SLUGATHOR - Crypt of the Ancient Fire
CD 2022, Drakkar Productions
for english please scroll down
Když jsem otevřel rakev a pohlédl na její tělo, rozpadla se v prach. Hledal jsem ji dlouho, stopoval jsem ji jako lovec svoji kořist. Stále mi unikala, ale nakonec se dobré dílo podařilo. Říkalo se o ni, že je prokletá, že pila lidem krev, že pořádala v dávných dobách tajné rituály pro vyvolání temných sil. Zjistil jsem, že byla mým předkem, mojí součástí. Možná právě proto mívám děsivé sny, možná právě proto se rád toulám temnotou, možná právě proto mám rád ryzí a prašivý death metal.
Už jsem si myslel, že se nikdy nevrátí. Jsem rád, že mě znovu obestřel chlad a strach, že jsou SLUGATHOR zpět, alespoň s novou deskou. "Crypt of the Ancient Fire" je poctivou jízdou do pekla. V jejich stylu, s odjištěným granátem v ruce. Vstupuji stále a znovu do opuštěné kobky a otevírám rakev. Jednou v ní bude i moje tělo.
Kapela je pro mě typickým zástupcem nejen finské death metalové školy. Zvukově nečisté, živočišné skladby, odsýpají v podobných rytmech jako desky od PURTENANCE, DESECRESY, KRYPTS, PUTREVORE, ale i třeba BOLT THROWER, DISMA, UNDERGANG. Pánové mají svůj jasný a zřetelný rukopis. Zůstává po nich krvavá šmouha a celá nahrávka je hodně návyková. Jako bych se brodil hlubokým močálem. Topím se, jsem stahován dolů, do hlubin a nicoty. Kolem jsou mí bližní, také postiženi stejným prokletím jako já. Poslouchat "Crypt of the Ancient Fire" je pro mě čirá radost. Přirovnal bych ji k morbidnímu zážitku, k okultní seanci, k tajnému rituálu. SLUGATHOR jsou svým způsobem kult. Nejvíc asi připomínají převozníky přes řeku Styx. Smrt, temnota, hnis a špína. Děsivé ozvěny z nekonečných chodeb podsvětí. Hnijeme zaživa, rozpadáme se v prach. Na zdi je nakreslený pentagram. I když si zmizela mezi stíny, stále cítím tvojí přítomnost. Může za to tohle album, které se stalo na dlouhou dobu mým průvodcem v záhrobí. Je skvěle napsáno, má v sobě spoustu zajímavých momentů a smrdí zkaženou krví. Dokonalá exhumace starého death metalového hrobu! Tajemné zaříkávání!
Asphyx says:
When I opened the coffin and looked at her body, it crumbled into dust. I searched for her for a long time, stalking her like a hunter tracking his prey. She kept eluding me, but at last, the good work was done. It was said she was cursed, that she drank people's blood, and that she held secret rituals in ancient times to summon dark forces. I found out she was my ancestor, a part of me. Maybe that's why I have scary dreams, maybe that's why I like to wander in the dark, maybe that's why I like pure and dirty death metal.
I thought he was never coming back. I'm glad that I was once again enveloped by the cold and fear that SLUGATHOR is back, at least with a new record. "Crypt of the Ancient Fire" is an honest ride to hell. In their style, with an armed grenade in hand. I enter the abandoned dungeon again and again and open the coffin. Someday my body will be in it.
The band is for me a typical representative of not only Finnish death metal school. Soundwise impure, animalistic songs, they flow in similar rhythms as records by PURTENANCE, DESECRESY, KRYPTS, PUTREVORE, but also BOLT THROWER, DISMA, UNDERGANG. The gentlemen have their clear and distinct signatures. They leave a bloody smear and the whole record is very addictive. It's like wading through a deep swamp. I'm drowning, being pulled down into the depths and nothingness. Around me are my fellow human beings, also afflicted by the same curse as me. Listening to "Crypt of the Ancient Fire" is pure joy for me. I would liken it to a morbid experience, an occult séance, a secret ritual. SLUGATHOR is a cult in a way. They are probably most reminiscent of the ferrymen across the River Styx. Death, darkness, filth, and dirt. Eerie echoes from the endless corridors of the underworld. We're rotting alive, crumbling into dust. There's a pentagram painted on the wall. Even though you've disappeared into the shadows, I can still feel your presence. It's because of this album, which became my guide to the afterlife for a long time. It's well-written, has a lot of interesting moments, and smells of bad blood. The perfect exhumation of an old death metal grave! Mysterious incantations!
Tracklist:
01. Intro: Raising The Buried / Cast Asid
02. The Bottomless Pit
03. Steep Fire
04. Faceless Icons
05. Swarm Of Rats
06. Endless Halls / Outro: Restoration Of The Obliviated