FAÜST - Tinnitus Inquisition
CD 2022, Witches Brew
for english please scroll down
Jsou desky, které ocením nejvíc na chalupě v horách. Vylezu na půdu a mezi zaprášenými vinyly a kazetami zapnu starý přehrávač. Venku je chladno a já si připadám jako v časech svého mládí. Daleko od jedovatých diskuzí na internetu, pryč ze zkaženého světa. Měl jsem to takhle vždycky nastavené. Metal pro mě byl tak trošku únikem, relaxem a lékem, když mi nebylo příliš dobře.
S FAÜST jsem měl vždy co do činění jen na koncertech a abych pravdu řekl, tak jsem si je zařadil po bok mnoha jiných, kteří se snaží oživit staré časy tak nějak ponovu. Většinou to nebývá příliš ono, ale tentokrát jsem spokojen. Pro poslech je sice nutné nasměřovat sluch do starých metalových časů, ale rozhodně se jedná o povedenou desku. Alespoň tady, vysoko v horách její síla vynikne. Když se pak jdete projít se sluchátky na uších kolem místního hřbitova, tak je úspěch zaručen.
Netrpím příliš nostalgií, co se týká hudebních nosičů, ani oblečení, ale hudba, to je něco jiného. FAÜST sice nejsou v ničem noví, ani převratní, ale o to tady ani nejde. Kapele šlo především o to, vytvořit podobné pocity, které jsme my u nahrávek zažívali v osmdesátých letech minulého století. Myslím, že se jim to povedlo. Od podlahy zahraný thrash metal, heavy prvky, ale i spousta rock´n´rollové špíny. Jsem tu správně. Celkovému dojmu hodně přispívá parádní oldschoolový (v rámci dnešních možností) organický a přirozený zvuk (Hellsound Studio by Honza Kapák). Rád a s chutí se dívám i na obal od finského autora T. Kannibalet Hietomaa. Zkrátka a jednoduše, pokud máte rádi pořádné a poctivé metalové retro, budete spokojeni. Vzorem jsou samozřejmě základní thrash metalové spolky, ale také třeba takoví CELTIC FROST, jejichž odér je ze songů také cítit. Dovedu pochopit, že nová generace metalových fanoušků bude nad deskou doslova šílet a na koncertech se rozpoutá pravé peklo. Propojení mezi kapelou a posluchači ale nefunguje jen na mladé. I já, který s sebou už táhnu nějaký ten obrácený kříž na zádech, si album užívám, podupávám si nohou. Nahrávka sice nejvíc vynikne na staré zaprášené půdě, případně ve sklepě, když si jdu pro pivo, ale to nic nemění na tom, že se nejedná jen o dobře odvedené řemeslo. "Tinnitus Inquisition" má v sobě něco navíc. Pověstnou jiskru, chvění, říkejte si tomu jak chcete. Já vím své. Přidám hlasitost a otevřu si další pivo. A teď už mě prosím nechte na pokoji. Jsem ve svém světě. Špinavá thrash metalová krev! Velmi dobře!
Asphyx says:
There are some records that I appreciate the most at the cottage in the mountains. I climb up into the attic and turn on an old record player among the dusty vinyl and cassettes. It's cold outside and I feel like I do in the days of my youth. Away from the poisonous discussions on the internet, away from the corrupt world. I always had it set up that way. Metal was a bit of an escape for me, relaxation and a cure when I wasn't feeling too well.
I've only ever dealt with FAÜST at gigs, and to be honest, I've put them alongside many others who are trying to revive the old days, sort of. Most of the time it's not very good, but this time I'm satisfied. You do have to direct your ears to the old metal days to listen, but this is definitely a fun record. At least here, high up in the mountains its power shines through. If you then go for a walk with headphones on around the local cemetery, success is guaranteed.
I don't suffer too much from nostalgia when it comes to music or clothes, but music is something else. FAÜST may not be new or groundbreaking in any way, but that's not even the point. The band's main goal was to create a similar feeling to the one we experienced with their records in the 1980s. I think they succeeded. Thrash metal played from the floor, with heavy elements, but also a lot of rock 'n' roll filth. I'm right here. The overall impression is greatly enhanced by the awesome old-school (within the limits of today's possibilities) organic and natural sound (Hellsound Studio by Honza Kapák). I also like and enjoy looking at the cover artwork by Finnish artist T. Kannibalet Hietomaa. In short, if you like proper and honest retro metal, you will be satisfied. The role models are, of course, the basic thrash metal bands, but also, for example, such CELTIC FROST, whose odor can also be felt in the songs. I can understand that the new generation of metal fans will literally go crazy over the album and all hell will break loose at the concerts. But the connection between the band and the listeners doesn't only work on the young. Even I, who already carry some of that inverted cross on my back, enjoy the album, tapping my foot. The record may stand out most in a dusty old attic, or in the basement when I go to get a beer, but that doesn't change the fact that this is not just a craft well done. "Tinnitus Inquisition" has something extra to it. The proverbial sparkle, the tingle, call it what you will. I know mine. I'll turn up the volume and crack open another beer. Now please leave me alone. I'm in my own world. Dirty thrash metal blood! Very good!
tracklist:
1. Tinnitus Inquisition
2. Curse Eternal
3. Jungle Mangled
4. Exitus Freefall
5. Born to Be Sacrificed
6. Let´s Go Neanderthal
7. Frontal Lobotomy
8. HK Beatdown
band:
Kryštof Eichler – zpěvy, kytara
Jenda Lapáček – basa, doprovodné zpěvy
Honza Šole – bicí
Teodor Majerík – kytara