DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

úterý 1. února 2022

Recenze/review - ADVENT OF FIRE - Verikaste (2021)


ADVENT OF FIRE - Verikaste
CD 2021, Great Dane Records

for english please scroll down

Někdy přemýšlím nad tím, co nutí lidi ke zlým činům. Závist, frustrace, strach? Bohužel, dnes je doba, kdy jsou podobní jedinci hodně slyšet a vidět. Získávají moc, užívají si bolest druhých. Poškodit, pomluvit a pak se kochat nad trápením ostatních. Divná doba, která tu asi byla vždycky, jen s tím rozdílem, že dřív dostal podobný jedinec po hubě někde v hospodě nebo klubu.

Finský death metal v podání ADVENT OF FIRE je také o nenávisti, o krutých vraždách. Jak už tomu v tomto stylu bývá, témata jsou typicky hnusná a ošklivá. Temná a zlá, jako odvrácená a zvrácená strana poškozených lidských myslí. Pánové hrají od roku 2017 a mají na svém kontě pět singlů a jednu demonahrávku. Letošní počin "Verikaste" je dlouhohrající jejich prvotinou.


Vyznavači třeba takových BLOODBATH, SOTAJUMALA, STAMINA a jim podobných by mohli být spokojeni. Zpěvák štěká jako rozzuřený pes, riffy jsou náležitě ostré. Rád se dívám i na obal. Vztek se zde mísí s melodiemi, což samozřejmě kvituji. Jako celek je deska velmi dobrá, osvěžující, zajímavá. ADVENT OF FIRE na to jdou zkrátka velmi dobře ve všech směrech. Jsem vždy rád, když potkám podobné smečky. Základem musí být slušně odvedené řemeslo, plus samozřejmě něco navíc. Ne, Finové asi nebudou bourat žebříčky ve světových časopisech, ale uvědomme si, že jsme v undergroundu. A tady, v hlubokém podzemí, kapela rozhodně obstojí. Dobrého melodického death metalu zase tolik není, spíš bych řekl, že se tenhle styl potácí v trošku bezvýchodné situaci již spoustu let (čest výjimkám). Alespoň tak jej vidím já. Jsem pak rád za desky jako "Verikaste", které mě dokáží přitáhnout k přehrávači. Je to tak, osvědčilo se mi jedno pravidlo. Pokud se chci k nahrávce vracet a mám chuť si ji opětovně několikrát pouštět, projde mým sítem a rád vám ji doporučím. Schválně, třeba osloví i vás. Jak říkám, v tomhle stylu aby člověk hledal dobrou kapelu ve tmě. Někdy přemýšlím nad tím, co nutí lidi ke zlým činům. Závist, frustrace, strach? Pokud to jde, snažím se je ignorovat a utéct do světa, ve kterém hrají kapely jako ADVENT OF FIRE. Melodický death metal plný vzteku!


sumarizace:

ADVENT OF FIRE vzešli ze stejných kalných vod jako BLOODBATH, SOTAJUMALA, STAMINA. Dokáží být neurvale drtiví, zničující, ale nebojí se ani mrazivých melodií. Novinka má skvělý zvuk, zajímavý obal a několik tun nápadů, které vás přikovají na zeď. Líbí se mi i určitý, do temného metalu hozený, náboj. Toulám se v mokřadech death metalu již dlouhá léta, občas se zastavím a stále objevuji nové smečky, které jsou uvěřitelné, ryzí a opravdové. Nezáleží mi příliš na tom, jací jsou v kapele zdatní muzikanti, ale spíše na celkovém dojmu, na předaných emocích. A u hudby ADVENT OF FIRE mám i letos pocit, že jsem stahován do hlubokých močálů, každý další krok, každý další riff mě obepíná jako shnilé rostliny. Za chvíli budu i já jen hromadou kostí, ležících podél cesty. Hrob beze jména, "Verikaste" je pro mě albem, které mě zaujalo svojí atmosférou, roztodivnou paletou temných nálad i razancí. Ostré hroty nabroušených hřebů, pronikajících do mé hlavy, těla i duše. Studený, temný rituál smrti! Melodický death metal plný vzteku!


Asphyx says:

ADVENT OF FIRE came from the same turbid waters as BLOODBATH, SOTAJUMALA, STAMINA. They can be relentlessly overwhelming and destructive, but they are not afraid of freezing melodies either. The new album has a great sound, an interesting cover and several tons of ideas that will lure you to the wall. I also like a certain charge thrown into dark metal. I have been wandering in the wetlands of death metal for many years, sometimes I stop and keep discovering new packs that are believable, pure and real. I don't care much about how capable musicians are in the band but rather about the overall impression, the emotions.And with the music of ADVENT OF FIRE this year, I feel that I am being drawn into deep swamps. Every step, every other riff surround me like rotten plants. In a moment I´ll be just a bunch of bones lying along the way. The Tomb without a name, "Verikaste" is an album which fascinates me with its atmosphere, a strange palette of dark moods and force. Sharp spikes of sharpened nails penetrating my head, body and soul.  A cold, dark ritual of death! Melodic death metal full of rage!



tracklist:
1. Alku
2. Verikaste
3. Pelklää vihaa
4. Petos
5. Koston päivä
6. Teuras
7. Ruhonsyöjä
8. Saalis
9. Varjoni

band:
Lauri RÄTTI - Drums
Miika RAJALA -Guitar & Bass
Iisakki ANTTILA -Vocals
Tuomo TUPPI - Guitar