FUNERAL MIST - Deiform
CD 2021, Norma Evangelium Diaboli
for english please scroll down
Na black metalu se mi vždy líbila nenávist a zlo. Chlad, který v jiném stylu nenajdete. A také jakási jednoduchost a přehlednost, sveřepost a uzavřenost. To už samozřejmě dávno neplatí. Nové současné kapely se vydávají trošku jiným směrem. Snaží se o komplikovanější kompozice, jsou nepřehlednější. No a pak tu máme FUNERAL MIST. Smečku o jednom členovi (zde si říká Arioch, jinde MORTUUS). Projekt/kapela funguje od roku 1993 a prochází si svým vlastním vývojem.
Zastřené plochy, volné pokračování toho, co kdysi tvořili EMPEROR, ale také spousta různých odboček a dosud neprobádaných zákoutí. Novinka je svým způsobem pořád stará jak dávno otevřené hroby, ale Arioch se nebrání ani novějším postupům. Posluchači, kteří nad hudbou přemýšlejí a nedokáží si ji užít (nebo jsou jí přežraní), asi budou mít zase tunu připomínek, ale my, obyčejní smrtelníci, si necháme rádi vytrhnout srdce z těla. Album mě tak nějak přirozeně baví, možná i díky tomu, že je sevřené, kompaktní a velmi dobře se poslouchá.
FUNERAL MIST hrají komplikovaně tak akorát, aby deska nepřestala smrdět sírou. Zároveň se ale nejedná jen o obyčejné album v řadě, kterých vychází kolem spousta každý den. Postupy jsou pořád neotřelé a zajímavé, zvuk bych si sice dovedl představit trošku špinavější a "zlejší", ale pořád lepší, než drátem do oka. Ono vlastně ani nemá moc cenu nad nahrávkou nějak polemizovat. Myslím si, že víc než kdy jindy si songy pustíte a buď vám proniknou do krve a nebo ne. Osobně nemám k provedení, obalu, postupům, žádných větších připomínek. Black metal je pro mě ale poměrně vzácný, rád a s chutí si vyzobávám právě podobné kousky syrového masa. Základem je zlý satanistický black metal, s příklonem k BATHORY, PRIMMORDIAL a již zmiňovaným EMPEROR. Zdůrazněme ještě, že pod coverem je podepsán Timo Ketola (čest jeho památce). A jak tomu bývá u mě zvykem, musím napsat také nějaké své pocity, protože kdybych žádné neměl, o "Deiform" bych vůbec nepsal. Jsem někde na severu, hluboko v lesích a právě mi břichem projel ostrý nůž. Ledová čepel, moment překvapení, krev, co rozpouští bílý sníh. Myslím, že to není zase tak málo. Když černý kov, tak prosím v podobném provedení. Mrazivý, krvavý black metal, ohlodaný až na kost!
sumarizace:
Pokud se vám líbí kombinace black metalu, tmy, chladu, špíny a odhodlání zničit onen svět, tak rozhodně neváhejte. FUNERAL MIST mají v sobě obrovskou temnou sílu. Songy obsahují až magickou, velmi přitažlivou atmosféru. Člověk si připadá, že stojí někde na vrcholu skály, rozhodnutý, že každou chvíli skočí dolů. Pod námi je jen tma, záhrobí a smrt. Slyším zde také absolutní odhodlání a patrné stopy zimomřivého šílenství. Black metal v podání FUNERAL MIST je chladný, zákeřný, zlý ze své podstaty, ale také přemýšlivý, nutkající, neklidný a ošklivý. Připadám si jako oběšenec, houpající se v ledovém větru. Black metal, který ochladí vaše duše!
If you like the combination of black metal, darkness, coldness, dirt and the determination to destroy the world beyond, then do not hesitate. FUNERAL MIST has an enormous power in them. Songs has magical and very attractive atmosphere. You will feel like standing somewhere on the top of a mountain, determined to jump down. Below us is darkness, death and the beyond world. I can also hear the absolute determination and obvious traces of cold-headed madness. Black metal played by FUNERAL MIST is cold, insidious, and evil by its nature and it is also thoughtful, compulsive, restless and ugly. I feel like a hangman swinging in the icy wid. Black metal which will cool your souls!
Recenze/review - FUNERAL MIST - Hekatomb (2018):
tracklist:
1. Twilight of the Flesh
2. Apokalyptikon
3. In Here
4. Children of the Urn
5. Hooks of Hunger
6. Deiform
7. Into Ashes