Rozhovor s death metalovou skupinou z Austrálie - DEPRAVITY.
Odpovídal bubeník Louis Rando, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Recenze/review - DEPRAVITY - Grand Malevolence (2020):
Ave DEPRAVITY! Zdravím do australského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Grand Malevolence“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se DEPRAVITY posunuli?
Ahoj a děkuji za rozhovor! Nové album “Grand Malevolence” je lineárním vývojem našeho předchozího alba “Evil Upheaval” a raného EP “Reign of the Depraved”. Vědomě jsme neplánovali změnit náš styl, myslím si, že je to přínosem, ale hlavně proto, že už delší dobu důsledně skládáme společně a hrajeme společně koncerty, máme dobrý rytmus, a když na něčem tvrdě pracujete, věci mají tendenci se přirozeně zlepšovat. Několik z těchto skladeb jsme měli napsaných, když jsme nahrávali desku “Evil Upheaval”, takže se přelévali na toto album. Kytarista Jarrod napsal 4 skladby, Lynton napsal 4 sklady a já 3 skladby, takže si můžete všimnout, že mezi skladbami existují určité rozdíly ve stylu. Vytváří docela chladnou texturu a variabilitu. Zdá se, že novému albu se zatím dostává skvělých recenzí a samozřejmě nás to velmi těší.
Vydali jste novou desku v nejméně vhodnou domu. Nikdo nemohl vědět, že svět zasáhne Covid 19. Ovlivnila současná situace nějak uvedení alba na trh?
Tyto skladby byly napsány v letech 2017-2018, takže situace s Covidem nebyla zásadním faktorem. Nahrávali jsme album od února do července 2019, takže Covid ještě nezačal a mohli jsme album nahrávat za normálních podmínek. Vydání alba jen chvíli trvalo našemu labelu, jsem si jist, že Covid zkomplikoval našemu labelu Transcending Obscurity Records možnost obchodování v první polovině roku 2020, to ano.
Jaká je vlastně současná situace ohledně Covid 19 v Austrálii? Jsou už otevřené kluby, můžete mít třeba turné? U nás byla zrušena spousta letních festivalů, zahraniční skupiny se k nám skoro nedostanou.
Měli jsme štěstí tady v západní Austrálii v Perthu. Měli jsme pouze 3 měsíce lockdown. V mém státě nedošlo k žádnému komunitnímu přenosu, takže se zdá, že život je v našem městě na 90% normální. Jiné státy a města mají přísnější předpisy a více případů než my, takže cestování mezi těmito státy v některých případech stále vyžaduje karanténu. Mezistátní cestování se obnovilo, ale stále existuje nejistota ohledně plánování výletů, věci se mohou denně měnit. Myslím si, že u větších festivalových akcí venku, tady v Perthu existuje kapacitní limit, ačkoli sportovní akce jsou plné, takže je tu určitý rozpor s pravidly. Nějaké hašteření jako vždy. Naše hospodská scéna tady v Perthu je stále úžasná. Většina barů je o víkendech plná lidí a kapely začaly znovu hrát od září 2020. Koncerty se konají každý víkend, tak, jak tomu obvykle bylo. Žádné masky nejsou vidět. Perth je v současné době pravděpodobně jedno z nejotevřenějších měst na světě, kvůli naší naprosté izolaci. Jsem velmi vděčný, že zde žiji.
Pojďme ale k nové desce. Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?
Nahrávali jsme si skladby sami doma, poté jsme album poslali do studia Hertz v Polsku, skvělé death metalové studio, které produkovalo alba pro světové kapely jako Behemoth, Decapitated, Vader, Nervecell a Hate. Nebylo pochyb o tom, že jsme věděli, že odvedou skvělou práci a tak jsme je vlastně využili pro obě alba. Poprvé se s nimi spolupracovalo velmi snadno a intuitivně, takže jsme se k nim vrátili i s “Grand Malevolence”. Chtěli jsme pro album kombinaci čistoty, síly, modernosti a zároveň „organičnosti“. Hudba je techničtější, takže jsme potřebovali zvuk, který byl kontrolovaný a čistý, přesto si zachoval prvek muzikantství a „reálnosti“, se kterým vystupujeme. Řekl bych, že album zní velmi vyváženě, není příliš extrémní v žádném aspektu, přesto hudba vyniká tím nejlepším možným způsobem. Velké “díky” do studia Hertz v polském Białystoku!
Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos pořádně brutální. Autorem je Alex Tartsus. Osobně se mi obal líbí, jen si říkám, jestli není „příliš“ brutální. Znáš to, na sociálních sítích vyhodnocuje co je a co není správné umělá inteligence. Spousta kapel kvůli podobným obalům měla problémy. Jak jste se dali s Alexem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?
Vůbec jsme se nebáli toho, že by byl obal alba příliš extrémní. Osobně jsem viděl mnoho mnohem extrémnějších obalů a řekl bych, že náš obal je ve srovnání s nimi bezpečný. Koneckonců, je to více kreslené, není to ani tak politické, ani sexistické, ani příliš protináboženské, a jak víme, to jsou dnes tabuizovaná témata. Staré časy byly jiné ... Alex Tartsus také navrhl obal našeho předchozího alba “Evil Upheaval”, které vypadalo fantasticky. Líbil se nám jeho styl, takže jsme se k němu s tímto albem vrátili s nejasnou představou o post-apokalyptickém scénáři a masakru a to je přesně to, co jsme dostali. Totální decimace a chaos v masivním měřítku. Konec lidstva! Zrádní démoni vysláni vymýtit lidstvo pod ozářenou oblohou. Myšlenka je napsána v textu skladby “Grand Malevolence”, podívejte se na to.
Dávám si „Grand Malevolence“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?
Osobně mě ovlivnily kapely Cannibal Corpse, Motley Crue, Slayer, Anthrax, Metallica, Mayhem, Darkthrone, Napalm Death, Bolt Thrower, Morbid Angel atd ... spousta extrémního metalu z počátku 90. let s prvky glamu a rocku. Odráží to můj věk víc, než cokoli jiného. Vlivy ostatních členů kapely jsou stejné, všechny styly thrash metalu (Destruction, Kreator, Pantera), Heavy Metal (Judas Preist, Iron Maiden, Dio), Brutal Death Metal (Lividity, Decrepit Birth, Suffocation) a trochu grindu atd. Myslím, že náš obecný zájem o všechny styly rozhodně pomáhá rozvíjet zvuk DEPRAVITY. Dává nám širokou hudební slovní zásobu, ze které můžeme čerpat, díky čemuž je hraní a psaní rozmanitější a spontánnější. Všichni jsme předtím hráli v kapelách různých metalových stylů, takže můžeme v klidu všechny styly míchat.
Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?
Musím říct, že v tomto s tebou souhlasím. Možná jsem metalový purista, ale takové věci mě v metalovém kontextu opravdu nezaujmou. Mám rád tradičnější a surový styl metalu a neustálé „přidávání“ nových nástrojů nebo konceptů pro mě začíná být trochu únavné. Jsem hlavně člověk ze „staré školy“. Upřímně dávám přednost jazzovým nebo progresivním prvkům, když nejsou míchány s metalem. Styly se zdají být trochu nepřirozené, když se tak prudce střetávají, ale možná jsem jen starý brblající bastard...je nekonečné množství nápadů, které je potřeba provádět se standardními rockovými / metalovými nástroji, pokud máte představivost a makáte na tom. Někdy přihodit trombón do mixu pro novost není úplně to pravé!
Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.
Určitě jsme nezačali hrát extrémní metal pro slávu, i když za ta léta jsme určitě zažili několik úžasných okamžiků, procestovali jsme mnoho zemí, vystupovali s různými kapelami, hráli show / turné v cizině, což je ta největší odměna, kterou můžeme dostat podle mého názoru, i když jistě, finančně to může být velmi náročné. Všichni hrajeme metalovou hudbu od dospívání a nyní, o 25 let později, jsme stále silní, poháněni vůlí vytvářet, vykonávat a vnucovat naši hudbu těm, kteří ji chtějí nést. Všechny nejlepší okamžiky mého života se točí kolem metalových koncertů / turné a máme v úmyslu pokračovat ve slavné tradici dál do budoucnosti, koneckonců tenhle styl nehrajeme kvůli trendům. Metal je žánr, který vyžaduje maximální respekt a jsme rádi, že jsme do toho zapojeni. Je to čestný odznak, na který jsme hrdí po mnoho let, a je skvělé, že můžeme naši divokou hudbu dopřávat fanouškům kdekoli. Čistý výraz nepředstavitelného.
