Rozhovor se švýcarskou death metalovou kapelou - CREMATION.
Odpovídali Serge a Ramon, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Recenze/review - CREMATION - Where the Blood Flows Down the Mountains (2022):
Ave CREMATION! Zdravím do krásného Švýcarska. Zrovna nedávno jsem si dělal doma o víkendu takovou mapu metalové Evropy a u vaší země jsem si poznamenal - CORONER, HELLHAMMER, CELTIC FROST, MESSIAH a pak jsem přemýšlel o někom „mladším“. Napadli jste mě spolu s REQUIEM jako první! A vaše novinka „Where the Blood Flows Down the Mountains“ je vynikající? Jak album vznikalo a jakým směrem jste se chtěli posunout?
Serge: Ahoj Jakube! Začali jsme psát nové skladby ještě předtím, než začala celá ta pandemie a využili jsme čas během tohoto podivného a někdy posraného období k napsání dalších skladeb a nahrání alba. Tentokrát jsme se snažili o kompaktnější a homogenněji znějící album. Rozhodně jsme se na něm zlepšili ve způsobu tvorby skladeb.
Nová deska je po okraj narvaná opravdovým, agresivním death metalem starého stylu. Přesto je svěží a zajímavá. Máte svůj jasný a zřetelný rukopis, sázíte hodně na atmosféru. Kdo je hlavním autorem hudby a jak nové songy tvoříte? Album neskutečně řeže do živého! Jak se vám to povedlo?
Ramon: Marco (g), Roger (g) a já (d) pracujeme hlavně na nových skladbách. Pro toto album jsme poprvé použili počítač s příslušným programem a procházeli jsme riff po riffu. Čtyři skladby byly hotové, další čtyři jsme vyvíjeli pomocí tohoto systému. Bylo to trochu nezvyklé, ale naštěstí velmi produktivní a kreativní. A taky jsme si prostě dali na čas. Naší potřebou bylo, navzdory technickému pokroku, zachovat náš zvuk a znít co nejreálněji. V první řadě se musí náš zvuk líbit nám samotným, musíme si za ním stát!
U „starých“ kapel se mi vždycky hrozně líbí, jak si hrají se zvukem. U death metalu to platí obzvlášť. Musí vyniknout jednotlivé nástroje, zároveň doslova nesnáším „moderní“ umělý plastový zvuk. „Where the Blood Flows Down the Mountains“ zní surově, old schoolově, temně, chladně. Kdo je podepsán po masteringem a mixem? Kde jste nahrávali?
Serge: Nejsem příznivcem moderního zvuku. Pro mě zní příliš uměle. Spousta kapel používá na svých deskách stejné samply bicích a stejné emulátory zesilovačů, což je jeden z důvodů toho umělého zvuku, jak ho popisuješ. My pořád používáme zesilovače s lampami a reálné bicí. Jediné, co spouštíme, je basový buben, ale to je věc, kterou dnes dělá hodně deathmetalových bubeníků. Jako zvukař pracuju už něco přes dvacet let a nahrál a smíchal jsem všechny naše předchozí desky, kromě té úplně první. Pro tuhle jsme opět nahrávali v naší zkušebně, ale rozhodli jsme se svěřit mix Raphaelu Boveymu (MyRoom Studio) a mastering Ladovi Agabekovovi (Caduseus Studios). Tentokrát šlo o to, abychom náš zvuk přenechali někomu jinému a vnesli do něj nový pohled. Myslím, že je to dobrý mix mezi oldschoolovým a moderním zvukem. S výsledkem, kterého jsme s těmito lidmi dosáhli, jsme velmi spokojeni.
Říká se, že dobrý obal prodává a ten na „Where the Blood Flows Down the Mountains“ je skvělý. Nemůžu si pomoc, ale připadá mi, že je inspirovaný starými katolickými knihami? Co má přesně vyjadřovat a jak souvisí s hudbou?
Ramon: Ve skutečnosti jsi velmi blízko. Původcem je Dante Alighieri, Božská Komedie. Kolem roku 1880 se jí chopil Gustave Dore a vytvořil vlastní verzi. Objevil jsem to náhodou a navrhl jsem to kapele s názvem, všem to dávalo smysl. Vyrostli jsme v katolické víře, ale tu jsme zavrhli. Naše vlast se vyznačuje vysokými, drsnými horami, kde je obzor vidět jen na vrcholcích hor, takže Doreho obrazy jsou velmi blízké naší realitě.
