čele samozřejmě stáli Death. Co se týče "mé scény", tedy scény na jižní Floridě, ta byla ve své době skvělá. Byla tam velká jména jako Malevolent Creation, Monstrosity, když ještě sídlili ve Fort Lauderdale, Cynic v Miami, kteří byli na svých demáčích více thrash/death metaloví, než podepsali smlouvu s Roadrunner, Hellwitch a spousta dalších menších místních kapel. V té době existovala spousta klasických míst, kde se dalo hrát, a která vítala deathmetalové koncerty, jako například The Button South, The Plus Five, The Cameo, Summers On The Beach, Washington Square, The Thrash Can atd.... V průběhu let se všechna tato místa zavřela, spousta kapel se buď rozpadla, nebo se přestěhovala. V polovině a na konci 90. let byla zdejší scéna v podstatě mrtvá. Kolem roku 2000 se ale znovu probudila k životu a hodně s tím souviselo otevření The Culture Room. Je to docela pěkný sál, kam se vejde asi 700 lidí. Původně se tam pořádaly jen lokální koncerty, ale pak se tam začali objevovat i tuzemští interpreti. Pak už jste věděli, že tam každý měsíc probíhají doslova tři nebo čtyři metalová turné. Hráli jsme tam víckrát, než dokážu spočítat, třeba jako s Morbid Angel, Dismember, Mayhem, Incantation, Cannibal Corpse, Immolation, Vader, Suffocation, Exhumed, Angelcorpse, Monstrosity, atd.... Scéna v posledních letech znovu ožila v jižní FL s několika kapelami hrajícími death metal, black metal, tradiční metal, grind atd...., ale kluby a místa, kde by se dalo hrát, téměř neexistují. Je sice fajn, že se situace začala znovu zvedat, ale nic se nevyrovná slavným dnům floridské scény z přelomu 80. a 90. let.
Pořád pevně věřím tomu, že vás uvidím naživo. Nechystáte turné k novému albu? Docela bych si dovedl představit vás, spolu s DEICIDE a INCANTATION na šňůře po Evropě. Nezapomeňte prosím na Prahu! Máme tu dobré pivo a hezký holky, určitě přijeďte!
Hrát v Evropě byl vždycky náš sen. Máme spoustu fanoušků, kteří nám píší z několika zemí po celé Evropě. Všichni bychom se chopili příležitosti si tam zahrát, kdyby se nám někdy naskytla. V podstatě se to všechno smrskne na to, že nás tam bude chtít nějaký bookingový agent tak moc, že nás tam na pár týdnů přiveze. Jsem si jistý, že kdybychom tam někdy jeli, bylo by to nejspíš jako support nějaké větší kapely jako Incantation nebo Immolation nebo něčeho podobného. Rád bych si zahrál na místech jako Španělsko, Řecko, Itálie, Švédsko, Norsko, Island, Švýcarsko, Finsko, Německo, Velká Británie a také v Praze, abychom ochutnali nějaké špičkové české pivo. Snad se nám jednou podaří dostat se za Atlantik. Co se týče Států, tak tady si moc turné nepředstavuju. Všichni v kapele pracují v normálním zaměstnání, takže by bylo těžké získat delší volno, abychom byli na turné několik týdnů v kuse. Musela by to být příležitost, která by nás doslova smetla, abychom se odhodlali k turné. Zatím se budeme soustředit jen na koncerty na Floridě, možná tak na třídenní nebo maximálně čtyřdenní šňůry sem a tam. Rozhodně jsme ale otevřeni i hraní na festivalech mimo Floridu.
Co chystají HIBERNUS MORTIS v nejbližší době? Na co se můžeme těšit? Doufám, že další album nebude zase za 21 let!
Teď, když konečně vyšla deska „The Monoliths Of Cursed Slumber“, odehrajeme pár koncertů na její propagaci. Také připravujeme nějaký nový merch (trička, nášivky atd...). Určitě bych také rád natočil videoklip k jedné ze skladeb z nového alba. To ukáže čas. Co se týče dalších věcí v ne tak vzdálené budoucnosti, plánujeme také řádnou reedici alba The Existing Realms Of Perpetual Sorrow, která bude obsahovat i bonusové skladby včetně některých starých nahrávek, které dosud nebyly vydány. Mimo to, kdo ví? Jsem si jistý, že než to zabalíme, možná nás čeká ještě jedno nebo dvě nová alba. Ale garantuji vám, že to další nebude za 21 let.
Děkuji moc za rozhovor. Hodně pro mě znamená. Jsem starý fanoušek kapely a přeji nejen novému albu úspěch, abyste měli vyprodané koncerty a ať se vám daří i v soukromí! HIBERNUS MORTIS rules!
Ne, to já děkuji Jakube za rozhovor! Hodně pro nás znamená, že si nás i po tolika letech lidi pamatují a pořád se jim líbí naše hudba, zvlášť až v Praze! Obecný konsenzus ohledně nového alba je zatím docela skvělý. Velký dík patří Rodrigovi z Blood Harvest za to, že se to podařilo. Díky, Jakube, za přání a doufám, že se všichni vaši čtenáři dostanou k našemu novému albu. Jeho tvorba stála spoustu času a úsilí. Doufám, že si jednou v Praze všichni společně dáme nějaké pivo. "Hail feedback"!
Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022):
------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)