DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

▼

pondělí 8. března 2021

Rozhovor - THE GENERALS - Vyvolat pocit staré školy bylo našim záměrem.

Rozhovor se švédskou death´n´rollovou skupinou THE GENERALS.

Odpovídal Hednar (zpěv a basa), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Recenze/review - THE GENERALS - To Hell (2021):

Ave THE GENERALS! Zdravím do švédských katakomb a připíjím na zdraví! Je co oslavovat, vydáváte v únoru novou desku „To Hell“. Po dlouhých osmi letech. Proč vám to vlastně trvalo tak dlouho? S jakými pocity jste šli do studia a na co se mohou fanoušci těšit?

Ahoj! Ano, konečně. Po „Blood For Blood“ jsme hodně cestovali a pak na nás všechny dolehl život. Všichni jsme současně měli děti. Moje žena byla v osmém měsíci těhotenství, když jsme cestovali pět týdnů po Evropě v roce 2013 s Annihilator a Rickardsova (kytarista) dcera se narodila dva týdny před tímto turné. Rozhodli jsme se tedy věnovat se našim rodinám a současně začít pracovat na dalším albu. A to jsme udělali. V té době jsme se také rozhodli nehrát žádné živé koncerty a opravdu jsme si udělali čas na to, abychom vytvořili to nejlepší album, jaké jsme mohli. Plán samozřejmě nebyl, že to bude trvat osm let, ale prostě to tak vyšlo. Bylo by to jen šest, pokud by to šlo podle původního plánu. Nakonec jsme vydali první singl „Faith in Fire“ v roce 2019. Myslíme si, že jsme udělali doposud nejlepší nahrávku. Fanoušci se mohou těšit na přímočařejší death metalové album, ale stále s našimi typickými rock´n´rollovými vibracemi, avšak možná ne tak čistými, jako dříve.


Mám doma už nějaký čas album na recenzi a musím říct, že se opravdu povedlo. Starý poctivý švédský death metal, spousta studených melodií, ale také špinavý rock´n´roll. Hodně se mi líbí zvuk. Doslova láme kosti! Kde jste desku nahrávali, kdo ji mixoval a kdo je podepsán pod produkcí?

Děkuji mnohokrát. Opravdu si toho vážím. Nahrávali jsme ve třech různých studiích. Bicí v Dead Dog Farm, kytara a zpěv v Sunlight studiu, basa, kytarová sóla a doprovodné vokály ve studiu Black Zombie. Produkoval ho Tomas Skogsberg ve Sunlight studiu společně s Martinem Svenssonem (bicí). Mix a mastering však vytvořil Lawrence Mackrory z Dugout / Obey Mastering.

Novinka má jednoduchý klasický název „To Hell“. Napovídá, že i textově se bude jednat o témata, která se v death metalu často objevují. O čem jsou na novém albu? Kdo je jejich autorem. Ještě se zeptám, jak ty vlastně vnímáš peklo? Co pro tebe znamená?

Díky za optání. V názvu nejde o to “jít do pekla”, je to spíš „k čertu s tím“, všechno je na hovno a jde to tak nějak k čertu. Napsal jsem všechny texty na toto album a témata se mohou velmi lišit, ale téma, které se vrací, je technologie a její temná stránka. Existuje však spousta různých témat. Například jedna skladba je o politickém patu ve Švédsku před několika lety a jedna je o čtyřech fázích rozkladu těla.


Obal také patří k tradičním. Je na něm staré pohřebiště, vše je krvavě rudé a nad ním brána. Do pekla? Kdo je autorem obalu a jak jej mám vnímat ve vztahu k hudbě? Připomíná mi obaly starých death metalových smeček z devadesátých let. Byl to účel?

Za obalem je spousta myšlenek a než jsme dorazili do cíle, byl to dlouhý proces. Jedná se o olejomalbu od Williama Perssona Öberga z Obscenum art, zároveň kytaristy švédské death metalové kapely Creeping Flesh. Chtěli jsme na „To Hell“ spojit metaforický s faktickým konceptem. Takže popředí s pohřebištěm je skutečná cesta do pekla a majestátní budova představuje něco většího než jsme my, něco, čeho se ve skutečnosti nemůžeme dotknout. Také technologie je přítomna všude, pokud se podíváte pozorně. Vyvolat pocit staré školy bylo našim záměrem.


Pro mě byli a jsou THE GENERALS kapela do zakouřenýho klubu, kam přijdou jenom praví fanoušci. Vím, že jste s kapelou projeli kus světa. Koncertujete rádi a často? Jak je to vůbec s koncerty u vás ve Švédsku vzhledem k probíhající pandemii covid 19? U nás se o vás píše, že nemáte skoro žádná omezení?

Ano, rádi hrajeme živě, o to nám jde hlavně. Momentálně tady nejsou žádné koncerty a restaurace se zavírají ve 20:00. Máme spoustu omezení, takže na tom není vůbec nic pravdy. Ve Švédsku a Norsku jsme kvůli covidu zrušili spoustu koncertů.


Švédský death metal je stále velký pojem. Na to, že máte přes deset miliónů obyvatel, přijde mi, že u vás hraje tento styl spousta lidí. K tomu samozřejmě patří labely, kluby, festivaly. Dostane se ale vaše hudba třeba i do televize, do novin apod.? Jste vlastně vývozní artikl vaší země, podporuje vás nějak? A jak jste vnímáni celou společností?