Texty jsou u mnohých death metalových kapel velmi podceňovanou disciplínou. Ono je taky velmi těžké napsat text na muziku, alespoň já si to myslím. Musí sednout do frázování, zároveň být srozumitelný a vyjadřovat nějaké emoce. Kdo je autorem textů pro „Where the Blood Flows Down the Mountains“ a kde pro ně bral inspiraci?
Serge: Moje texty jsou většinou inspirovány naším každodenním životem, tím, co se děje s naším okolím, a také psychologickými aspekty, temnými stránkami lidství. Všechny texty pro naše předchozí desky jsem zatím napsal já, kromě „Plaguelord“ na poslední desce a „Thoughtseize“ na předchozí desce, které napsal náš baskytarista Thomas, který v těchto dvou skladbách také zpívá hlavní vokály. Hlavní témata na "Where the Blood Flows Down the Mountains": "Burning Beneath the Surface" je o lidech, kteří spáchají sebevraždu, a o tom, že většinou to člověk opravdu nečeká. Zasáhne vás to a zůstane vám tolik otázek, proč to udělali. "Digital Dependency" je o naší závislosti na technologiích, zejména na počítačích, chytrých telefonech atd. Uvidíme, jak to půjde s nadcházející energetickou krizí, mohlo by to být vtipné. "Plaguelord" je o moru, jak říká název. Nechtěli jsme napsat skladbu o nedávné pandemii a tak si Thomas, náš basák vybral jako téma mor. Je to taky připomínka všem těm uplakánkům, kteří si stěžují na Covid 19, na omezení a opatření, která se musela přijmout atd. Lidstvo už zažilo mnohem horší věci. Zamyslete se nad tím! "Among the Braindead" vypadá jako skladba o zombících, ale je spíš o úpadku lidí a hlavně naší inteligence. Vždycky mě překvapí, jak dokážeme být někdy hloupí. "Break the Cycle" je o novém začátku, o tom, jak nechat minulost za sebou a dívat se dopředu. "Timebomb" je o tom, že jste pod tlakem a chcete prostě explodovat. "Blooddrill" je o velkých mezinárodních korporacích využívajících zdroje naší planety a o tom, kam až můžeme zajít. Jako metaforu používá krev. Jak dlouho můžeme vrtat do země, než z ní začne téct krev a všichni se v ní začneme topit?
Projíždím si vaši diskografii a zjistil jsem, že je na vás spolehnutí. Nikdy jste nevydali vyloženě slabou desku. Každé album je něčím trošku odlišné, ale zároveň si držíte svůj směr a člověk vás pozná po několika tónech. To je v dnešní době nadprodukce velký dar a schopnost. Jací jsou ale CREMATION jako lidé? Já zastávám názor, že z muziky je cítit chemie mezi muzikanty. Chodíte spolu na pivo, setkáváte se i mimo koncerty? Podle fotek působíte jako parta sympatických chlápků, které bych rád pozval na panáka:)
Ramon: Stejně jako v reálném životě, i v hudbě se člověk vyvíjí a je to proces, který od každého vyžaduje hodně. Udržet kontinuitu je náročné, ale myslím, že se nám podařilo zůstat autentickými. Po třiceti letech se člověk pozná, respektuje a váží si jeden druhého! To nepřestává a to je moc dobře. S námi si rozhodně můžete dát panáka, povídat si o hudbě a prostě si užívat okamžik!
Co CREMATION a koncerty? Hrajete rádi a často? Hrozně rád bych vás viděl někde v klubu! Třeba vy a MESSIAH, to by byl splněný sen!
Serge: Určitě se budeme snažit hrát v budoucnu více koncertů a to i mimo Švýcarsko. Naším cílem pro příští rok je odehrát v průměru alespoň jeden nebo dva koncerty měsíčně. Rádi bychom si znovu zahráli s MESSIAH. Jsou to skvělí kluci, kteří se drží při zemi. Sdíleli jsme s nimi pódium v Luzernu, když měli jeden ze svých reunionových koncertů a byl to skvělý zážitek. Měl jsem to štěstí, že jsem tyhle kluky viděl asi třikrát nebo čtyřikrát, než se rozpadli a jsem moc rád, že se dali zase dohromady.
U nás v Čechách má Švýcarsko velmi dobrý zvuk. Většinou ale přes vaši zemi jenom projíždíme, když jedeme někam k moři nebo na hory. Jaké je to u vás s death metalem, s koncerty, fanoušky? Jaký je švýcarský underground?
Ramon: Bohužel jsme byli v České republice jen jednou a to v Mostě. Náš dojem byl velmi pozitivní! Neviděli jsme toho v zemi moc, ale publikum bylo velmi otevřené a připravené aktivně poslouchat kapely. Ať už jde o underground, nebo o vyšší třídu, tady můžete jít na koncert skutečně každý víkend. Děje se toho hodně, je tu spousta dobrých kapel, které přinášejí kvalitu. Jsou tu velmi dobré kluby a pořadatelé, kteří pracují velmi profesionálně! Celkově vzato, kdo má zájem, má ve Švýcarsku velmi dobré podmínky.
Které kapely ovlivnily CREMATION, když jste začínali? Měli jste nějaké vzory, které jste uctívali? Zavzpomínej pro nás, prosím, jaké byly začátky kapely a proveď nás vaší historií.
Serge: Když jsme začínali, ovlivňoval nás hlavně mix amerického, švédského, holandského a britského death metalu. Poslouchali jsme kapely jako Cannibal Corpse, Deicide, Morbid Angel, Suffocation, Pestilence, Sinister, Gorefest, Dismember, Grave, Entombed, Carcass, Napalm Death, Benediction a Messiah. Později jsme objevili kapely jako Nile, Dying Fetus, Cephalic Carnage, Exhumed, Misery Index a Aborted a mnoho dalších. Také jsme vzhlíželi k místním kapelám, které v té době, kdy jsme začínali, hrály death metal, jako Exhumanator, Malevolence a Damnatory. S Exhumanator jsme poprvé vystoupili v roce 1995 v místním klubu. Druhý koncert už byl mimo oblast našeho domovského města, ve francouzsky mluvící části regionu, kde žijeme. Poté jsme poměrně rychle odehráli další koncerty v různých oblastech. Hraní koncertů po celém Švýcarsku s dalšími undergroundovými kapelami a sdílení pódia s některými většími kapelami, které jsem zmínil na začátku, bylo důležitou součástí našeho vývoje. Dostal jsem se do kontaktu s kapelami z francouzsky mluvící části Švýcarska, kde jsme také nějakou dobu žili. Kontakty s francouzsky a německy mluvícími kapelami nám hodně pomohly najít a odehrát více koncertů.
Když se řekne death metal, tak si každý představí trošku něco jiného. Co znamená pro tebe? Jak tuhle hudbu vnímáš ty, jako autor a co s ní chceš vyjádřit? Je to vztek, temnota, chlad? Jiné emoce?
Ramon: Vyrůstali jsme na death metalu, to nás formovalo. Každý z nás doma poslouchá jiné metalové žánry. Pravděpodobně směs různých emocí, vlivů a impresí je to, co nakonec tvoří naši kapelu. V závislosti na náladě se mohou dostat do popředí i vámi zmíněné emoce. Ale nedokážu ti přesně říct, které to jsou. Dělat hudbu je privilegium, takže do hry vstupují všechny pozitivní emoce. A tak možná vzniká takové album, jako je tohle.
Co chystají CREMATION v nejbližších měsících? Chceš něco vzkázat fanouškům?
Serge: Naše plány na příští měsíce jsou odehrát co nejvíce koncertů na podporu naší nové desky, pít pivo, vypalovat pódia a dobře se bavit. Také bychom mohli začít pracovat na novém materiálu. Našim fanouškům: Poslechněte si novou desku, ale i ty starší! Pokud hrajeme poblíž vašeho města, přijďte se na nás podívat. Podporujte dál undergroundové kapely a užívejte si života!
Děkuji moc za rozhovor, opravdu si vážím tvého času. Udělám teď jednu věc. Pustím si „Where the Blood Flows Down the Mountains“ pořádně nahlas! Je to totiž opravdu skvělé album, které se mi pěkně zadřelo pod kůži. Díky moc i za něj. Přeji mu skvělé prodeje. Ať se vám daří i v soukromí!
Ramon & Serge: Děkujeme Jakube za slova chvály a jsme moc rádi, že ve vás naše album zanechalo stopu! Děkujeme také za to, že jste si našli čas se jím zabývat! Všechno nejlepší tobě i tvé rodině! Mějte se hezky!
Recenze/review - CREMATION - Where the Blood Flows Down the Mountains (2022):
------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: