Na kometě - Jules Verne
(1877) 1999, Albatros (ČR)
"Já už nevím, co s tím naším klukem mám dělat. Zakážu mu jít ven, protože provedl ve škole nějakou neplechu, ale on vypadá, jako by mu to vůbec nevadilo. Zaleze si do rohu a čte si. Říkám mu, jdi taky někdy ven. Čímž si zase protiřečím...": zaslechl jsem úryvek rozhovoru mého otce se sousedem. Měl pravdu. A to ještě nevěděl, že jsem mu sebral nějaké baterie, abych měl na večer do baterky pod peřinu. Hned vedle řady KOD byl Jules Verne jedním z mých největších klučičích hrdinů. Miloval jsem různé cestopisy, napínavé objevitelské knížky o mořeplavcích, o indiánech, dobývání pólů. Po knize o Amundsenovi jsem si napouštěl vanu ledovou vodou a trávil v ní dlouhé minuty. Dokud mi nenaskákaly na prstech varhánky. Chodíval jsem ze školy i v zimě jen v tričku a měl obrovské štěstí, že mě nikdo z rodičů neviděl. Mí hrdinové cestovali, objevovali, zažívali různá dobrodružství.
Na nebe jsem se od té doby díval úplně jinak. V dědově knihovně na chalupě jsem si knížku Na kometě vzal sám od sebe. Už jsem měl dovoleno. Sice jenom dvě dolní patra, ale jednou, když se nikdo nedíval, tak jsem si půjčil i příběh o Mata Hari, což byla slavná vyzvědačka. Nějak jsem netušil, proč mi bylo zrovna tohle zakázáno. Četl jsem opravdu pečlivě, ale jediné, na co jsem narazil, tak byl nějaký svlékací výslech nebo co. To se mám jako zbláznit? Kvůli holce. Kroutil jsem nechápavě hlavou. Ještě jsem netušil, jaké je to krásné být se ženou. Mým světem byla literatura. Od Julese Verna jsem četl snad vše, co jsem kde našel. Na kometě u sebe ale řadím mezi špičku.
Příběh ztroskotanců asi nemusím nikomu přibližovat, je notoricky známý. Mě ale na autorovi vždy fascinovala jeho fantazie, jeho vize. Mnohé z nich si můžeme dnes dosytosti využívat, některé jsme použili už i k zabíjení. Byl to velký muž, s krásným jazykem. Málokdo umí psát zajímavě, přehledně a napínavě o říši fantazie jako právě Verne. Pro kluka byla odvaha hlavních hrdinů vzorem do budoucna. Možná jeden z velký rozdílů mezi naší a současnou generací. My odkládali knížky a chodili z kina s pocitem, že chceme něco dokázat, objevit, zachránit nevinné, chovat se jako chlap, hrdina. Dnes je to jiné, pokud nemáte superschopnosti a neumíte svařovat ve vesmíru, tak si ani neškrtnete. Nebo je to vlastně stejné? Nevím. Nechám to na jiných. Já zažil Verneovky, které jsme si s kámošem půjčovali mezi sebou a on mě děsně štval, protože četl hrozně pomalu.
Být odvážný, mluvit pravdu, vyznávat čest. Možná jsou to pro někoho prázdná slova, ale nás podobné knížky vychovávaly. Padouši si zasloužili trest a ti, kteří něco dokázali, uměli a stála za nimi poctivá práce, jako za expedicí, zachraňující naši matičku Zemi, čekala po právu sláva a ovace. Zaslouženě. Na kometě jsem hltal i po letech. "Hele a nepojedeme konečně na ten nákup? Rodina bude brzy hladovět!": dělá si ze mě manželka legraci a já jen kývnu. Počkám před supermarketem. A čtu si. Kolem jde malej kluk, tak velký jako já kdysi a má v ruce nejnovější Iphone. Usměju se na něj a ukážu mu knížku. Odpovědí je mi prst zvaný fuck off. Inu, jsem jiná škola. Připadá mi to ale vtipný, nemyslete si.
No a co, že jsou v knížce matematické výpočty a astronomie. Taky to není příběh pro nějaké břídily. Musíte u něj přemýšlet. Namáhat mozek. Já vím, ono to bolí. Taky je fakt, že dnes už jsou některé Julesovy teorie lehce úsměvné, někdo by řekl překonané, ale přátelé, vždyť o tohle zde vůbec nejde. Máme přeci fantazii, sny a představy. Třeba pro mě bylo i po mnoha letech velmi osvěžující si knížku přečíst. On je totiž autor hlavně hrozně dobrý vypravěč. Ještě jednu kapitolu prosím! Nemohl jsem se odtrhnout a dokonce bych řekl, že některé pasáže jsem pochopil ještě lépe, než jako malý smrádě, protože dnes už mám něco za sebou a ve spoustě oborů se přeci jen lépe orientuji.
Pro mě bude Jules Verne navždy jedním z velikánů. Skvělý spisovatel, ale také člověk, jehož fantazie předběhla dobu o spoustu let dopředu. Mimochodem, ilustrace i překlady byly u Verneovek vždy vynikající! I když nemám pražádný výtvarný talent, co já se jich do sešitů namaloval! Možná kdysi odstartovala kniha Na kometě mé další směřování ke sci-fi. Krásnou dobu dětství a puberty budu mít s tímto autorem navěky spojenou.
A víte o tom, že pokaždé, když je někde uveřejněna zpráva o průletu komety kolem naší Země, tak si na tuhle knížku vzpomenu? Hned bych letěl, co by mi síly stačily. Co může být lepšího, než zachránit svět? Myslím, že pořád kolem žije spousta lidí, kteří to vidí podobně a není jim lhostejný osud nás všech. Budiž pochváleni!
Doporučuji jasnou noční oblohu nad hlavou. Stačí i obyčejný dalekohled. Začít můžete třeba Měsícem. A k tomu si dejte Na kometě. Přeji příjemný let! Opatrujte se a děkuji jako vždy za přízeň!
------------------------------------------------------------------------------------------
Fantastický román Julese Vernea o osudech několika statečných vesmírných trosečníků, letících na kometě, jež po srážce se Zemí strhla část jejího povrchu i s obyvateli. Důmyslem a odvahou čelí muži nebezpečí a posléze se dočkají šťastného návratu na Zem. Vyprávění vedle dobrodružného děje podává základní znalosti o naší sluneční soustavě.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: