Příběh tří stý osmnáctý - Peří
Když je vám dvacet, tak chcete někam patřit. Já byl vždycky metalista. Cítil jsem se tak, chodil tak oblíkaný. Rockeři to mají podobně. Člověk prostě nezajde do noblesní kavárny, aby tam machroval před děvčetem s tím, že má prachy. My řešíme všechno na rovinu a máme rádi ohlodané kosti, jestli mi rozumíte. Sranda byla, že jsem se v tomhle věku a v cizím městě cítil, jako bych poslouchal něco, co je pro starý. Tady jel folk, zábavovky a taky black metal, který mám sice rád, ale tu jejich filozofii nihilismu nemusím. Jsem spíš veselá kopa, pozitivní člověk. Vždycky jsem říkal, nechte mě mezi mýma hrobečkama, tady v katakombách je mi dobře. Politiku jsem měl u prdele už tenkrát. Mě bavily holky a metal. Jo a taky pivo, sem tam rum.
Co byste po mladým ztraceným klukovi chtěli? Na kouřových ve škole se sice sem tam objevil někdo, s kým bych si dovedl představit nějaké pěkně noční tažení městem, ale problém byl v tom, že na strojárně každý měsíc odešla velká spousta lidí. Takže jste šli s někým jeden den na pivo a druhý den jste viděli, jak si balí kufry a vytrácí se z vašeho života. Mě ale spíš vrtalo hlavou, proč najednou nemám štěstí u holek? To fakt chce každá maníka v košilce, nažehlenýho, tenkrát s ulízanými vlasy a disko chůzí? Asi jo, protože do bufáčů na vlašák a pivo jsem chodil sám. Na to studentky nenachytáte. Ony radši kuřecí s broskví, v rádoby lepší restauraci, kde dávají i oblohu, ha. Navíc, lidi mají o metalistech děsně zkreslený představy. I po letech jsem se setkával s tím, že jsme satanisti, jíme děti, no, vždyť to znáte.
Je fakt, že nám to pořád vždycky pár jedinců kazí, ale já zažil úplně něco jinýho. Byla to rebelie a hlavně hrozná sranda. Tolik veselých lidí jsem jinde nepotkal. Jakoby si nechali všechny problémy pod pódiem, když řvali spolu s kapelou, veškerý frustrace šly ven a u stolu se pak jen tlemilo. Nevěděl jsem, kde jsou v Plzni pořádný kluby. Sice jsem jich pár navštívil, ale většinou to stálo za nic. Já byl zvyklej na Prahu a Liberec, kde se tenkrát všechno míchalo dost s punkáčema. Pod Masarykovým náměstím v Plzni je prý super místo. Říkal to George, a že se tam musí jít. Protože kdo tam nebyl, tak neexistuje. Já nechtěl, mě tyhle klubíky s lyžema na zdech, s gaučema z půdy a šíleně drahým pivem nebavily. Srali mě tam lidi. Nehodil jsem se tam.
Ale vypadla mi jeden víkend brigáda a když se člověk opije, tak slíbí cokoliv. Hele, jsou tam fakt hezký holky. Hm, jako myslíš, že bych nějakou sbalil se svým platem z brigády. George ale opravdu naléhal. Byl taky ztracenej a přijde i nějaká partička dívenek, který znal. Mě nasrali už u vchodu, kde mě prohledávali. Prej vypadám jako vágus. Asi jim vadily moje nášivky a křivák. Projeli mi i žebradlo. Dvě gorily, co neměly zátylek. Připomínali mi krabice. Jdu hned na bar. Máte Plzeň? Barmanka na mě koukne jako na největší póvl. Sjede očima po oblečení a hodí mi lahev. Chápeš to ty vole, oni tady mají jen lahváče? Řeknu to Georgovi, který se ztrácí v hlubokém gauči. A to přesně ve chvíli, kdy přestane dunět hnusný disko. Všichni se k nám otočí a lepší zápis si nemůžete přát. Pak přijdou ty holky. Všechny vyprsený trika a místo pozdravu se mě zeptají, co jim koupím.
Řeknu, že lízátko a ony na mě chvilku tupě koukají, pak se znechuceně otočí a jdou tančit. Nabízejí se, svíjejí, kabelku před sebou. Copak o to, jsou to hezké dívky, ale od pohledu mají v hlavě neskutečně nasráno. Jako fakt jo, nedělám nikdy předčasné závěry, ale potvrdí se mi to, když si přijdou sednout k Georgovi. Ten rozhazuje apanáš od tatínka po hrstech. Jeho mají rádi. Je tam ale jedna, taková drobnější, ve které se hne asi svědomí. Je jí mě líto. Normálně na rovinu mi to řekne. Prej vypadám hrozně chudě, proto budu pořád sám. Uff. Ale kdybych se ostříhal, upravil a zašel s ní do butiku (to je nějaký sprostý slovo), tak by si mě umyla. Tak ji pošlu do prdele a chci domů. Jenže tu nechci nechat svýho mahagonovýho kamaráda. Jemu se tu líbí, nechápu to.
