CENTENARY - Death…The Final Frontier
CD 2021, CDN Records
INTERVIEW:
english:
czech:
for english please scroll down
Říkali mi, že zde potkám své vlastní démony. Ale zatím se nic neděje. Je ticho, jen krkavci krouží nad hlavou. Nad starým pohřebištěm v lesích, kde prý pohřbíval své oběti jeden šílený vrah. Usedám na šedivý kámen, dívám se do tmy a poslouchám novou desku amerických death metalistů CENTENARY. Pravý, reálný, temný smrtící kov, u kterého se probouzejí nemrtví. Alespoň tak to slyším já, starej pes. Přidávám hlasitost a po nějaké době si všimnu dlouhého stínu za mnou. Obličej bez tváře, tělo plné červů. Vzduchem se vznáší pach rozkládajícího se masa. Myslím, že jsem zde správně.
O CENTENARY jsem již psal v roce 2019, kdy kapela vydala svoji první dlouhohrající desku "Into the Graveless Beyond" (odkaz na recenzi dole pod článkem). Již tenkrát jsem byl pohřben zaživa a stal se věrným fanouškem těchto šílenců. Z riffů totiž odkapává zkažená krev, vokál je nasáklý chorobami a atmosféra skladeb připomíná náladu starých hororů z osmdesátých let. Mí vlastní démoni se opět probudili, aby vydali další svědectví o onom světě.
CENTENARY se ve své hudbě inspirují jak švédskou death metalovou školou (ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, SORCERY, UNLEASHED, DISMEMBER, GRAVE), tak pravěkými prašivými odkazy smeček jako MASTER, CIANIDE, OBITUARY. Výsledkem je i letos nechutný, mokvající koktejl, kterého když se napijete, tak budete navěky prokleti. Alespoň mě se to znovu stalo. Do nečisté hry vám uvede už parádní obal od Juanja Castellana, vychutnáte si zvuk mistra Jeffa Vergielse, u kterého nadskakují víka od rakví. Mám rád atmosféru starých opuštěných pohřebišť. Utíkám sem z dnešního ošklivého a umělého světa. Při poslechu "Death…The Final Frontier" potkáte šílené vrahy s motorovou pilou, oběti bez hlav, bez končetin, bez svědomí. Budete se brodit po kolena v krvi, zažijete pestrou paletu brutálních vražd. Death metal býval vždy o ošklivých věcech, o atmosféře chladných piteven, o exhumaci hrobů o jejichž existenci byste raději nevěděli. CENTENARY umí napsat skvělé skladby plné temnoty, chladu, šílenství. Mají v sobě energii dávných časů, poctivost, odhodlání, opravdovost. Věci, které mám na tomhle stylu tolik rád. Letos se jedná o vynikající masakr v márnici, o nekonečné toulky záhrobím, o muziku, která mě rozemlela na prach. Existuje tisíc způsobů popravy, ale na konci je nakonec vždy jenom smrt. Američanům se ji podařilo vypálit do songů. Zničující starý, plesnivý death metal, který ve vás zanechá krvavý otisk!
Asphyx says:
They told me I would meet my own demons here. But nothing is happening yet. There is silence, only ravens circling overhead. Above an old burial ground in the woods, where a mad killer is said to have buried his victims. I sit on a grey stone, look into the darkness and listen to a new record by American death metalists CENTENARY. A real, real, dark deadly metal that the undead wake up to. At least that's how I hear it, old dog. I turn up the volume and after a while I notice a long shadow behind me. Face without face, body full of worms. The air smells of decaying flesh. I think I'm right here.
I wrote about CENTENARY in 2019, when the band released their first full-length album "Into the Graveless Beyond" (link to the review below the article). Even then, I was buried alive and became a loyal fan of these lunatics. Corrupt blood drips from the riffs, the vocals are soaked with diseases and the atmosphere of the songs is reminiscent of the mood of old horror movies from the eighties. My own demons awoke again to bear further testimony of the afterlife.
CENTENARY is inspired in its music by both the Swedish death metal school (ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, SORCERY, UNLEASHED, DISMEMBER, GRAVE) and the prehistoric dusty references of packs such as MASTER, CIANIDE, OBITUARY. The result is a disgusting, soaking cocktail this year, which if you drink it, you will be cursed forever. At least it happened to me again. Juanja Castellan will introduce you to the dirty game, you will enjoy the sound of master Jeff Vergiels, with coffin lids bouncing. I like the atmosphere of old abandoned burial grounds. I'm running away from today's ugly and artificial world. While listening to "Death… The Final Frontier", you will meet crazy killers with a chainsaw, victims without heads, without limbs, without conscience. You will wade to your knees in blood, you will experience a variety of brutal murders. Death metal has always been about ugly things, about the atmosphere of cold autopsies, about the exhumation of graves whose existence you'd rather not know existed. CENTENARY can write great songs full of darkness, cold, madness. They have in them the energy of ancient times, honesty, determination, authenticity. Things I love so much about this style. This year it is an excellent massacre in the morgue, endless wandering through the grave, music that has ground me to dust. There are a thousand ways of execution, but in the end, there is always death. The Americans managed to burn it into songs. Destructive old, moldy death metal that will leave a bloody imprint on you!
about CENTENARY on DEADLY STORM ZINE:
Tracklist:
Entangled in Entrails
Liquified Rot
Strangled by the Night
Tower of Excarnation
Ceaseless Astral Dirge
The Laughing Death
Malicious Symbiosis
Remote Manipulation
Facial Dislocation
Slaves From the Grave
Line-up:
Jim Albrecht - Bass
Mike Bradley - Guitar/Backing Vocals
Matt Cunningham - Lead Guitar
Adam Davey - Drums
Allen Mercer - Vocals
