Pábitelé - Bohumil Hrabal
1964, Mladá fronta
Já vím, od nás, "drsných a šíleně ostrých rockerů", by to člověk nečekal. Ale ono jsou to u nás jenom mimikry, vím o čem píšu. Poslouchám metal přes třicet let. A když jsem byl mladý, tak jsem kromě Bukowského a sci-fi, také objevil pana Hrabala. Nevím, jestli za to mohlo jeho zařazení do povinné četby, ale já byl už tenkrát poctivým čtenářem, navíc v pubertě samozřejmě rozjitřený. Pábení, už jen to slovo zní skvěle. Stylu mistra jsem podlehl od první knihy. Ano, byla to právě stejnojmenná sbírka povídek, které jsem četl jako první.
Hrozně se mi tenhle krásný výlet do jeho světa líbil. Můj nejoblíbenější spisovatel. Lidé jej znají spíše podle filmů, ale já to mám úplně jinak. Nejdříve jsem četl a pak až po letech viděl filmové zpracování. U nás se doma moc na televizi nekoukalo. A taky, který mladý měl tenkrát čas na něco tak nudného, jako obrazovka? Žilo se venku, v partě. S kamarádem jsme hltali vše, co od tohoto autora vyšlo. Jakoby mi mluvil z duše. On byl ten, který znal obyčejné lidi, jejich příběhy a dokázal svůj neskutečný talent přetavit v tolik skvělých knih.
Když na mě padne splín, když mi svět připadá šedivý nebo jen tak, když je mi z nějakého důvodu smutno, tak se k Hrabalovi vždycky vracím. Provází mě celý život, každou svoji etapu jsem si v něm našel to své. Pořád objevuji nová zákoutí, užívám si vznešenost, lehkost, s kterou jeho texty plynou. Ze zcela nepochopitelných důvodů si jej mnozí pletou s Páralem, kterého zase nemám rád. Inu, co naděláte? Nic.
Je to trošku vyšší literatura, zemitá, česká, někdy zvláštní, ale pokaždé mě mistr donutil přemýšlet. Poetika, povídky psané jako básně. Mám rád Hrabalův svět, jeho popis postav, jeho pohled na svět. Kdysi jsem se vydal i do Kerska, abych jej viděl: https://www.deadlystormzine.com/2019/06/pribehy-mrtveho-muze-pribeh-sto.html . Víte, ony se knihy vlastně (stejně jako hudba), hrozně špatně popisují, ty od Hrabala obzvlášť. Taky neberte má slova jako nějakou kritiku, na to jsem příliš pokorný. Moc dobře vím, kolik je za psaním práce, odříkání, jaké to je sedět a čekat dlouhé hodiny před prázdným papírem.
Jsou ale lidé, kteří mají dar. Dar vyprávět. My hltáme jejich slova, fantazie, představujeme si jejich světy, kam nás pozvali. Hrabal byl podle mě svým způsobem génius. Mám ho hrozně rád, zrovna jsem na chalupě. Venku trošku prší, tak si zalezu na půdu. K mlze a štěbetajícím ptákům se bude Pábení velmi hodit, nemyslíte? Bože můj, jenž si na nebesích (pokud tedy fakt existuješ), to je taková nádhera!
------------------------------------------------------------------------------------------
Povídky:
- Jarmilka
- Pan notář
- Pohřeb
- Bambini di Praga
- Pábitelé
- Automat svět
- Chcete vidět Zlatou Prahu?
- Iontoforéza
- Dáma s kaméliemi
- Diamantové očko
- Romance
- Pan notář
- Pohřeb
- Bambini di Praga
- Pábitelé
- Automat svět
- Chcete vidět Zlatou Prahu?
- Iontoforéza
- Dáma s kaméliemi
- Diamantové očko
- Romance
--------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
