DISCORDIA - Let Us Slay
EP 2022, vlastní vydání
for english please scroll down
Pokaždé, když se stane něco zlého v našem světě, má to samozřejmě odezvu i v podzemí. Zlo plodí zlo, nenávist nezná slitování. Viděli jste někdy smečku prašivých psů, kteří se servou mezi sebou? Krev a špína, kusy masa, odtrhaného od kostí. Tak přesně takhle na mě působí i polská kapela DISCORDIA. Ta přichází se svým prvním dlouhohrajícím albem. Jmenuje se "Let Us Slay" a je přesnou definicí rituálů, které se každý den se železnou pravidelností opakují na onom světě.
Představte si starou márnici, kousek za krásným městem Wroclaw. Cesta k ní je lemována stromy, o nichž se vypráví, že na nich rádi visí oběšenci. Něco na tom bude, protože když si dáte na hřbitově pár piv a pustíte si "Let Us Slay", tak najednou zapomenete na všechno trápení. Zombie vylezou z děr a dají se do šíleného tance. Je to tak strhující, že se za zvuku chladných melodií určitě rádi přidáte.
Muzikanti z DISCORDIA nejsou žádnými nováčky na scéně. Svoje ostruhy si získali v mnoha kapelách a nemusíte mít tím pádem strach o dobré řemeslo. Zvuk (Radosław Sławuta), provedení, obal (Michał Witek), vše je na svých místech. Deska zní naléhavě, opravdu vám u ní může prasknout lebka tlakem a energií, která z ní prýští na všechny strany jako krev z proříznuté tepny. Hraje se tady death metal se švédským otiskem (NIHILIST, ENTOMBED, ENTRAILS, DISMEMBER, GRAVE), vystopovat lze ale i thrashové prvky. Klasická smrt, pytel plný kostí, se kterým kapela chřestí o sto šest. Songy mají ten správný drive a grády. Podávejte, jak jinak, podchlazené. To ví každý starý fanoušek pohřbů do země i všichni nemrtví. Nehledejte zde žádné velké umění, ale nutno uznat, že to klukům sype parádně a vracel jsem se k jejich nahrávce rád a velmi často. A to z jednoho prostého důvodu. Baví mě poslouchat všechny ty šílené ozvěny ze starých pohřebišť, užívám si jednotlivé pasáže. Znáte mě, jinak bych o DISCORDII nenapsal ani řádku. Času je málo a to i přesto, že u nás v undergroundu plyne přeci jen jinak. Pokud se rádi procházíte ve tmě a svoje kroky často směřujete ke hřbitovu, tak neváhejte ani chvilku. Tuhle rakev exhumovali dobří muzikanti s pověstnou krvavou jiskrou v oku. Hroby se otvírají! Stačí jen vstoupit. Studený, rezavý, shnilý death metal, který vás spálí na popel!
Asphyx says:
A pile of dead bodies, rot, and death. A sweet smell floats above the grave. Worms, scum, fear. Who could do this? White bones, frightened faces, blood. Tissue decaying processes have been initiated. Where am I and why am I here? I am uncovering another layer, projecting horrible stories in my head that the dead had to experience. The first tone, the first sharp riff and everything is clear to me. Here is the real honest Swedish death metal. Moist, stinking, ugly, just like the grave in front of me.
This music genre can be played by several methods and these gentlemen chose the cruelest and the most brutal one. The skulls burst under the pressure, the coffin lids jump, and strange screams echo from the grave during the listening of this record. The band, thank Satan, did not succumb to any of the current trends and plays death metal in its own way. Swedish-like style, but with their own face and expression.
The Poles exhumed the old regulations in a similar way like GRAVE, DISMEMBER, NIHILIST, ENTRAILS, ENTOMBED did. Of course, musically it is nothing new, but the record is mastered in all respects. Literally devastating is the sound (Radosław Sławuta), which really kills, and Michał Witek great and morbid cover arts I can watch for hours. As far as ideas and melodies are concerned, DISCORDIA is not lagging behind. The album is of course intended for old school death metal fans, but it doesn't change the fact that it is a very good job. From time to time I feel like I'm in the old morgue during the listening. They carry dead bodies from a mass grave and I have to cut them into small pieces. I cut meat from bones, tear the intestines from their stomachs. An unbelievable smell is everywhere around. That's how it works in our underground, that's how it is. I listen to the new record "Let Us Slay" and the morgue is suddenly very dark. That's how I imagine a well-played Swedish death metal. Excellent cadaveric record! The graves are opening! Just enter. Cold, rusty, rotten death metal that will burn you to ashes!
Tracklist:
01. Blitzkrieg
02. Blood Death Hate
03. Cursed Place
04. Abandoned
05. False Mankind
06. Let Us Slay
07. Fuck You All
band:
Martin von Pielachöff - guitär, vöcals
Jörg von Berge - guitär, vöcals
Paul Schnittlauch - bäss
Sankt-Sebastian von Dekan - drüms
