Rozhovor s death metalovou skupinou z USA - VIOGRESSION.
Odpovídal bubeník Duane Timlin, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Recenze/review - VIOGRESSION - 3rd Stage of Decay (2022):
Ave VIOGRESSION! Zdravím do amerického undergroundu. Doufám, že se máte dobře. Zrovna poslouchám již po několikáté vaši novou desku „3rd Stage of Decay“ a neskutečně si ji užívám. Je pro mě vlastně takovým návratem do starých dobrých časů. Jaké pocity z ní máš ty? Asi nevznikala lehce, nebo se pletu? Přeci jen, jedná se o novou hudbu od vaší kapely po hodně dlouhé době.
Zdravím Deadly Storm, zdravím Vás i naše české přátele za mořem. Musím říct, že mi vaše skvělé plzeňské pivo opravdu chybí. Každopádně tady Duane a chystám se odpovědět na tvé otázky, jak nejlépe dovedu. Tak jo, nové album – máme z něj skvělý pocit a o to lepší, že je konečně venku! Pro nás nebylo moc těžké ho napsat, opravdu jsme nad ním strávili hodně času díky procesu tvorby dema a samotnému nahrávání, takže bych řekl, že to bylo spíš časově náročné, než složité. Taky je skvělé slyšet, že vás to vrací do starých časů, což znamená, že jsme odvedli svou práci!!!
VIOGRESSION si samozřejmě pamatuji ještě z devadesátých let. Pak se po vás na dlouhou dobu slehla zem. Vrátili jste se v roce 2014. To ale nebylo první přerušení činnosti, jestli se nepletu. Mohl bys prosím fanouškům přiblížit historii vaší kapely? Proč vlastně tví spoluhráči kdysi odešli a jak si sháněl nové?
Historie, dobře. Kapela vlastně vznikla už v roce 88, kdy vydala tři dema a v roce 91 vydala „Expound and Exhort“ a absolvovala turné s Pestilence a Death na jejich „Human tour“. Následovala výměna kytaristy a „Passage“, což byl boj s vydáním nahrávky a nešťastné události, které vedly k vnitřním bojům, a v té době kapela změnila směr a vznikla „Medusa Oblongata“, a kromě toho došlo k dalším experimentům s některými členy, jako Brian krátce hrál v Cynic a Barry hrál v cover kapelách a podobně. Rychlý přesun do začátku roku 2000, kdy Bryan Jaeger a Brian Deneffe začali pracovat na riffech a zvuku, což nakonec vedlo k vydání alba „A Pure Formality“ a k obnově kapely, do které jsem vstoupil já. Odehráli jsme pár koncertů a v osobním životě členů kapely nastalo peklo, které je donutilo ustoupit, než aby se na to vykašlali úplně. Naštěstí jsem se sám dlouho pohyboval v hudební branži a Deneffe mě hodně přemlouval, abychom pokračovali, a tak jsem oslovil pár kluků, kteří se náhodou ocitli ve správný čas na správném místě, a tak přišli Jason Hellman, Matt Holtz a Jim Potter A „3rd Stage of Decay“ je na světě.
Novinka je postavena na klasických, tradičních amerických death metalových základech. Jak vznikala? Kdo napsal riffy a jak probíhal samotný proces vzniku nové skladby? Nech nás prosím nahlédnout do vaší kuchyně.
Místo toho, abychom se zúčastnili soutěže o to být nejrychlejší a nejbizarnější, bylo cílem vydat opravdové klasické death metalové album. Jasně, že jsme tam hodili pár moderních prvků, abychom to udrželi zajímavé pro fanoušky. Většina z nás je ze staré školy, takže by opravdu nemělo být překvapením, že je to to, co od nás dostanete. Věřím, že „3rd Stage of Decay“ ukazuje, jak jsme vyzráli a jaké triky a zkušenosti jsme nabrali na našich společných i individuálních hudebních cestách. Co se týče našeho fungování, muzikanti se většinou sejdou a společně vymýšlejí riffy, sepíšou jejich strukturu, udělají demo a pak je rozeberou a vypilují, než je předají Brianovi, aby mohl začít pracovat na textech. Tento přístup nám vyhovuje nejlépe, víc než když sedíme v místnosti a snažíme se dělat věci kousek po kousku, což podle mě osobně zpomaluje práci. Hellman je stroj na riffy, kdežto Matt je trochu detailnější, ale zlepšuje se, takže nikdy není nouze o materiál a zdá se, že věci se dávají dohromady rychle, když chceme. Rozhodně se nám spolu dobře pracuje. Zejména u „3th Stage“ se všechny zvony a píšťaly nahrávaly v mém studiu, takže spousta věcí se vyhodnocovala a přidávala a nebo psala, když jsme byli uprostřed naší studiové seance. A to se počítá.
Mám doma sice jen promo na recenzi a na originální CD stále čekám, ale co mě smetlo jako první, tak je zvuk. Je masivní, hutný, divoký a zároveň živočišný. V dnešní „umělé“ době je to skoro zázrak. Kde jste nahrávali a kdo je podepsán pod produkci a mixem?
To vše je součástí jemných detailů, takže jsme nahrávali v Belle City Sound s naším starým přítelem Chrisem Djuricicem, který se postaral o zvuk a mix, album masteroval Dave Otero ve Flatline Audio, album jsme si produkovali sami a ano, dostali jsme zvuk, který jsme chtěli. Chtěli jsme, aby byl co nejsyrovější a neztratil žádný náboj.
Obal od Zbigniewa M. Bielaka mi připomíná nějakou opuštěnou bažinu, močál, kde se člověk lehko ztratí. Jaké jste dali tomuto mému oblíbenému umělci zadání? Nebo jste vybírali již z připravených obrazů? A jak souvisí motiv na coveru s hudbou, co má vyjadřovat? Jak jste se dali se Zbigniewem dohromady?
Stejně jako většina umělců, kteří chtějí získat práci, nás původně kontaktoval jako fanoušek kapely a během rozhovorů vedoucích k nahrávání jsme měli demo nahrávky, které jsme mu zaslali a prázdné plátno. To, co nám nakonec vrátil, bylo nádherné a kouzelné mistrovské dílo. Takové, které sedí do všech oblastí nahrávky, do skladeb, názvů atd. Je to obal vražedné záhady, který jsme hledali, který je vizuálně přitažlivý, otevírá senzory mysli a nechává tolik prostoru pro fantazii. Opravdu nám vyrazil dech. Bylo skvělé s ním spolupracovat.
Album by si určitě zasloužilo živou prezentaci. Hrajete ale vůbec koncerty? Jezdíte turné? A hráli jste už nějaké skladby z „3rd Stage of Decay“ naživo? Jak fungovaly a jaké jste na ně měli ohlasy?
Ano, na všechny výše uvedené otázky, ale věci jsou trochu složitější. Takže ano, hrajeme koncerty a rozhodně se snažíme jich hrát více. Takže jsme právě udělali naše první turné pro „3th Stage“. Většinu našeho setu tvořil nový materiál a byl přijat velmi dobře a dobře funguje u mladšího publika. Samozřejmě jsme do toho nasypali pár starých skladeb pro staré bardy. Máme stále delší seznam nových skladeb, máme napsané další album, jehož nahrávání teď dokončujeme a jsme zhruba v polovině psaní jeho pokračování. Takže máme pěkný soupis nových a starých skladeb a na dalších koncertech plánujeme postavit set tak, abychom nikoho nevynechali.
VIOGRESSION jsou pro mě kapelou, která je synonymem death metalu, který mám rád. Co pro tebe tenhle styl znamená? Jak vnímáš jeho podstatu? Je to koníček? Životní styl? Klidně můžeš tuhle otázku zodpovědět i z hlediska filozofie.
Pro nás, kteří pocházíme ze staré školy, je to stejné, je to to, co umíme, co děláme už mnoho let a co nás baví. Nejraději skládáme to, co se nám líbí na první dobrou, pokud si myslíme, že je to dobré, vydáme to a doufáme, že všichni na světě ocení zvuk. Samozřejmě každý k tomu má jiný přístup, pro mě osobně je to určitě životní styl. Je to to, co mi jde nejlépe a většinu života jsem teď strávil tím, že jsem žil svůj sen a krvácel pro hudbu. Nikdy to nebyl koníček.
Vrátili jste se sice v roce 2014, ale i tak nejste zrovna kapelou, která by trpěla nadprodukcí. Proč vlastně? Není čas nebo peníze? Zajímalo by mě také, jak vnímáš jako muzikant změny, které se za poslední dobu odehrály. Máme úplně jiné, nové technologie. Internet, zvuk, změnilo se úplně všechno.
Nezájem by byl vlastně spravedlivý, myslím, že nejsme kapela, která nutně potřebuje přehnanou produkci, aby byla cool nebo zněla lépe, raději dáváme publiku náš zvuk, a když nás vidí naživo, tak ho dostane. Taky vlastně můžeme hrát, takže další důvod. Moderní snadné používání některých technologií je v určitých chvílích užitečné, ale většinou je to na hovno. Nemusím nutně souhlasit s tím, co to udělalo s myšlením některých lidí, a některým to bere představivost. Zkrátka a dobře, raději děláme věci složitějším způsobem.
Sathanas Records vydávají vaši novou desku na CD a digitálně, ale co vinyl? Nechystáte jej také? Jaký máš vlastně vztah k fyzickým nosičům? Sbíráš je?
Ano a ještě jednou ano, pracujeme na tom, abychom našli domov pro vydání tohoto alba a to možná i „Passage“ na vinylu, ale stále hledáme další možnosti nebo způsoby, jak to udělat.
Co chystají VIOGRESSION v nejbližších měsících? Doufám, že nebudeme na novou desku zase čekat tak dlouho? Chceš něco vzkázat fanouškům? Máš prostor.
Plán je vyrazit na cesty a být co nejvíce venku. Fanouškům děkuji za podporu, všichni si vážíme komentářů, recenzí a ocenění nového alba. Taky bych jim vzkázal, aby byli slyšet, což nám pomáhá a usnadňuje nám to dostat se ven a před vás. A můžu vás všechny ujistit, že na nový materiál nebudete čekat vůbec dlouho, sedíme na haldě, kterou jsme připraveni začít na vás chrlit a další připravovat. Momentálně se soustředíme hlavně na to, abychom se dostali ven a předvedli něco z “3rd Stage of Decay“!!!
Děkuji moc za rozhovor. Vážím si jej. Přeji vaší kapele co nejvíc vyprodaných koncertů, prodaných nosičů a merchandise. Ať se vám daří i v soukromí. Jdu si nové VIOGRESSION zase pustit. „3rd Stage of Decay“ je totiž skvělým albem po všech stránkách. Díky i za něj!
Ještě jednou díky Jakube a Deadly Storm, nemáte ponětí, jak moc to pro nás znamená. Umocňuje to myšlenku na všechnu práci, kterou jsme do toho dali, a díky tomu víme, že jsme udělali to, co jsme si předsevzali udělat. Na zdraví kamaráde a doufám, že se všichni brzy uvidíme!!!
Recenze/review - VIOGRESSION - 3rd Stage of Decay (2022):
------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)