Tulák po hvězdách - Jack London
2020, Leda
Rok 1988 byl pro mě zásadní v několika věcech. Jel jsem třeba do Rumunska. S rodinou a jedním kamarádem. Házeli po nás kamení. Ukradli mi věci. Taky jsem lezl po parapetu v hotelu do pokoje holek, co byly také na rekreaci. A spadl jsem z druhého patra na betonový sokl. Zbytek mám zahalený v mlze a bolesti. Pokoj s polskou dívkou, kterou znásilnili. Injekce jak pro koně, o kterých nikdo nevěděl, co jsou zač. Malý cikáni v lazaretu na chodbách, kteří žebrali o něco jako žemlovku, jen místo jablek byly mořský plody. Myslel jsem si, že umřu, že nepřežiju. Kroutil jsem se v křečích i cestou autem zpět a myslel ve stanu někde v Maďarsku na krásnou sestřičku s uhrančivým pohledem. Byla jediná, kdo byl na mě hodný. Doktoři byli rasové, spíš veterináři.
V Čechách následovalo několik operací a kývání hlavami našich doktorů, co to se mnou Rumuni vyváděli. Divili se, že jsem přežil. Byl jsem na pokoji s pro mě tehdy neskutečně starým (30 let) chlapíkem. Byl plešatej a asi děsně sexy, protože sestřičky mu lezly samy do postele. Chtěl jsme být jako on. Dal mi knihu a pak ho odvezli na sál. Už se nikdy nevrátil. Sestřičky plakaly a já začal číst. Tuláka po hvězdách. Od starýho alkáče Jacka Londona. Toho jsem měl moc rád, jako kluk jsem jeho dobrodružné příběhy doslova hltal. Musel jsem ležet na zádech a knihu mi vždycky opřela sestra o stolek na jídlo. Připadal jsem si jako ve svěrací kazajce. Jako hlavní hrdina knížky. Meditoval jsem jako on, snažil se být silný a myslet na to, že když přežiju, tak dostanu psa. Jsou knihy v životě lidským, na který nikdy nezapomenete, vracíte se k nim. Tulák je o síle ducha a tom, že i když jste po kolena v bahně, máte bolesti, strach, jste mladej a místo honění holek ležíte jako pytel brambor na posteli, tak stojí za to žít. Neskutečná kniha. Tolik fantazie, neskutečné síly.
Četl jsem do té doby hlavně KODky, sci-fi, sešity Karavana, Rychlý šípy. Chtěl jsem být kosmonaut nebo kluk od Bobří řeky. A najednou jsem objevil úplně jiný svět, odlišný styl psaní. Jack London byl velký spisovatel. Neskutečný talent. Napsat silný příběh, aby zaujal, zbytečně neodbočovat, to není jenom skvělý kumšt, ale opravdové umění. Věta: "Přišel jsem k závěru, že nejvýznamnější v mém životě, ve všech životech, pro mě a pro všechny muže, byla, je a bude žena" mě ovlivnila natolik, že jsem po návratu z nemocnice začal hledat tu pravou. Uvědomil jsem si spoustu věcí. Stal se dospělejším. A pokaždé, když mi bylo blbě, tak stejně jako Knihu o životě a smrti od Axela Muntheho, tak i Tuláka po hvězdách beru do svých rukou. Dívám se z okna, chodím po lesích a přemýšlím. Víc myslím dodávat netřeba. Krásná kniha!
------------------------------------------------------------------------------------------------
Když vyplujete katamaránem z městečka Larkspuru, zanedlouho se objeví panorama San Francisca, jehož stříbřité věže pronikají mlhou, do které se většinou halí průliv Golden Gate. Vyhlížíte město, a nevšimnete si, že za vámi je San Quentin. Ve vězení zasazeném do rajské přírody se odehrává děj románu.
Vězně – hrdinu románu tam nechávají ležet na podlaze ve svěrací kazajce celé hodiny i dny, ale on se naučí trápení uniknout tím, že se vydává na astrální pouť mnoha minulými životy. V převtělení do prehistorického jeskynního člověka bojuje o život, jako francouzský středověký šlechtic se s mečem v ruce účastní divokých bitev, jako holandský námořník před stovkami let ztroskotá na pustém pobřeží severní Koreje, žije osud římského vojáka v Ježíšově Jeruzalémě.
Tulák po hvězdách oslavuje vypravěčství, jež pomáhá zapomenout na vlastní utrpení. Nabízí zdravý únik z reality. „Žít jen vzpomínáním je cesta k šílenství,“ říká hrdina. Člověk musí také umět zapomínat…
Smír a tichá radost se dostaví, když si hrdina uvědomí, že ve všech svých životech vždy bojoval – a mnohokrát i zemřel – pro lásku k ženě. Pro ni zkrotil koně, ulovil mamuta i sklízel obilí:
Přišel jsem k závěru, že nejvýznamnější v mém životě, ve všech životech, pro mě a pro všechny muže, byla, je a bude žena. Tak to bude, dokud hvězdy budou plout po obloze. Naši dřinu, hru idejí a fantazie, bitvy, pohled na hvězdnou oblohu a jakékoliv tajemství – všechno to převyšuje žena.
Tulák po hvězdách náleží k nejlepším světovým románům, a to nejen pro svoje magické kvality. Kniha, kterou často přirovnávají k Hraběti Monte Cristo, propojuje téma reinkarnace s historickým dramatem i snahami o reformu společnosti a představuje strhující četbu také pro ty, kdo se zajímají o mimotělní zážitky duše nebo o spojení s minulými životy.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
twitter: