Rozhovor s black/death metalovou skupinou GRAVE MIASMA z Velké Británie.
Odpovídal Y (zpěv, kytara), děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Recenze/review - GRAVE MIASMA - Abyss of Wrathful Deities (2021):
Ave GRAVE MIASMA! Zdravím do britského podsvětí. Asi před dvěma měsíci se mi dostala do rukou vaše novinka „Abyss of Wrathful Deities“ a musím rovnou říci, že mě zcela pohltila. Nahrávka má neskutečně podmanivou atmosféru. S dlouhohrajícím albem přicházíte po dlouhých osmi letech. Proč vám to trvalo tak dlouho? Novinka mi připadá ještě víc temná a chladná než předchozí „Odori Sepulcrorum“, bylo to účelem?
Y: EP "Endless Pilgrimage" vyšlo v roce 2016, takže jsme nebyli osm let v klidu. Jako kapela nefungujeme tak, že bychom si vynucovali časový harmonogram, kdy bychom měli nahrávat, protože životní okolnosti a aktivity s jinými kapelami mohou často bránit naší efektivitě při psaní materiálu. Všechny skladby obsažené na 'Abyss...' vznikaly od roku 2016. Je to naše stylově nejpestřejší nahrávka, přičemž každá skladba zprostředkovává určitou atmosféru vycházející z našich vlivů primitivního death metalu poloviny 80. let (a našich prvních nahrávek) až po pomalé a temné pasáže, které byly zachyceny zejména na 'Odori Sepulcrorum'.
Když „Abyss of Wrathful Deities“ poslouchám, tak si připadám jako při staré okultní seanci. Kdysi dávno jsem jednu zažil u nás v Čechách a pokaždé si na ni u desky vzpomenu. Byl jsem ještě dítě a zanechalo to na mě stopy po celý život. Atmosféře hodně přispívá zvuk. Je záhadný, temný, mrazivý a zároveň žhne zevnitř. Kdo je podepsán pod mixem, masteringem? S jakými pocity jste šli do studia?
Y: Stal jsi se Jilemnickým okultistou?! 'Abyss...' je naše třetí deska, kterou jsme nahráli v Orgone Studiu s Jaimem Gomezem Arellanem (Paradise Lost, Angel Witch, Primordial atd.), se kterým jsme se osobně znali ještě před založením GM v roce 2002. Na studio jsme si časem zvykli, zejména proto, že předtím probíhá spousta příprav prostřednictvím předprodukčních dem a četných zkoušek. Přínos času stráveného ve studiu se maximalizuje ve fázi mixování, kdy můžeme více experimentovat s dalšími nástroji a vrstvením syntezátorů.
Hudbu GRAVE MIASMA lze definovat jako kombinaci black metalu a deathu. Osobně bych přidal i trošku doom metalu. Máte jedinečný rukopis, riffy, které nikdo jiný nehraje nebo alespoň ne takovým způsobem. Pro mě jste velmi originální. Jakým způsobem tvoří GRAVE MIASMA novou hudbu? Zajímal by mě samotný proces vzniku nové skladby. Dovedl bys nějak definovat, proč jste jiní, odlišní, rozpoznatelní?
Y: Beru to jako velkou poklonu, zejména vzhledem k množství kapel, které v dnešní době existují. Tvrdím to jako death metalový maniak, a to, že kapela vyžaduje nějakou výraznou osobnost, charakter a přesvědčení, které lze rozeznat daleko dřív než vlivy stylů, které jsou obvykle snadno rozpoznatelné. V rámci parametrů death metalu už bylo napsáno téměř vše, proto není jednoduchým úkolem znít rozpoznatelně. My však nepíšeme materiál s ohledem na originalitu. Metodou je soustředit se na strukturu skladeb, přičemž skladby často procházejí několika verzemi aranžmá, dokud není dosaženo spokojenosti. Navíc nejsme ovlivněni pouze death metalovými titány, ale i dalšími hudebními žánry. Myslím, že je to obzvlášť patrné při poslechu některých našich rytmických tendencí, které jsou začleněny, aniž bychom si nutně uvědomovali teorii, která za nimi stojí. Abych to upřesnil, neurčujeme si, že napíšeme riff v určitém tempu, protože ačkoli máme rádi klasiky prog rocku, způsob psaní je spíše intuitivní než o znalosti teorie.
Black i death metal jsou ze své podstaty styly, ve kterých se hodně pracuje s nenávistí, se vztekem, temnotou, šílenstvím, tajemnem. GRAVE MIASMA se dlouhodobě daří tyto věci hudbou znázornit. Kde berete inspiraci? Jsou jimi knihy, filmy, současný svět? Musíte být pro skládání v podobném rozpoložení?
Y: Zdrojů inspirace je mnoho, seznam knih, které mě ovlivnily, je příliš dlouhý na to, aby se daly vyjmenovat. Filmy, nebo spíše "scény", ať už prožité naživo, nebo na plátně, také poskytují hojnou inspiraci. Také současný svět v tom smyslu, že všednost a banalita každodenního života jsou potřebné jako polarita, která zvyšuje tvůrčí apetit při psaní materiálu. Nápady mohou přicházet, i když nemám poblíž kytaru, což je vždy frustrující jev, ale stejně tak mě nic nemusí napadnout, i v tom nejpříznivějším prostředí pro psaní riffů.
Smrt, život po životě, temnota, okultismus jsou i námětem vašich textů. O čem jsou ty na „Abyss of Wrathful Deities“? Kdo je jejich autorem a jak vznikaly? Píšete je již na hotovou hudbu nebo obráceně?
Y: Každá skladba má jiné téma. Všechny texty jsem napsal já, kromě těch k "Ancestral Waters", které napsal převážně R před odchodem z kapely. Tibetská dharma - ta neuvěřitelná syntéza mezi tantrickým a vadžrajánovým učením a předbuddhistickým vlivem bönu - zajišťuje velkou část inspirace. Texty se obvykle formují až po napsání hudby, protože rytmické umístění je velmi důležité. Mnohá témata a izolované řádky textů však byly formulovány ještě před napsáním hudby.
Autorem obalu je tentokrát Ars Moriendee. Přiznám se, že jediné, co o něm vím je, že pochází z Brazílie. Proč právě on? Cover je opravdu velmi povedený. Osobně v něm vidím démona, který mě sleduje, ale interpretace může být samozřejmě úplně jiná. Jaká je ta vaše? Jak jste se dali s Arsem dohromady a jak obal souvisí s hudbou?
Y: Obecně se rozhodujeme pro umělce, jejichž díla nejsou na scéně tak rozšířená. Narazili jsme na Pedrovo dílo a dopisovali jsme si s ním o vizuálních referencích a zároveň jsme mu poskytli nahraný materiál. Jelikož já osobně nejsem výtvarně nadaný, raději bych vizuální ztvárnění naší hudby přenechal někomu schopnějšímu. U obalu není příliš co interpretovat, protože obsahuje tantrickou tematiku protkanou charakteristikami oldschoolového metalu 80. let. Ať už se jedná o votivní sumerské sochy nebo stúpu Boudhanath, vždy mě zajímal význam a důležitost, kterou měly, vyčnívající oči v náboženském a rituálním umění napříč celým světem.
D. a Y. jsou členy kapely od roku 2006, tedy od úplného začátku GRAVE MIASMA. Kytarista a basák T. je ale novou posilou, jestli se nepletu? Znamená to, že je již stálým členem kapely? Vím o něm jenom, že hraje ve skvělých MALTHUSIAN. Proč právě on? Účastnil se nahrávání nové desky? A proč jeho předchůdci odešli?
Y: Já i D. jsme v kapele déle, pokud počítám i vznik kapely s předchozím názvem v roce 2002. Třetí zakládající člen, R., odešel na konci roku 2019 s tím, že dosáhl všeho, co si předsevzal v rámci aktivního metalu, kdy se podílel na tvorbě kapel Grave Miasma a Destroyer 666. T. se ke kapele připojil v roce 2016, nejprve jako basák a následně v roce 2019 nahradil R. na postu sólové kytary (ačkoli T. nahrál všechny basy na "Abyss..."). Zcela jistě je tedy stálým členem kapely, stejně jako u irských Malthusian, k nimž se připojil ve stejné době, kdy byl naverbován do Grave Miasma.
V jednom rozhovoru jsem četl, že jste ovlivněni mystikou, kabalou, vesmírnou energií. V odpovědi zmiňuješ i tibetský budhismus, lamaismus. Spoustě lidí, když slyší black metal, ale vyskočí na mysli hlavně satanismus. Jak vnímáš zlo? Věříš na posmrtný život? Je pro tebe Satan jen negací všeho? Nebo vše vnímáš hlouběji? A jak se tvé názory promítají do hudby? Musíš být třeba naštvaný, pokud chceš složit „zlý riff“?
Y: Zlo je nekontrolovatelná síla chaotického nepřátelství, která existuje v přírodě i v člověku. Ačkoli nejsem teistický satanista, nevěřím nutně, že satanismus je popřením všeho, ale spíše se podobá podpoře síly nepřátelské energie ve svůj prospěch prostřednictvím vzdání se konvencí, morálky a zdravého rozumu v souladu s temnými silami, které je třeba chápat ve spojenectví. Jak jsem se pokusil vyjádřit pomocí lyrických motivů, které se nacházejí na albu "Abyss of Wrathful Deities", princip přechodu do dalšího stádia posmrtného života tím, že si děsivá božstva uděláme jako spojence během procesu smrti, lze považovat za analogický tentýž princip. Nápady na temné riffy se mi obvykle rodí z mnoha zdrojů inspirace a nálad. Nicméně obohacení okolí o nějaké silné kadidlo, světlo svíček a nějakou formu opilosti může soustředit intuici na urychlení volání z podsvětí, tak nějak si představuji, že vzniklo mnoho klasických desek z 90. let!
Myslím, že pro každou kapelu je nejlepší zpětnou vazbou živý koncert. Já mám nejraději malý klub, na který přijdou opravdu jen fanoušci kapely. Užiju si tak hudbu nejvíce. Jak často hraje GRAVE MIASMA a jak vnímáš živou prezentaci vaší hudby? Úplně před sebou vidím černou mši, nějaký starý opuštěný kostel - a vy hrajete, mohl by to být skvělý obřad. Bude turné na podporu nového alba?
Y: V době psaní tohoto rozhovoru je naplánováno turné s kapelami The Ruins of Beverast a Fuoco Fatuo na březen a duben 2022. V roce 2021 jsme skutečně třikrát vystoupili naživo, což byl neuvěřitelný pocit vzhledem k tomu, jak globální situace připravila hudebníky a kapely o tuto neodmyslitelnou součást. Vystoupení Grave Miasma bývá oproti nahrávkám primitivnější a barbarštější zážitek. Materiál se obvykle hraje rychleji, zahalený do krve, kouře a kůže. Měli jsme to štěstí, že jsme hráli živě v řadě zemí, nicméně Česko (a sousední Slovensko) nám dosud uniká. Bylo by nám ctí odehrát "Death metalovou seanci" v zemi některých našich oblíbených kapel.
Čas se chýlí ke konci. Jaké plány máte s GRAVE MIASMA do budoucna? Kam chcete kapelu posunout? Je cílem si zahrát třeba po boku nějaké slavné smečky? Nebo na nějakém slavném festivalu? Jaké mají sny GRAVE MIASMA?
Y: Už od svých šesti let, kdy jsem obdivoval videoklipy k písním skupiny Queen, jsem chtěl být v kapele. Ačkoli jsme do značné míry undergroundová kapela s undergroundovou mentalitou, posunuli jsme kapelu daleko za hranice toho, co jsme předpokládali při jejím založení v roce 2002. Na této cestě jsme sdíleli pódium s řadou skvělých kapel, ke kterým jsme si vybudovali silné a respektující osobní vztahy, a to je významnější než vystupování na konkrétním festivalu nebo s možná "většími" kapelami. Co se týče našich snů, myslíme vždy na psaní nových skladeb a další nahrávání.
Děkuji moc za rozhovor. Venku je mlha a tma. Za chvíli budu muset do práce. Asi tušíš, co budu cestou poslouchat. Ano, vaše nové album „Abyss of Wrathful Deities“. Až půjdu kolem hřbitova, myslím, že se mi vše spojí v jeden skvělý zážitek. Přeji vám jen vše dobré a ať se vám daří i v soukromí!
Recenze/review - GRAVE MIASMA - Abyss of Wrathful Deities (2021):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)