CARCASS - Torn Arteries
CD 2021, Nuclear Blast
for english please scroll down
Když se v roce 2013 legendární CARCASS vraceli, hrozně jsem se těšil. Musím se ale přiznat, že takové zklamání, jako u "Surgical Steel", jsem hodně dlouho nezažil. Těšil jsem se na pořádnou šlehu a místo toho dostal velmi průměrné album. Když si to vezmu kolem a kolem, tak jsem se k němu vrátil jen jednou. Chtěl jsem naposlouchat před koncertem v Praze. Už dlouho se mi nestalo, abych ze své kdysi oblíbené kapely odešel v polovině jejich setu. Bylo to nudný, s nekonečnými proslovy. Další zklamání.
Zkrátka a jednoduše, tuhle smečku jsem kdysi miloval, ale jejich kapitolu jsem si pro sebe uzavřel. Zakonzervoval jsem si staré vzpomínky, sem tam si při svých retro víkendech pustil staré nahrávky a myslel si, že už je konec. Jenže CARCASS jsou zde opět. S novinkou "Torn Arteries", která mě vyděsila už jen šíleně hloupým obalem. Myslím si, že Zbigniew Bielak má ve svém portfoliu o hodně lepší práce. Zeleninové srdce, to jako fakt? To je jak obrázek z čekárny u doktora. Uff.
Přesto přese všechno jsem si říkal, že novou desku přeci jen zkusím. Výsledkem mnoha poslechů ale není bůhví jaký zážitek. Novinka mi přijde takovým mixem mezi Hearthwork a Swansong. Přidány jsou i nějaké ty přísady (i špetka toho grindu). 49 minut, o kterých chvílemi nevím, co si s nimi počít. Ono je vlastně vše v pořádku, kapela se v rámci možností snaží, co to jde, ale stejně mi to nějak pořád neleze do hlavy. Songy jsou takové obyčejné, vlažné, připadá mi, že vůbec neřežou. Možná za to může poměrně nevýrazný zvuk (Nuclear Blast style), připadá mi, že je vše namícháno tak nějak mdle, na efekt, aby byly masy spokojeny. Důkazem je velké nadšení napříč metalovými časopisy a weby. To bych ale často přičítal spíše síle labelu. Vokál je v pořádku, sóla mě vyloženě štvou, jinak ale vše šlape jak má. Jen si říkám, jestli takové desky od legend opravdu chceme? Nečekal nikdo z vás spíše pořádnou vykosťovačku, která se vám vypálí do mozku? Snažil jsem se moc, mám ke jménu CARCASS spoustu vzpomínek, respektu, zážitků, první alba miluju, ale to co předvádějí teď, mi přijde nemastné, neslané, jakoby se kapela chtěla za každou cenu zavděčit všem (ano, cítím z toho kalkul). Z "Torn Arteries" nejsem vyloženě zklamaný, ale také vám nemůžu lhát o tom, jak je to vynikající dílo. Není, to rozhodně ne, ale na takových šedesát procent to pánové zase vytáhli. Nejvíc mi asi chybí drive, síla, nejčastěji mě napadá, že je kapela unavená jako zeleninové srdce na obalu. Asi po infarktu. Pokud tedy může mít takové srdce vůbec infarkt.
sumarizace:
CARCASS a opět jejich klasické album poslední doby. Sem tam nějaký dobrý riff, ale jinak jenom nuda a šeď. Fanoušci kapely asi budou spokojeni, ale já nějak nevím, co si s deskou vůbec počít. Všechno je neskutečně mdlé, zvětralé, jako týden odstáté pivo. "Torn Arteries" je přesně takovou tou nahrávkou, která vás udolá ke spánku. Kde je energie, kde je tajemno, kde je síla? CARCASS jsou dnes jen obyčejným stínem dřívější doby. Takový sešup v kvalitě jsem tedy opravdu nečekal. Obyčejné, monotónní album, které ničím nepřekvapí!
Asphyx says:
CARCASS and their album is the classic work of these days. From time to time you can hear a good riff, however it s boring and grey. I think that fans of this band are satisfied and happy but I have no idea what to do with it. Everything is too faint and stale like a beer which is week old. "Torn Arteries" is the kind of song which makes you sleep. Where is energy, darkness, strength? CARCASS is a shadow of bygone times. To be honest I didn´t expect this slope of quality, not at all. This is an ordinary album which is not surprising at all.
tracklist:
01. Torn Arteries (04:00)
02. Dance of IXTAB (Psychopomp & Circumstance March No.1 in B) (04:29)
03. Eleanor Rigor Mortis (04:14)
04. Under the Scalpel Blade (03:56)
05. The Devil Rides Out (05:22)
06. Flesh Ripping Torment Limited (09:42)
07. Kelly's Meat Emporium (03:24)
08. In God We Trust (03:57)
09. Wake Up and Smell the Carcass / Caveat Emptor (04:36)
10. The Scythe's Remorseless Swing (05:20)