Pocházíte z Austrálie a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Austrálii death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?
Austrálie má úžasnou metalovou scénu, v každém městě jsou desítky vysoce kvalitních kapel všech stylů. Kvůli koronaviru mají Brisbane, Melbourne, Sydney a Adelaide restrikce v klubech, což znamená, že se pořádají akce „na sezení“ (od ledna 2021), ale jsem si jistý, že jakmile se kluby znovu otevřou normálně, koncerty se obnoví. Austrálie má skvělou historii metalových kapel sahajících do 80. a počátku 90. let, legendární kapely jako Armored Angel, Damaged, Destroyer 666, Astriaal, Sadistik Execution, Alchemist a Bloodduster. Vládli jsme scéně v 90.letech a nyní máme novou generaci kapel jako The Amenta, Psycroptic, Desecrator, Mason, Hidden Intent, Truth Corroded, Disentomb, Denouncement Pyre, Whoretopsy nesoucí vlajku australského metalu do budoucnosti. Někdy může být pro australské kapely obtížné získat pozornost, kterou si zaslouží, hlavně kvůli naší geografii, ale pokud jde o kvalitu a výkon, australské kapely jsou stejně dobré, jako všechny ostatní, které jsem na světě viděl. Vždy jsme tu měli legendární scénu „hospodského rocku“ a myslím si, že novější metalové kapely udržují tento historický odkaz Australanů - „chlastat a pařit“!
Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na DEPRAVITY největší vliv.
Moje vlivy se zdají být vyváženou směsicí thrash, death a black metalu, to vše od poloviny do konce devadesátých let, to je doba, kam patří mé srdce. Řekl bych, že zvuk DEPRAVITY bude znít více americky než jakkoliv jinak, je to v důsledku převládajícího přísunu death metalu, který pochází z této oblasti. Scéna 90. let na Floridě byla naprosto úžasná, ale také německá thrash metalová scéna 80. let má co nabídnout. Také miluji norskou black metalovou scénu z počátku 90. let, i když s DEPRAVITY nehrajeme tento styl, protože naši kytaristé neposlouchají takovou „nevrlou“ hudbu jako já. Nemohu mluvit za ostatní v kapele, ale největší hudební vliv na mě měli Morbid Angel, Slayer a Angelcorpse. Tyto kapely mi pomohly definovat můj styl death/thrash, který, jak se zdá, se přenáší do veškeré hudby, kterou dělám. Nevadí mi mít v kapele silné vlivy, ale je důležité je nekopírovat či replikovat. Při psaní se vždy snažíme hledat hluboko v sobě, abychom mohli hudbu definovat vlastním vkusem a technikami. To je velmi důležité, pokud chcete zůstat relevantní.
Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?
Ano, na Metalu jsem rozhodně vyrůstal již od střední školy, takže je to mou součástí. Metal je pro mě mnoho věcí, je to sport, forma projevu, je to sociální skupina, je to estetika, kterou dokáže ocenit jen málokdo. Jako hudebník miluji muzikálnost. Miluji hororová/okultní témata, protože jsem byl vždy velkým fanouškem hororových filmů už od osmdesátých let. Miluji hněv a sílu metalu, miluji také jeho půvab a inteligenci. Myslím si, že metalová hudba může být mnoho věcí najednou, a proto, je mainstreamem obecně nepochopena. Pokaždé jsem zjistil, že v metalu je více „pravdy“ než v jakémkoli jiném stylu, takže volba byla snadná. Poté, co jsem viděl šílené evropské metalové festivaly s tisíci řvoucími, kempujícími lidmi, kteří ukazují skutečnou oddanost žánru, je těžké tuto vášeň nenásledovat. Myslím, že metal může být nejtrvalejší a nejrobustnější ze všech žánrů.
Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Grand Malevolence“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!
Vynikající! Moc děkuji za příležitost a doufám, že si všichni album poslechnete. Koukněte se na bandcamp a stáhněte si celou diskografii! A snad někdy na viděnou maniaci!
Depravity Facebook – https://facebook.com/Depravitydestroy
Depravity Bandcamp - https://depravitydeath.bandcamp.com
Recenze/review - DEPRAVITY - Grand Malevolence (2020):
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
twitter: