DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

pondělí 20. září 2021

Recenze/review - OCCULSED - Crepitation of Phlegethon (2021)


OCCULSED - Crepitation of Phlegethon
CD 2021, Everlasting Spew Records

for englissh please scroll down

Mráz kousal do kostí, jakoby je chtěl postupně nahlodat a polámat. Je brzy ráno a jsem u řeky. Vždy špinavá, smradlavá, jako v každém městě. Mlha obepíná nejen mě, ale i tělo, vznášející se na vlnách. Kdo to asi je? Napadne mě jako první. Převaluje se, nafouklé a ošklivé. Oklepu se chladem i strachem. Určitě si nezemřel jen tak. Musel ses topit, zalykat špínou. Stejně jako já. Teď, když poslouchám dlouhohrající prvotinu death metalových maniaků OCCULSED.

Vzpomínám na staré časy, kdy se hrávalo podobně. Hezky bez kompromisů, temně. Pro všechny utopené, oběšené, zastřelené. Napadají mě někdy při poslechu podivné věci. Ale tak je to správně, tenhle styl nikdy nebyl o hezkých věcech. A pokud ano, tak to nebylo ono. Kapela jest složena ze zkušených muzikantů, kteří přesně vědí, jak vytvořit atmosféru podobnou té, kterou zmiňuji v úvodu dnešního článku.


Když "Crepitation of Phlegethon" poslouchám, říkám si, že OCCULSED museli brát inspiraci u takových smeček, jako jsou INCANTATION, BLASPHERIAN, INFESTER, FATHER BEFOULED, INTO COFFIN. Klasický starý death metal s prašivými postupy, protkaný jako pavučina doomem. Záležitost vyloženě pro věrné fanoušky stylu. Nehledejte nic navíc, nic nedostanete. Osobně mi to ale vůbec nevadí, mě se stále baví dívat na ranní řeku, ve které se převalují mrtvá těla. S deskou je to hodně podobné. Všechno jsme už dávno slyšeli, ale zde je pokrm podáván se skvělým zvukem. Album mě baví, užívám si jej. Uléhám s ním, budím se, zvu jej do svých nočních můr. Nejvíce ale stejně vynikne brzy ráno, když ještě nemrtví šeptají. Líbí se mi melancholické pasáže i surové kousky nahrubo nasekané tmy. Našlapuji opatrně, moc dobře vím, že na řeku krve a death metalu musí být ta správná pochmurná nálada. Pořád se pohybujeme v undergroundu, kousek od hnusné a smradlavé stoky, které se někdy říká život. Troufám si tvrdit, že bylo splněno vše potřebné pro klasický morbidní zážitek. Mám hlad a pálí mě kosti chladem. Myslím, že se "Crepitation of Phlegethon" opravdu povedlo. Hnilobný death metal s morbidní atmosférou!


Asphyx says:

"Crepitation of Phlegethon" cannot even be seen as an ordinary record. Rather, it is an occult ceremony to summon the undead. The band takes you on a long trip to the rotten swamps, entangles you in the rigid cobwebs of riffs and eventually digs a few meters under ground. This album burns from the inside, hurts and wrinkles. Turn off all lights!

"Crepitation of Phlegethon" is a very hot, crazy work. It is full of morbid moods, endless shadows and impermeable darkness. Personally, I enjoy the dark atmosphere the most. Listening to myself, I feel that I am sitting alone in an abandoned temple, where a few moments ago there was a session for evoking spirits for whose power we have no idea. I still see drops of blood on the altar, and anger is literally soaked into the walls and the images full of suffering. The record has a great sound, blurred ill vocal and interesting cover. The band moves between shadows for granted, with ease and overview. Heavy duty doom metal meets mouldy death metal and coarsely chopped darkness. I enter the underground with OCCULSED. Do you also hear so much pain from the endless corridors of the underworld? These are the echoes of the undead. You can also find them on the new album "Crepitation of Phlegethon". Death got a new name. Death doom metal album imprinted with the faces of the cursed! Excellent occult matter!



Tracklist:
01. Intro
02. Unction Of Muliebrous Broth
03. Peryphlegethonic Mindflaying
04. Thou Butcherer Of Human Folly
05. Lurid Placeless Echoes
06. Between Engorged Realities
07. Concupiscence Of Frenzied Humors
08. Tendon Pandentum
09. Death Of Ratiocination
10. The Soul's Admonishment
11. The Glory Of Woe

band:
J. Stubbs - guitars and bass
J. Moran - drums
K. Parker - vocals