My děti ze stanice ZOO - Christiane Vera Felscherinow, Kai Hermann & Horst Rieck
1978, Oldag
Tenkrát v devadesátkách nikdo pořádně nevěděl, co to vlastně drogy jsou. Alespoň v mém okolí. My tak maximálně pivo, sem tam rum. Ale jeden můj kamarád do toho spadnul. Dealerům byla Praha malá a tak zavítali i k nám na malé město. Nechybělo moc, neměl jsem žádné informace, přesto jsem tak nějak podvědomě vytušil, že se nejedná o nic pro mě. Můj kamarád takovou sílu neměl. Paralela s knihou My děti ze stanice ZOO se sama nabízí. On měl tu výhodu, že se poměrně rychle dostal do dobré léčebny a měl kolem sebe nás, pravé kámoše. Christiane takové štěstí neměla. Ale aspoň po ní zbyla kniha, která by měla být povinnou četbou na základních školách.
Četl jsem ji až po tom, co jsem několikrát navštívil kámoše v Bohnicích. Není to literárně dokonalé dílo, ale možná právě proto stojí za přečtení. Film se mi nelíbil, všechny jsem si představoval úplně jinak. Podle mě jsou dodnes drogy podceňované a jsou rozšířené víc, než si všichni myslíme. Nafrčení manažeři, smažky, co polehávají po ulicích, občas někomu jebne a ukáže nám, co drogy umí. Za volantem, v podchodu, všude. Důkazem budiž měření v odpadních vodách. Znám lidi, kteří podlehli "jenom trávě" a mají po letech hlavu vyhulenou a tupou. Přitom je pamatuji jako chytré jedince.
Někdy nedokážeme unést celý svět na svých bedrech, někdy si nemáme s kým promluvit. V pubertě jsme zranitelní, sám si vzpomínám, jak jsem byl kolikrát zmatený a nevěděl jak dál. Jenže já měl štěstí, mnozí jako Christine ne. Knížka je výpovědí, které věřím. Dokonce jsem se byl podívat na místech, kde se příběh odehrává: https://www.deadlystormzine.com/2017/03/asphyxovy-zapisky-xi-ja-berlin.html Jo, přiznávám bez mučení, jako mladého mě tahle kniha hodně ovlivnila, vždycky jsem si na ni vzpomněl, když mi někdo nabízel psaníčko, papírek, lajnu, pilulku. Děje se to zcela běžně. Každý druhý den vidím, jak buzerují policajti lidi na přechodu, nasazují botičky na auto a kousek vedle partička vesele dealuje. Je to hnus a vždycky byl, přátelé.
Mě se na téhle dnes už klasice taky líbí styl, jakým svůj příběh Christiane vede, vše je syrové, ošklivé, uvěřitelné. Autoři, kteří její vyprávění sepsali, měli cit pro věc, dokázali vyjádřit to důležité. Ono je to vlastně celé o pekle, o nekonečném pekle, o poškození, o bezcitných lidech, o hnusu, před kterým zavíráme oči. Děsí nás představa, aby něco takového nezažily naše děti. Právě proto si myslím, že by si právě ony měly knihu přečíst. Třeba jim pomůže a nemyslete, ve 12 letech je už pozdě, doba se změnila. Na sociálních sítích se dějí věci, o kterých radši nechcete také vědět.
Odstartoval to vlastně celé covid. Bylo víc času na čtení a tak jsem si řekl, že si zkusím znovu přelouskat některé knihy, které jsem čítával jako mladý. Podívám se na ně očima dospělého. My děti ze stanice ZOO mě baví i po letech. Vrátila se mi spousta věcí, zážitků. Navíc to budou brzy dva roky, co můj kamarád zemřel. Měl rodinu, děti, ale jeho srdce už bylo moc slabé. Často jsme se spolu o Christine bavili a tvrdil mi, že kdyby si knížku přečetl ještě předtím, než přijal pozvánku od jednoho hajzla na něco, co ho udělá šťastným, tak by tenkrát odmítl. Kdo ví? Každopádně, tohle dílo stojí rozhodně za pozornost. To mi věřte, mám to ověřené vlastním životem.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F.
Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.
----------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)