Enderova hra - Orson Scott Card
1994, Laser-books (Laser)
To už jsem chodil nějaký ten měsíc se svojí budoucí ženou. Znali ji i mí kamarádi na koleji. Ihned zapadla do našeho nepsaného a neorganizovaného čtenářského klubu. Dlouhé debaty u piva, jo to bylo ještě v dobách, když lidé jen nečuměli do mobilů. Jsem moc rád, že jsem to zažil. Možná trošku divoké časy, ale také plné objevování a hltání čehokoliv, co do té doby bylo zakázané. Moc nevím, kdo mi Enderovu hru doporučil, ale tipnul bych si, že radioamatér Petr. Co ale vím jistě je to, že jsem byl po prvním přečtení doslova šokován. Byla to neskutečná jízda. Sci-fi ze staré školy, které mám stejně nejraději. Pozdější přetechnizované knížky od modernějších autorů už mě tolik nebraly. Vím, že se tenkrát řešil i nějaký konflikt v Africe a mluvilo se i dětských vojácích. Spojilo se mi to navěky v jedno. Tahle knížka bolí, počítejte s tím.
Je o nebezpečí z kosmu. O šikanu, o šílenství, které se v lidech probudí, když jsou pod tlakem. Přemýšlel jsem a hodně jsme debatovali o tom, jak bychom byli v krizových situacích pořád čestnými a těmi hodnými. Naivně jsme netušili, co dokáže udělat i se silnou povahou hlad nebo strach o vlastní život. Je to vlastně hodně smutné čtení, ale také spousta motivů a nápadů k zamyšlení. A jsme opět u toho. Čítával jsem vždycky rád i historické romány a v těch se to krutostí, bídou, zradou a různou další špínou jenom hemží. Devadesátkové sci-fi není o nic lepší. Proč jsme vlastně takoví? Proč dokážeme tolik ubližovat? Seděli jsme ve sklepě u jednoho stolu a číšník se mohl přetrhnout, aby nosil pivo. A vzduchem se vznášela slova jako poctivost, úcta, pokora, lidství. Ovlivněni samozřejmě sametovou revolucí, Havlem a pocitem, že svoboda je krásná. Ještě jsme netušili, že ji spousta jedinců zneužije a pošpiní. Podobný stav se nikdy nevrátil. Člověka ohlodal život a dostal tolikrát přes svoji naivní hubu, že věří už jen pečlivě prověřeným.
Podívejte se schválně někdy kolem sebe. Matky zblblé z facebookových skupin, zakazující dětem kousek čokolády. Online kontrola pohybu ratolestí, kdy nemůže třináctiletá holka ani sama v poledne domů tramvají. Absolutní pravda je jen ta naše. Zdravý rozum dostává, stejně jako v knížce, pěkně na zadek. Kam jsme to dopracovali? Kde jsou usměvavé děti s odřenými koleny? To fakt chceme mít zombie vojáky na dálkové ovládání? Instagram, dokonalá těla, pozlátko a na druhém konci planety nemají ani na jídlo. Nezažíváme svým způsobem tenhle příběh už dávno v realitě? My vlastně žádné vetřelce z vesmíru ani nepotřebujeme, my si vystačíme sami. Ale co, cola pořád teče proudem a na popcorn je taky, tak žádnej problém boomer, ok? Ona je Enderova hra spíše než klasické sci-fi psychologická analýza. Výlet do temných zákoutí lidské mysli. Nastaveným zrcadlem, které tak dobře znají vyšetřovatelé násilných trestných činů. Hodný strýc od vedle deset let týral svoji dceru. Asi stačí tenhle příklad, co?
Kolem dvaceti jsem si představoval budoucnost trošku jako ráj. Začaly k nám jezdit kapely, které jsem miloval od dětství, prodávaly se knihy, které jsem hltal všemi póry svého těla. Ostatní to měli podobně. To jste třeba potkali cizího člověka v hospodě a on se z něj vyklubal čtenář jako vy. Poznávali jsme se podle metalových triček a umolousaných výtisků, které jsme tahali ze žebradel. Hele, navíc se na to skvěle balily holky. Na kolejích nebo studentských klubech to byla klasika. Ráj se mi tak trošku splnil. Ale není to díky společnosti, ale rodině. Spíš mi přijde, že se dnes lidé prožívají víc než dřív. Narcisové a zahleděnci sami do sebe. Sobečkové, chlapi, co už dávno nejsou chlapi, o ženských nemluvě. Já vím, mluvím jako starej dědek, ale když já se koukám kolem sebe. Nechci pořád nadávat a tak jsem si brával všude Enderovu hru i letos. A musím říct, že ve mě probudila všechny tyhle myšlenky, o kterých vám právě teď píšu. Pokud se totiž k sobě nebudeme chovat normálně a nepomůžeme stařence přes přechod, ztratíme to nejcennější, co máme. A dopadneme jako hrdinové z téhle knížky. Znovu podotýkám, že nebudeme potřebovat ani mimozemšťany.
Podobné psychologické hry, výcvik zaměstnanců, se nedějí jen v armádě, ale v každé větší firmě. Vymýt mozek, až už nejste člověk, ale "lidský zdroj". Neosobní kecy, vše budováno za účelem zisku - pro pár vyvolených. Pokud na to máte žaludek, můžete se vyšplhat někomu po zádech a třeba mu klidně zničit život. Je to jen na vás. Pokud to uděláte, u vás podobných si třeba získáte nějaké to povrchní uznání, pokývání hlavou, že máte lepší věc, majetek. Hele, pěkně jsem se rozjel, ale stejně jako před mnoha lety, i tentokrát na mě Enderova hra hrozně působí. Je v ní spousta pravdy, odpozorovaného chování. Kniha je napsána velmi svižně, odsýpá, že nebudete stíhat obracet stránky. Pokud máte tenhle styl rádi, zakousnete se jako buldok a už se nepustíte. Chvílemi jsem zapomínal i dýchat.
A opět jsem si, při svých větších zkušenostech a snad i vědomostech, vychutnal čtení myslím lépe a více, než kdysi. Enderovu hru by si měl přečíst každý fanoušek sci-fi. A nejen on. Technických detailů není zase tolik, to pochopí každý. Spíš jsem se ve svém okolí setkal s tím, že knížka tolik nebavila některé citlivější jedince. Nechci generalizovat, ale byly to většinou ženy. Všechna ta šikana, zlo, špína, vojáci, hnus, je přeci jen bližší nám. I když, buďme spravedliví, některé dámy umí být taky pěkné svině. Jsem moc rád, že je svět ještě pořád někde v pořádku. Třeba doma na pohovce, kam si tak často rád zalézám. Nevím o světě. V pátek odpoledne chodíváme se ženou do lesů. Je to ta stejná dívka, co jsem s ní sedával u stolu za dob svých studií. Knížku jsme probrali znovu shora i zdola a oba se shodli na tom, že je vynikající. Opravdu doporučuji.
Buďte silní a dobří! A pamatujte, že jedna přečtená kniha je jako prožít několik životů. Važme si toho a usmívejme se! Děkuji za pozornost.
--------------------------------------------------------------------------------------------
První kniha Enderovské série.
Vědeckofantastický román, který můžeme doporučit všem milovníkům dobré literatury. Román nejen o zápasu pozemské civilizace se smrtelným nebezpečím z kosmu, ale také o přátelství, bratrské lásce a nenávisti. Kniha je napsána strhujícím způsobem a patří k tomu nejlepšímu, co současná americká sci-fi produkce nabízí.
Kniha oceněna cenou Nebula 1985 a Hugo 1986.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