Dojde mi to ve chvíli, kdy uvidím jeho oči. Všude kolem se vznáší peří. Znám to, vím, jak vypadají lidi, co si něco vzali. Pamatuji si Vencu, když byl na pervitinu. Už jsem to nechtěl nikdy v životě zažít. Nasral jsem se a chtěl vypadnout. Ale mýho kamaráda obstoupila partička diskofilů, kteří se tam přišli poprat. Achjo. To bylo taky, to jsem v Boleslavi neznal. Už vždycky večer, když jsem jel tramvají a mizel pryč, tak jsem slýchával partičky nagelovaných maníků, jak si domlouvají, kde komu dají do držky. Co to zase kurva je? Plzeň je kousek za hranicema, drogy tady vždycky hrozně jely, to víte přestupní stanice. No a my se dostali zase jednou do mlýna. Tedy já, protože George nebyl ničeho schopnej. Sebrali mu všechny prachy, mě dali nakládačku a vyhodili nás na ulici. Už zase jsem dostal do držky. Ještě párkrát a budu mít ten obličej tak zmuchlanej, že mě vlastní matka ani pes nepoznají.
Jak si na tom? Směje se, asi si toho vzal víc. Ty kreténe, co mám s tebou dělat? Odtáhnu ho do parku a zbytek noci nespím, protože mi pořád utíká. Ráno nahoře na Americký v bufáči konečně mluví trošku srozumitelně. Ty vole, nemám ani korunu, musel jsem s kartou do mínusu. Použil jsem ji poprvé, byla to děsná novinka. Máma dělala v bance. Děkuje mi a je zmatený. Tak to bychom měli. Nechám ho vyspat a sám si lehnu na gauč. Upadnu do bezvědomí. A to ještě nevím, že mě čeká v neděli odpoledne další taškařice. Nejdřív mu nadávám a že fakt nikam nejdu. Chci do Plasů, jen tak lehce na pivko a pak něco nafotit v okolních lesích. K tomu knížka a hlavně klid. Nebuď jak starej fotr. To je tvůj problém, ty nikoho nehledáš, musíš aktivně. Hustí mi to do hlavy. Jsem já to ale dobrák od kosti.
Za poslední týdny toho bylo moc. Nejdřív potkám plzeňskou děvku, zachráním ji od mlácení, pak navštívím klub, kde se veřejně fetuje. Co dalšího tam máš? Hele, je to jen takové neformální setkání lidí, co někoho hledají. To jako seznamka? Na to ti seru, já si holku vždycky našel sám. Já si ji musím očichat venku, v hospodě, něco s ní zažít, zkusit si z ní dělat srandu, musí mě brát takovýho, jakej jsem. Nebudu se nikde ztrapňovat. No, co myslíte, on byl jak pojišťovák. Nedal pokoj. Mělo mě to varovat, protože u vchodu měli mříže. Kurva, co to zase je. Byly tam jednotlivý místnosti a všichni se tak nějak divně usmívali. Já byl stejně naivní. Na to, že už jsem zažil ledacos, tak tohle zase bylo něco novýho. Na baru zase děsně drahý pivo. A dámy byly oblečený hodně vyzývavě.
Docvaklo mi to, když jsem si spletl záchod a vešel do jednoho pokoje. Tam ležela na zádech taková macatá paní kolem padesátky, na ní mladej kluk a šukal ji o sto šest. Vedle seděl asi její manžel a povzbuzoval je i sebe. Omluvil jsem se, ale oni že ne, že super, že Marie je chtivá, že zvládne klidně čtyři po sobě. Vzpomněl jsem si na prochcané matrace na jedné ubytovně, kde jsem musel kdysi po koncertě přespat. Utekl jsem. Běžím vyděšený k Georgovi, ale to víte, černoušek. Zrovna ho tam líbá nějaká slečna. Oblečená v latexu. Vedle ní sedí další dívka s takovým tím psím pohledem. Hele, já jdu, mě to tady sere, najdeš mě na terase na náměstí. Je zase mimo. Když jsem v chodbě cestou ven, vyděsím se, někdo tam někomu děsně sprostě nadává a bičuje ho. Uff.
Dám si asi osm piv a jsem hrozně zmatenej. Nejsem žádnej svatej, ale to je opravdu celej svět tak zvrácenej? Každej chce jen drogy a šukání je povýšený na náboženství? Chci obyčejnou holku, co tu se mnou bude sedět a povídat si. Pak se budeme večer tulit, zajdem někam na procházku, do bufáče na utopence. Třeba támhleta by se mi děsně líbila. Má džínový kraťasy, krásný dlouhý vlasy. Asi bych ji i odpustil, že je od pohledu folkařka. Kde jsi? Ty, na kterou čekám celý život. Otočí se za mnou a usměje se. Stačí mi to, zamávám jí a ona mě. Někdy není svět zase tak špatnej. Pak přijde George a řekne mi, že musel taky utýct. Chtěli ho svázat. Ale aspoň ho jedna vykouřila. No, tak to je super, prosím tě, slib mi, že teď už budeme jen chlastat po putykách a pajzlech. Roztáhne hubu od ucha k uchu a napije se. Ještě nevím, že za měsíc zmizí z mého života. Zavolají ho zpátky domů.
Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):