Odpovídal bubeník Simon, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave MARDUK! Ahoj Simone, zdravím do Švédska nebo do Německa? Nevím, kde momentálně jsi, ale doufám, že je u tebe vše v pořádku. Občas si poslední rok připadám, jako by začala apokalypsa. Všechno je zavřené, koncerty nejsou, nic pořádně nefunguje, lidi jsou frustrovaní. A to se jedná „jenom“ o chřipku. Jak epidemie ovlivnila fungování MARDUK a co jsi musel změnit ty, jako bubeník? Můžete třeba zkoušet? Nahrávat nové věci?
Nazdar Jakube, zdravím z Německa. Náš poslední festival jsme odehráli v únoru 2020 ve Švédsku, festival „House of Metal“, čtyři koncerty v Polsku v září 2020 a celkem pět koncertů k turné 30. výročí. Není to uspokojivé, když už se mě ptáš. Pro toto speciální turné toho bylo hodně naplánováno, ale museli jsme odložit všechny koncerty na rok 2021. A vypadá to, že je musíme znovu odložit. Mám své zkušební studio dvě minuty od domova, tam mohu trénovat a nahrávat před-produkce nových nápadů a skladeb.
V MARDUK bubnuješ od roku 2019. Máš za sebou ale mnoho práce i v jiných kapelách. Mimo jiné i třeba BELPHEGOR, AT THE GRAVE a spoustu dalších. U některých si jako „živý“ bubeník, u jiných jsi stálým členem. Znamená to, že tě bicí živí? Všechny kapely, ve kterých hraješ, jsou extrémní metal, ale přesto, každá hraje jinak, v jiném tempu apod. Jak tohle všechno zvládáš? A liší se třeba hraní v MARDUK od ostatních?
Jsem stálým členem Marduk od poloviny roku 2019 a už nehraji s žádnou jinou kapelou živě. Kromě toho občas dělám nějaké příležitostné nahrávky. A ano, hraní hudby je moje jediná práce. Cvičil jsem vždy s „hudebním přístupem“, to znamená, že jsem si pustil nějaké CD a hrál jsem všechny druhy různých metalových a hardrockových skladeb. To mě připravilo na spoustu následných hudebních situací. Setlist Marduk nenabízí jen rychlé skladby, ale také i oldschooly ve středním tempu, což je pro mě výzva.
U nás v Čechách se říká, že bez dobrého bubeníka není dobrý metal. MARDUK je profesionální kapela, legenda, která psala dějiny. Jaké to bylo získat u nich angažmá? Musel si projít nějakým přijímacím řízením? Nebo jste zašli do hospody a mluvila za tebe předchozí práce? Nevím, jak to v podobných smečkách funguje?
Dostal jsem e-mail od Morgana, že hledají nového bubeníka. Fredrik (předchozí bubeník), se kterým jsme se dlouho znali, mě doporučil. A rozhodování mi samozřejmě netrvalo dlouho. Poté jsme rovnou vyrazili na naše první společné turné, aniž bychom měli jedinou zkoušku haha. Ale všechno šlo dobře.
MARDUK ale nejsou, stejně jako všechny opravdové black metalové kapely, jenom hudbou, ale také mají jasné image, působí temně, chladně, odtažitě. Pro mě osobně jsou zosobněním toho, co mám na black metalu rád. Měla na tebe kapela nějaké zvláštní požadavky? Myslím tím teď, že já třeba pokaždé, když viděl MARDUK naživo, tak byla neprůhledná velká mlha, že bubeník nikdy nebyl vidět. Na promo fotkách zase mají všichni vždy war painty.
Důležitá byla vzájemná chemie a samozřejmě hráčské schopnosti. To je podle mě nejdůležitější, pokud jde o úspěšnou fungující kapelu.
Black metal byl vždy o temnotě, satanismu, o blasfemii a rouhání. Ale také o hrůzách, které nám bohužel stále přinášejí války. Je to jedna z věcí, které tento styl odlišují od ostatních. Jak to máš vlastně s vírou nastavené ty? Vím, že je to hodně osobní otázka, ale k vaší hudbě to patří. Jsi materialista? U nás se na tuhle otázku odpovídá: „Jsem materialista, bohu dík!“:). Je pro tebe důležité se ztotožnit i s texty kapely, ve které hraješ?
Já sám jsem satanista a samozřejmě je pro mě důležité hrát v kapele se stejnými ideologiemi.
Jak si vlastně začal hrát na bicí? A kdo byl tvůj vzor? Projel jsem si schválně na youtube kapely, ve kterých si hrál a hraješ a tvůj rejstřík je opravdu pestrý. Máš hudební vzdělání? A hrál si někdy i jiný styl?
Začal jsem hrát na bicí, když mi bylo 10 let. Ale předtím jsem hrál na polštáře a všechno ostatní vybavení bytu haha. Mými idoly tehdy byli bubeníci jako Vinnie Paul, Dave Lombardo nebo Jeff Porcaro a Ian Paice. Stále je považuji za svou největší inspiraci. Seznam se samozřejmě rozšířil o bubeníky jako Derrek Roddy, Simon Phillips atd. Moje první kapela byla školní kapela na střední škole. Hráli jsme písně jako „Smoke on the Water“ a „Enter Sandman“. Nikdy jsem nebral žádné lekce na bicí. Jsem samouk.
Vždycky když zajdu na koncert, tak si říkám, jak můžou bubeníci to nasazení vydržet? Nějak si nedovedu představit padesátiletého bubeníka, hrajícího extrémní metal (čest výjimkám). Musí to být hrozně náročné na fyzičku, ne? Musíš třeba cvičit? Chodit běhat, posilovat?
Abych se ujistil, že dávám tělu náhradu za všechno to bubnování, tak posiluji a protahuji se. To je životně důležité pro fyzicky náročnou práci, jako je bubnování v extrémní metalové kapele.
Hraješ i na jiné nástroje? Umíš třeba na kytaru? Bubeníci jsou sice pro kapely důležitým hnacím motorem, ale taky mi připadá, že mají nejméně fotek z koncertů a spousta lidí o nich ani „neví“? Nelákalo tě někdy hrát i na něco jiného?
Nikdy jsem se nezajímal o nic jiného než o bicí. Nedokážu si představit sebe s kytarou nebo jiným nástrojem. Pokud jde o fotky, je mi to úplně jedno, protože jsem na to zvyklý. Ale podle mého názoru to není vůbec důležité. Je to o kapele a já vím, že jsem tam byl, haha.
Někde jsem četl, že kromě bicích píšeš i texty? Je to pravda? O čem jsou a kde pro ně bereš inspiraci?
Tyto texty byly výjimkou. V současné době se soustředím jen na bicí.
Jak jsou na tom vlastně teď MARDUK? Od posledního řadového alba („Viktoria“ 2018) nejsi v kapele jediným novým členem. Došlo ke změně i na postu basáka (Lindholm). Už uvažujete o novém albu? Můžeme se těšit na další inferno? Prozradíš nám, jakým stylem probíhá tvorba nového materiálu u MARDUK?
Nemůžeš očekávat nic míň než peklo. V tuto chvíli o tom nemohu moc říct, ale mohu prozradit, že na tom všichni usilovně pracujeme. Všichni nahráváme demo skladby doma a posíláme nápady ostatním členům, hovoříme o nich a vylepšujeme některé části.
Žiju od malička v České republice a pamatuji si, že u nás byly koncerty metalových kapel za socialismu zakazovány. Trošku mě děsí představa, že se to začíná vracet. Každý druhý den čtu o tom, jak někde ve světě zakážou koncert nějaké black metalové kapely. Podvědomě nechci, aby se doba, ve které naši otcové žili, zase vrátila. Proč myslíš, že dodnes některé neznalé lidi black metal pořád šokuje a brání svobodě? Je to neznalost, hloupost? Nebo zase ta hnusná špinavá politika?
Black Metal byl a stále je „šokující“ pro normální lidi. Nerozumí hudbě ani obrazu za ním. A samozřejmě se o to ani nepokoušejí, protože je to mimo jejich představivost. Pro masy bude vždy těžké pochopit něco, čemu nemůžou porozumět. Žijeme v době, kdy takzvaní „influenceři“ říkají ovcím, co se jim líbí a co ne. Co očekáváš od těchto lidí?
Co pro tebe znamená black metal a jak bys jej definoval? Zajímá mě tvůj názor jako hudebníka i člověka.
Black metal může být buď tank, který narazil do tvého obýváku při poslechu, nebo soundtrack, který tě přenese do jiné dimenze. Jako bubeník vidím black metal tak vzrušující a rozmanitý, jak jen může být.
Simone, jestli chceš něco vzkázat fanouškům MARDUK, tak zde je prostor. Doufám, že se uvidíme brzy naživo! Co mají v plánu MARDUK v nejbližších měsících? Můžete hrát alespoň ve Švédsku?
Je těžké plánovat nadcházející měsíce a se současnými omezeními v Německu, je těžké cestovat do Švédska a zpět. Ale doufáme, že budeme schopni vyrazit co nejdříve na tour a představit masám naši show k 30-ti letému výročí a vidět, jak fanoušci na naše živá vystoupení reagují.
Děkuji moc za rozhovor, vážím si jej. Pro mě, jako pro starého věrného fanouška kapely, se jedná o splněný sen. Přeji vám jen to nejlepší, spoustu prodaných nosičů a divokých koncertů. Ať se vám daří i v soukromých životech.
Vážím si tvého zájmu a přeji ti také jen vše dobré! Na viděnou na cestách...
about MARDUK on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - MARDUK - Victoria (2018)
-------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
twitter:
