Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)
kompletní fotogalerie zde / all photos here:
"Hudba je lékem na trápení duše": napsal kdysi moudrý Horatius. Míval jsem to takhle jako mladý, když jsem v pubertě nechápal svět a on mě a mám to tak dodnes. Zestárl jsem sice, ale okolo se toho mimo nových technologií zase tolik nezměnilo. Možná snad jediné, hlupci a tupci jsou víc slyšet. Na thrash metalu, na tom pravém, který hrají velmi uvěřitelně polští HELLFUCK, jsem kdysi začínal. V současnosti není mým hlavním směrem, ale přesto se pokaždé zastavím a bedlivě poslouchám, když potkám nějaký dobrý, mě vlastní. Poláci jsou zkušení muzikanti ze smeček jako AZARATH, EMBRIONAL a tak jsem měl před několika měsíci radost, když jsem dostal jejich prvotinu na recenzi. Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):
Byla to pro mě rána mezi oči, protože v tom nepřeberném množství rádoby současného retro thrashe pro kluky v kozačkách a ve flanelkách, na mě působili jako zjevení. Kompozice skladeb, zvuk, nápady, tohle všechno ve mě zanechalo pořádnou krvavou stopu. Chybělo jen jediné, zažít koncert. I bylo moje přání vyslyšeno a to dokonce u nás, v Plzni, kde abyste hledali pořádné metalové koncerty pod lupou. Nezbývalo mi nic jiného, než povolat ostatní veterány studené války, jít hodit volební hlasovací lístek do urny a už si to štrádovat do hospody U Ševců. Jsem připraven, velmi dobře naladěn a těším se jak malej kluk. To víte, muzika je velkou součástí mého života. Miluju ji, stejně jako upřímný smích.
Ten zazněl ihned, co přišel první přísedící. Dlouho jsme se neviděli a tak si máme co říct. Jsem ve svém živlu. Pivo a k tomu pořádná porce vtípků a ty naše knihy, na ty nesmíme zapomínat. Možná jsme staří mamuti, o kterých se tolik neví, protože nemáme požadovaný počet selfie a nevypadáme podle současných metalových trendů, ale myslíme to upřímně, to mi věřte. Máme už své odžito a pořád chodíme s kůží na trh. Kupujeme nosiče, trika a vylezeme jako čerti z děr pokaždé, když ucítíme síru. Metal je pro nás hlavně o setkávání a to páteční se povedlo. Nezbývá než poděkovat, přátelé. Bylo mi velkou ctí s vámi těch několik hodin sdílet (jako reálně, ne virtuálně, jestli mi ještě někdo rozumíte). Mě vždycky podobné chvíle doslova nabijí.
Dopijeme a musíme. Za chvilku hrajou. Máme takový ty řeči, že už na to nemáme, že jsme měli raději sedět v hospodě, ale jsou to jen klasické hlášky, nadsázka a legrace, které se také poslední dobou bohužel vytrácejí (všimli jste si, kolik je smutných lidí v ulicích?). Zaplatíme vstup a dáme další pivo. To musí bejt, bez toho to nejde vážení. Pro nás je pořád (pro mnohé více než přes třicet let), každá navštívená akce malým svátkem. My se tím vlastně léčíme. Pomáhají nám víc, než lázně. To mi věřte. Stačí potkat pár známých, muzikanty, pokecat, být na chvilku v normálním světě. Budiž světlo! Čekáme na první kapelu. A jsme hladoví jako vlci. Nastal čas opět zakleknout k soustruhům.
KAOSQUAD nahradili SEE YOU IN HELL - v jižních Čechách dobře známá death grindcore smečka, která se silně inspiruje u kapel typu CARCASS, REPULSION, NAPALM DEATH. Tím je vlastně řečeno vše. Bylo to shnilé, náležitě stylové a mrtvolné. Prvních několik skladeb mě bavilo hodně, pak se ale začal vkrádat lehčí stereotyp a monotónnost. Možná jsem měl ale jen málo piva v žaludku. Vystoupení se myslím, velmi podařilo, pitva dopadla, jako vždy v případě těchto amatérských patologů, dobře - pacient zemřel. A zůstal po něm, stejně jako po KAOSQUAD, smrad rozkládajícího se masa.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
BRUTALLY DECEASED - melodie shnilé jako ruce starých nebožtíků. Zase se jednou tančilo na hrobech. Zombie měly na sobě nápisy švédských i amerických legend. Tahle smečka se u nich volně inspiruje a přidává kus svého talentu, touhy ničit a v pátek mě o tom opět přesvědčila. Pánové nastoupili, opřeli se do toho s morbidní noblesou, která je jim vlastní, jako mrtvému zimník. Nebylo třeba snít, nebylo nutno přestavovat si. Ocitl jsem se přímo na plesnivém hřbitově, v husté, smradlavé mlze. Bylo to pro mě znamení, krvavé stigma, že se vystoupení povedlo. Jsem death metalista, naplno oddaný reálné smrti a jako takovému se mi skladby líbily. Svět kolem je dnes někdy hodně hnusný, ale ten od BRUTALLY DECEASED hořel ještě víc bolestivým plamenem! Pro mě notoricky známé riffy, motivy, které mám vypálené do hlavy. Velmi povedené, kývám spokojeně hlavou a pak musím na pivo, spláchnout pach smrti. Peklo z chladných katakomb!
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Melodies as rotten as the hands of old dead men. Once more they danced on graves. The zombies wore the inscriptions of Swedish and American legends. This bunch takes loose inspiration from them and adds a piece of their talent, their desire to destroy, and on Friday they convinced me of that again. The gentlemen stepped up, leaning into it with a morbid refinement that is as inherent in them as a dead kingfisher. There was no need to dream, no need to imagine. I found myself right in a musty graveyard, in a thick, stinking fog. It was a sign to me, a bloody stigma, that the performance had been a success. I'm a death metaller, fully committed to real death, and as such I liked the songs. The world around us today is sometimes very ugly, but the one from BRUTALLY DECEASED burned with an even more painful flame! For me, notorious riffs, themes burned into my head. Very hilarious, I nod my head in satisfaction and then have to go for a beer, to wash away the smell of death. Hell from the cold catacombs!
HELLFUCK - měl jsem pocit, že mi kapela usekla vršek hlavy. Byl mi vidět odhalený mozek. Zažíval jsem starý thrash metalový rituál, jako vystřižený z devadesátých let minulého století. Bicí jako kulomet, hlas po chorobě, riffy, které odtrhávaly maso od kostí. Poláci byli sehraní jak dobře namazaný stroj na zabíjení. Přiznávám bez mučeni, naživo jsem už dlouho neviděl takhle dobrý thrash metal. Skvěle složené a napsané skladby kopaly jako splašený kůň a Satan, který stál vedle mě, se usmíval. Podupával si kopytem a kýval se do rytmu. Z pódia ztékala zkažená krev a síra. Byly splněny všechny mé požadavky na opravdový, reálný, syrový metal. HELLFUCK na nás zaútočili takovým způsobem, že po nich zůstala jenom spálená země. Kurva, to byl nářez! Jakoby se ze řetězů utrhla smečka vzteklých psů, pokousala nás svojí muzikou a nechala ležet na chladné ulici. Pánové nás vzali na výlet do starých plesnivých kobek. A udělali to s nadšením, odhodláním a touhou po krvi! Thrash metalová trepanace lebky!
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
I felt like the top of my head was cut off by the band. I could see my brain exposed. I was experiencing an old thrash metal ritual, like something out of the '90s. The machine-gun drums, the sick voice, the riffs that tore flesh from bone. The Poles were as well-oiled as a killing machine. I admit without torture, I haven't seen thrash metal this good live in a long time. The brilliantly composed and written songs kicked like a stampeding horse and Satan, who was standing next to me, was smiling. He was tapping his hoof and swaying to the beat. Corrupted blood and brimstone dripped from the stage. All my requirements for real, real, raw metal were met. HELLFUCK attacked us in such a way that all that was left was scorched earth. Fuck, that was a blast! It was like a pack of rabid dogs broke out of their chains, bit us with their music and left us lying on the cold street. The gentlemen took us on a trip to the old moldy dungeons. And they did it with enthusiasm, determination and bloodlust! Thrash metal skull shattering!
Organizace, zvuk - za mě bez připomínek, takhle by to mělo vypadat.
Klub, pivo - všechno v cajku, bejby!
Návštěvnost - byla dobrá, asi tak 70 lidí. Jen jsem si říkal, že jsem čekal víc mladých thrasherů. Dneska je každej true orthodox style a umí perfektně všechny pózy okoukané z instáče, ale na pořádnou muziku, to ne, co, holoto? Moje tvrzení samozřejmě neplatí pro ty, kteří přišli.
Korzuju už jenom chvilku, protože je pátek a makal jsem celý týden. Už mi není fakt dvacet, abych kalil do rána. Ale ještě jedno pivko si dám, stoupnu si do stínu a nasávám atmosféru. Většina lidí se ihned oblékne a zmizí. Já vydržím ještě "pár prchavých okamžiků", než se vydám domů. Venku je ticho a já stojím před domem. Je mi tak nějak krásně na duši. Utahaný, ale restartovaný, s hlavou vyčištěnou.
Horatius má pravdu. Hudba je opravdu lékem na trápení duše. Jsem celkově velmi spokojený, víceméně pozitivní, jen když si občas čtu názory některých lidí kolem, tak kroutím hlavou, čemu jsou dnes schopni věřit, na co neustále nadávat, plivat kolem sebe - bývá mi smutno (asi málo poslouchají dobré kapely, říkám si). Ještě že tu máme podobné akce, jako ta páteční. Byla epesní, po všech stránkách. Muzika, pivo, ale hlavně lidi kolem mě. Víc takových chvilek, prosím. A nebo raději ne, protože jinak by pro mě nebyly tak vzácné a neměl bych na co vzpomínat a těšit se. Děkuji za pozornost! A na závěr s dovolením ještě jeden citát, abyste věděli, jak vnímám muziku: Billy Gibbons (ZZ Top): "Hrajte jednu nebo tisíc not, ale dokud do toho nedáte cit a duši, je to k ničemu." Podepisuji vlastní krví a odcházím si pustit něco dobrého.
Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)
kompletní fotogalerie zde / all photos here:
Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):
INTERVIEW:
ROZHOVOR:
------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