To je otázka. Ano i ne. Objevujeme se v tištěných novinách a sem tam v komerčních rádiích, ale ne tolik, jako populární hudba. Nepovažuji nás za vývozní artikl. Nemyslím si, že toho prodáme tolik. Běžný člověk je stále pravděpodobně trochu pobouřen naším vzhledem a zejména naším hudebním stylem, ale obecně je to pravděpodobně lepší, než před deseti lety. Generální ředitelé a šéfové všude kolem jsou nyní našeho věku a často jsou to metalisté. Znám pár takových, kteří mají lebky a tetování Iron Maiden pod jejich obleky.

A co současný švédský underground? Jste už veteráni, tak můžete srovnávat staré časy se současností. Pozoruješ nějaké změny vzhledem třeba k novým technologiím, internetu apod.? Jsou fanoušci jiní než dřív?

Nyní je to v mnoha ohledech jiné, ale ne nutně špatně. Je samozřejmě mnohem snazší dostat hudbu ven a labely už nejsou tak důležité. Ale s tím přichází větší konkurence. Opravdu nevím, co je lepší. Fanoušci jsou stejní, pokud se bavíme o starých oldschoolových pardálech, jako jsem já, kteří stále chodí na koncerty a nakupují merch a předobjednávají si nahrávky. Nová generace je však trochu jiná. Zvláště pokud jde o jejich vnímání hudby. Dnešní metalová mládež nedokáže přiřadit jejich oblíbenou skladbu od Metallicy ke správnému album. Ale s érou streamování je to prostě tak. Musíme se přizpůsobit trhu.


Ke skladbě „To Hell“ byl natočen i klip. Mám podobný styl rád. Kde jste natáčeli? Hodně se v něm jezdí na motorkách. Jste fanoušci? Jezdíte hodně? Jestli jsem příběh dobře pochopil, tak je o partě maníků (o vás), kteří se sjíždějí do zkušebny zahrát pořádný metal, je to tak? Jak klip vznikal a kdo je jeho autorem?

Díky. Točilo se na různých místech v našem rodném městě Karlstad a scény, kde hrajeme pocházejí z naší zkušebny. Ano, jezdím na motorce, mám Harley Davidson 1200 Bobber, kterou je vidět na videu. Rickard (kytara) a Martin (bicí) oba dva mají Harley Chooper. Je to tak, je to přímočaré video. Měli jsme toho naplánováno mnohem víc, pátou osobu, která by bloudila videem, ale bohužel to muselo být zkráceno. Ale i tak to vyšlo skvěle. Erik Engstrand z ES Music, taky zpěvy v “Eyes Wide Open”, natočil video a já s Matsem Lindströmem a Fredrikem Vidhamrem z našeho labelu (Black Zombie Records) jsme to režírovali.

Jak jsem již zmiňoval, patříte mezi zkušené muzikanty. Prozraď nám prosím, jak si se vlastně k death metalu dostal, jaké byly tvé začátky. Jaká byla švédská scéna za tvého mládí, koho si uctíval a kdo byl tvým vzorem?

Díky moc. Začínal jsem s kapelami jako Life of Agony, Biohazard, Clawfinger. Jedná se o druh kapel, které mě přivedly k tvrdší hudbě. Pak jsem směřoval k švédskému hardcoru jako Refused, Raised Fist, Breach a 59 Times the Pain a pak jsme někde v roce 1995 a já zakládám svoji první kapelu. O několik let později jsem objevil Entombed a Dismember a také Slayer. Stockholmská scéna byla poté vždy mojí hlavní inspirací, ale moje srdce stále patří hardcoru.


Až se situace s chřipkovou pandemií uklidní a otevřou se hranice, nechystáte turné na podporu nového alba? Docela rád bych vás někde viděl naživo, pořádně zapařil. Už mi živé koncerty hrozně chybí. Můžeme se těšit?

Rozhodně. Máme toho v plánu hodně, ale zatím nic potvrzeno, promiň. Ale hlavně mám na mysli teda rok 2022. Budete se muset kouknout na naše informační kanály, kde potvrdíme data. Měla by se začít objevovat letos na jaře.

Koho se zeptat jiného, než nejpovolanějších… Jak bys definoval švédský death metal a co pro tebe znamená? Je to pro tebe životní styl, názor, směr? Klidně se můžeš rozpovídat a podívat se na to i ze všech stránek.

Páni, řekl bych, že švédský death metal je po celém světě uznávaným fenoménem. Pro mě osobně to znamená hodně, ať už mluvíme o stockholmském zvuku, gothenburgském zvuku nebo o tom moderním. Cítím se být součástí a cítím, že se chci a potřebuji dobře starat o toto dědictví. A doufám, že nám to jde. Je to opravdu víc než scéna. Je to způsob života.


Děkuji moc za rozhovor. Jdu si dát pivo, pořádně přidat volume na přehrávači a užívat si vaši novou desku „To Hell“. Je opravdu skvělá. Ať se dobře prodává a doufám, že vás brzy uvidím někde naživo. Přeji vše dobré i v osobních životech! Na zdraví!

To zní jako plán! Rádi bychom se vrátili do České republiky. Tobě taky a hodně zdraví!

Hednar
v