Rozhovor s doom metalovou skupinou z USA - GRIEF COLLECTOR.
Odpovídali Matt a Brad, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Ave GRIEF COLLECTOR! Zdravím do doom metalového podsvětí. Když mi přišla na recenzi vaše nová deska „En Delirium“, vůbec jsem nevěděl, kdo ji nahrál. Sedl jsem si a nechal na sebe hudbu působit. Byla pro mě nejdřív kulisou a pak mě začala postupně přitahovat. Pomalu jsem se začal kývat do rytmu, podupávat si nohou a nakonec jsem skákal po bytě jako šílený. Hergot, děkuji moc! Vrátil jsem se v čase do svého mládí! Úžasné album nabité emocemi! Jak deska vznikala a jak se dali vůbec GRIEF COLLECTOR dohromady?
Matt - Brad mi jednoho dne zavolal, měl nápad na kapelu. Vysvětlil mi název kapely, co to znamená, odkud pochází a to, jak chce vytvořit koncepční album o pěti fázích smutku. Jakmile jsem tuto myšlenku slyšel, měl jsem opravdu zájem něco s ním udělat a naplnit myšlenku tohoto projektu, jak nejlépe jsem mohl. Od té doby jsme se začali pravidelně scházet, abychom si prošli základní nápady na kytarové riffy, jako jádro každé skladby. Jakmile jsme dokončili aranžmá každé skladby, věděli jsme, že můžeme zahájit proces nahrávání bicích, základních kytar a basy. Od toho jsme se odpíchli a zjistili, kam by mohla jít kytarová sóla a další „ušní cukrovinky“, které by dále posílily zážitek z poslechu. Celou dobu, co jsme toto dělali, jsme ještě neměli zpěváka.
Brad - Jednoho dne, když jsem projížděl Facebookem, jsem si uvědomil, že jsem s Robertem kamarád. Rozhodl jsem se mu poslat zprávu a zeptat se, jestli by měl zájem zpívat v novém projektu, do kterého jsem zapojen. Řekl jsem mu, že mu mohu poslat skladby, aby si je poslechl a zjistit, co si o nich myslí. Udělal jsem to, a pak jsem o něm dva týdny neslyšel, tak jsem mu znovu poslal zprávu a zeptal se, co si myslí. Robert rychle odpověděl „Pojďme to udělat“. A zbytek je historie doomu.
Občas si připadám, že svět kolem je hodně temný. Stačí si pustit zprávy, přečíst pár článků na internetu. Hlavním poznávacím znakem doom metalu je podle mého smutek. Vám se jej povedlo do skladeb propašovat velké množství. Hudba byla vždy o předávání emocí. V jakém rozpoložení a stavu mysli bylo album skládáno a čím bylo inspirováno? Ovlivnil vás nějak současný stav světa, epidemie?
Brad - Hudebně se vždy snažíme zůstat věrní tomu, že jsme ve svém jádru „doom“. Ale také rádi přidáváme do naší hudby několik různých prvků, abychom ji udrželi svěží a novou.
Nové album se opravdu lyricky zaměřuje na démony v sobě samém. A to, jak může být mysl vaším nejhorším nepřítelem, ale také vaším největším zachráncem.
Matt – Co se týče současného stavu světa. Samozřejmě, jsem velmi znepokojen a zarmoucen mnoha věcmi, ale snažím se zůstat pozitivní a jít kupředu, protože to je jediná věc, kterou cítím, že potřebujeme.
Sedím zrovna v práci, měl bych asi něco dělat, ale místo toho poslouchám stále dokola „En Delirium“. Slyšel jsem letos spoustu desek, ale z vaší novinky mi běhá mráz po zádech. Hodně k tomu přispívá ledový, temný zvuk. Kde a jak jste nahrávali? Kdo album mixoval a jak jste se celého procesu zúčastnili vy jako kapela? Mluvili jste hodně do toho, jak chcete znít? Nemůžu si pomoc, ale album mi zvukově připomíná starší desky BLACK SABBATH.
Matt - Všechno na album jsme nahráli v mém domácím studiu s názvem „Phantom Studio“.
Smíchal jsem album samozřejmě se zpětnou vazbou Roberta a Brada. Věděli jsme, že chceme rozdrtit skutečně znějící bicí, hluboké temné kytary a údernou basu, která podporuje každou skladbu, ale také ji v pravý čas přenáší na jiné místo.
Z produkčního hlediska jsme opravdu chtěli vylepšit naši hru a vydat skvěle znějící nahrávku. A myslíme si, že jsme toho s „En Delirium“ skutečně dosáhli.
Brad - A pokud jde o otázku Black Sabbath, rozhodli jsme se naladit na to, co použili na prvních dvou albech. Vzdát hold mistrům doom metalu.
Na obalu je starý hřbitov (anglický?) a na něm postava na schodech, která vchází do mlhavého oparu. Na onen svět? Motiv se dá vysvětlit různými způsoby, jaký je ten váš? Kdo je autorem obalu a jak souvisí s tématem alba?
Brad – Obal představuje cestu do mysli. Můžete vidět muže, jak vychází ze hřbitova a stoupá po schodech do své vlastní mysli. Bojovat proti svým démonům a přinést si mír, takže až nastane jeho čas zemřít, bude zcela svobodný.
Spolupracovali jsme s umělkyní jménem Emily Unger, abychom dosáhli obalu, který by naplnil naše umělecké vize. A myslím, že to vyšlo úžasně.
Jste kapelou, složenou ze samých zkušených muzikantů. Každý z vás má za sebou velký kus práce. Jak vám to funguje dohromady? Pohádáte se třeba, jak má nějaká pasáž znít? Jak skládají, tvoří GRIEF COLLECTOR? Zajímavé mě samotný proces vzniku nové skladby.
Matt - Brad a já velmi úzce spolupracujeme na hudbě a snažíme se ji mít připravenou v její nejlepší „demo“ podobě, než ji sdílíme s Robertem. Zdá se, že to tak funguje dobře, protože žijeme blízko. Mnohokrát mi Brad „namluvil kytaru“ a poslal přes messenger a pak jsem jeho hlas, který zpívá kytarový riff, převedl na skutečný kytarový riff. Potom to archivujeme do složky, kde je můžeme později roztřídit, a pak zjistíme, že k magii dojde, když některé z těchto archivovaných riffů zapadnou do sebe. Jakmile víme, že máme skvělý nápad, sejdeme se osobně ve studiu a jamujeme, dokud si nejsme jistí, že máme skladbu. Mnohokrát si myslíme, že máme skladbu, a pak se vrátíme domů a posloucháme jam, který jsme právě udělali a máme pocit, že musíme přidat nějakou část nebo možná tato část musí jít šestkrát místo čtyřikrát, nebo možná musíme zpomalit nebo zrychlit tempo. Ale celkově se tak dají dohromady základy skladby. Vždy je to založeno na hutném kytarovém riffu a všechno ostatní přijde poté. Jakmile máme aranže podle našich představ, vytvořím reálnou nahrávku kytarové stopy s klikem, na kterou Brad nahraje své bicí. Jakmile se tyto dvě věci spojí, přidám basu a kytarová sóla a jak se skladba rozrůstá, přicházejí další nápady.
BLACK SABBATH jsem již zmiňoval, kořeny CANDLEMASS jsou také patrné. Hrajete starý, poctivý doom metal. Pomalou, syrovou hudbu, která dle mého musí muzikantům kolovat v krvi. Proč právě tento styl? Je to pro vás způsob, jak vyjádřit emoce, své pocity? O čem je doom metal podle tebe? Jak bys jej definoval a co pro tebe znamená?
Brad - myslím, že se můžu sám v doom metalu najít. Má spoustu ztrát, smutku, zklamání. A pro mě je metal hlavně o emocích. Ať už se jedná o agresivní věci, nebo o heavy metal z osmdesátých let. Je to všechno o pocitech, všechny žánry mají v mém srdci své místo.
Matt - myslím si, že doom metal je přirozený portál, který vyjadřuje mnoho druhů deprese, hněvu a smutku, s nimiž se mnoho lidí potýká. Toto album má jistě širokou škálu stylů a temp, ale stále obsahuje ty doomové noty, které nějakým způsobem zapříčiňují to, že vnímáte skladbu jako celek přímo ve svém nitru. Cítím, že metalová hudba je skvělým uvolněním pocitů a energie, je to něco, co má v sobě sílu. Co jiného by lidi přimělo k tomu, aby skákali z pódia, moshovali, roztočili své háro a třepali hlavama nahoru a dolů?
Bez dobrých textů není dobrá skladba. Slova musí sednout do riffů, dodávají songům další rozměr. O čem jsou texty na „En Delirium“? Kde jste pro ně brali inspiraci? A kdo je jejich autorem?
Brad – napsal jsem všechny texty pro Grief Collector pro obě naše nahrávky. Nové album je opravdu zaměřeno na hledání cesty z temných míst. A mysl je bohužel jedním z těch míst. Pro mě mnoho mých životních zkušeností přispívá k mým textům. Nepíšu o dracích a kouzelnících, ale o věcech, o kterých si myslím, že lidé mohou vnímat na mnohem osobnější úrovni.
GRIEF COLLECTOR datují svůj vznik do roku 2017. Hrajete i naživo? Doom metalové koncerty mohou být buď úžasným zážitkem nebo nudou. Vystupujete často? Pro mě je třeba dobrý koncert dodnes tím, co miluju na metalu nejvíc. Vzájemný vztah mezi kapelou a fanouškem. Řeknu to na rovinu - já vás chci vidět naživo! Užít si skladby naplno. Nechystáte třeba turné na podporu nové desky?
Matt - Měli jsme v plánu nějaké koncerty, ale pandemie nás odstavila na více než rok. Najdeme si ale koncerty kde hrát, až to bude mít smysl.
Brad - Určitě máme touhu vyrazit na turné k novému albu. A máme několik možností, jak toho dosáhnout, jakmile bude svět připraven na opravdové koncerty, ne padesát lidí sedících dva metry od sebe. To podle mě není to, jak by měl metalový koncert vypadat.
Když mi bylo třináct, tak mi kamarád přinesl kazetu. Na jedné straně byli VADER na druhé pro mě absolutně neznámá pomalá kapela, která mě doslova uhranula. CANDLEMASS. Měl jsem tak, na rozdíl od ostatních vrstevníků, přístup i k jiné muzice. Nahrál mi je tam starší kamarád. Kdo byl tvým vzorem, koho jsi obdivoval ty? Kdy tě poprvé napadlo, že bys začal dělat muziku aktivně?
Matt - Hudebně mě ovlivnil kdokoliv, kdo napsal skvělou skladbu, zvláště pokud to byl heavy metal. Vždy jsem se snažil poslouchat a učit se z hudby jiných lidí, bral jsem to jako lekci a pak jsem z toho dokázal vytáhnout svůj vlastní styl.
Brad - Pro mě byli Kiss důvod, proč jsem se chtěl stát muzikantem. Divadelní a vizuální prezentace byla fascinující. Vždy jsem samozřejmě obdivoval bubeníky jako Cozy Powell, Eric Carr, Bill Ward a mnoho dalších.
Moje první kapela se jmenovala „Krystal Reign“. Bylo mi 14, když jsem zjistil, že díky tvorbě hudby s jinými lidmi je život snesitelnější. A cítím to tak stále i dnes.
GRIEF COLLECTOR jsou novou kapelou ze starých zkušených pardálů. Čeho chcete dosáhnout? Máte nějaký cíl? Třeba si zahrát na velkém festivalu, vydat album pod slavným labelem? Kam chcete směřovat v budoucnosti?
Matt - Byl bych rád, kdyby Grief Collector byl branou pro mladé metalové fanoušky zpět do klasicky znějícího doomu a samozřejmě dosáhl co největšího úspěchu. Také bych byl rád, kdyby lidé našli poslechem naší hudby terapeutickou hodnotu, aby jim to pomohlo s čímkoli, čím si procházejí. Je to podobné, jako bychom v tom byli společně, protože mnozí z nás už zažili to, o čem jsou naše texty, a proto považuji autentičnost naší hudby za nepopíratelnou.
Brad - Myslím, že všichni bychom se rádi předvedli fanouškům živě. A nechali nás lidi vidět jako skutečně fungující kapelu. A samozřejmě podporovat novou nahrávku. Naším cílem právě teď je vydat nové album a pokračovat v tvorbě dobrého doom metalu.
Děkuji za rozhovor a tvůj čas. Moc si tvých slov vážím. Venku je sychravo, možná bude pršet. Na město padá mlha. Je jasné, co budu poslouchat! Jasně, že „En Delirium“. Album se stalo mojí osobní, soukromou záležitostí, díky i za to! Přeji vám jen vše nejlepší a budu se těšit na další hudbu od GRIEF COLLECTOR! Buďte doom!
My děkujeme za tvůj čas a podporu. Doufáme, že ostatní budou mít z nového alba stejné pocity. Mějte se!
Recenze/review - GRIEF COLLECTOR - En Delirium (2021):
-------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
twitter:
