DEADLY STORM zine: Recenze/review - SYMBTOMY

SYMBTOMY - DEMO#2

demo 2022, Souls of Underworld records

for english please scroll down

Poslední dobou ztratili lidé schopnost radovat se z obyčejných věcí. Z ranní mlhy na hřbitově, z klasického pohřbu do země. Jsem moc rád, že ještě existují kapely jako SYMBTOMY, které sází na poctivou hrobnickou práci, na oheň v srdci, na dlouhé noci v opuštěných temných márnicích. Death metal není jen hudba, je to životní styl, pohled na pomíjivost našich životů. Jsme jenom prach a v prach se obrátíme.

Představte si pískovcový náhrobek, na kterém se podepsal zub času. Je na něm napsáno SYMBTOMY. Jméno kapely, která bezezbytku ctí staré pořádky. To by ale samo o sobě nic neznamenalo, podobně dnes i v historii hrála spousta skupin. Jenže pánové a dáma na to jdou přeci jen trošku jinak. Díky novým technologiím jsme i ze smrti udělali průmyslovou výrobu. DEMO#2 je jiné, prašivé, poctivé. Jako když se jdete rozloučit se svým vlastním tělem na patologii.

Na předchozím DEMO#1 (recenze odkazována dole pod článkem) se SYMBTOMY pohybovali převážně někde v severských lesích, ovlivněni hlavně švédskými kapelami. DEMO#2 je odlišné v tom, že v něm je ještě víc cítit i smrad rozkládajících se mršin odněkud z floridských močálů (Heavy Metal HM-2 stále přítomen). I zvukově je novinka surovější, syrovější, morbidnější, drsnější. Již prvním songem vás kapela přivítá (stejně jako vždy na skvělém obalu - Jakub N. Rusek) na opuštěném hřbitově. Vytrhnou vám vnitřnosti za asistence nikoho menšího, než je Rick Rozz (ex. MASSACRE, ex. DEATH). Pokračujeme dál a máme tu druhý hřeb do rakve a Johna Walkera (CANCER) za mikrofonem. Masakr! Mě osobně se ale nejvíc líbí třetí zásek ve společnosti Maxe Otery (MERCYLESS) - zpěv. Procházím se mezi náhrobky nakláním hlavu na stranu, protože mimo hudby slyším i šepot nemrtvých. Je to pro mě jasné znamení, že SYMBTOMY opět nenechali nic náhodě a předhodili mezi nás kus zahnívajícího masa, které jen tak neomrzí. Nesvatá trojice skladeb je doslova nasáklá nadšením pro poslední věci člověka, odhodlaností, touhou vystřelit vám mozek z hlavy (ta brokovnice je skvělá!). Dívám se do tmy a v kostech cítím chlad. DEMO#2 není jen hrubým neotesaným smrtícím kovem vysoké kvality, ale také zlou noční můrou, která se vám bude každou noc vracet. Hledal jsem něco, co bych mohl vytknout, ale nemám slov. Jsme totiž jedné krve, já i SYMBTOMY. Old school death metalová exhumace par excellence!

Asphyx says:

Lately, people have lost the ability to rejoice in ordinary things. The morning mist in the cemetery, the classic burial in the ground. I'm so glad that there are still bands like SYMBTOMY, who rely on honest grave digging, on the fire in the heart, on long nights in abandoned dark mortuaries. Death metal is not just music, it's a lifestyle, a look at the impermanence of our lives. We are but dust and to dust, we shall return.

Imagine a sandstone tombstone with the ravages of time on it. It says SYMBTOMY. The name of a band that reveres the old ways without fail. But that wouldn't mean anything in itself, as many bands have played similarly today and throughout history. But the gentlemen and the lady are going about it a bit differently. Thanks to new technology, we've turned death into an industry. DEMO#2 is different, scratchy, honest. It's like saying goodbye to your own body in pathology.

On the previous DEMO#1 (review linked at the bottom of the article) SYMBTOMY were mostly somewhere in the Nordic forests, influenced mainly by Swedish bands. DEMO#2 is different in that the stench of decomposing carcasses from somewhere in the Florida swamps (Heavy Metal HM-2 still present) is even more prominent. Even sonically, the novelty is rawer, rawer, more morbid, harsher. With the very first song, the band welcomes you (as always on the great cover by Jakub N. Rusek) to an abandoned cemetery. They will rip your guts out with the assistance of none less than Rick Rozz (ex. MASSACRE, ex. DEATH). Moving on, we have the second nail in the coffin and John Walker (CANCER) on the mic. Massacre! Personally, though, I like the third cut best in the company of Max Otera (MERCYLESS) - vocals. I walk among the tombstones, tilting my head to the side because I can hear the whispers of the undead outside the music. It's a clear sign to me that SYMBTOMY has once again left nothing to chance and have thrown a piece of rotting meat among us that just won't get old. The unholy trinity of songs is literally soaked in enthusiasm for the last things of man, determination, the desire to blow your brains out (that shotgun is great!). I stare into the darkness and feel the chill in my bones. DEMO#2 isn't just a crude unpolished high-quality death metal, it's a wicked nightmare that will come back to you every night. I've been looking for something to criticize, but I'm at a loss for words. For we are of one blood, I and SYMBTOMY. Old school death metal exhumation par excellence!

about SYMBTOMY on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - SYMBTOMY - DEMO#1 (2020)

Interview - SYMBTOMY - We want to be a proud part of the scene with everything that goes with it.

Rozhovor - SYMBTOMY - Chceme být hrdou součástí scény se vším, co k tomu patří.

SYMBTOMY - „DEMO#2"

1. Embracing Anxiety

2. A Wooden Jail

3. Cadaveric Shapeless Roar

SYMBTOMY:

Martin : Vocal

Dejvy : Guitar

Jarda : Guitar