CD 2020, vlastní vydání
for english please scroll down
Přemýšleli jste někdy o tom, co se dělá s těly, které nemají žádné pozůstalé? U nás na hřbitově to chodí tak, že se chvíli skladují v márnici a když se jich nashromáždí víc, tak vezmu motorovou pilu a zbytek vám je asi jasný. Mrtvých je moc a místa málo, to je pravidlo každého starého hrobníka. Kosti praskají, lebky pukají a já poslouchám novou desku britských MORDHAU. Přemýšlím, co měli mrtví za život a postupně přidávám hlasitost. Riffy řežou stejně jako motorová pila, atmosféra je hodně podobná.
Mám rád death metalové podsvětí, protože v něm mohu stále, i po více než třiceti letech, objevovat nové kapely. MORDHAU patří k vyvoleným. Líbí se mi zvuk nahrávky, vnitřní pnutí, které ze skladeb cítím i odhodlání, které je slyšet z každého tónu. Navíc je album poctivě chladné, stejně jako mlhavá rána na hřbitově.
Britové hrají podobným způsobem, jako to dělávaly a dělají kapely typu DISMEMBER, ENTRAILS, GRAVE, ENTOMBED, NIHILIST, CARNAGE. Povedlo se jim hudbou znázornit pravou, ryzí smrt ze Švédska. Chřestí se pytlem plným kostí, vokál se občas blíží až black metalu. Budete strženi do víru studených melodií. MORDHAU sice čerpají je starých osvědčených zdrojů a nepřinášejí do katakomb nic nového, ale nahrávka se velmi dobře poslouchá, rád a s chutí se k ní vracím a užívám si ji. Obzvláště ve chvílích, kdy jsem donucen porcovat opuštěná těla. "Immaculate Massacre" je mým průvodcem záhrobím. Potkáváme spolu duše zemřelých, jsme navěky prokleti a uvrženi do nekonečné tmy. Mám v oblibě desky, ze kterých cítím emoce, odhodlání, touhu ničit. Toulám se starými katakombami, rád a často exhumuji opuštěné hroby a přemýšlím, kdy nastane i můj čas. Ještě je brzy, ale zatím se mohu připravit. Z desky žhnou starodávné vibrace z devadesátých let. Je pro mě kusem zkaženého masa, podávaném na víku od rakve. Masakr v márnici. MORDHAU se mohou s klidem pyšnit ochrannou známkou kvality - old school swedish death metal! Zabijácké album!
Asphyx says:
Have you ever wondered what is done with bodies that have no survivors? In our cemetery, it's like they are stored in the morgue for a while, and when more of them accumulate, I take a chainsaw and the rest is probably clear to you. There are too many dead and few places, that is the rule of every old gravedigger. The bones crack, the skulls pop and I listen to a new record of British MORDHAU. I wonder what the dead had for their lives and gradually add volume. Riffs are cut just like a chainsaw, the atmosphere is very similar.
I like the death metal underworld because I can still discover new bands in it, even after more than thirty years. MORDHAU belongs to the chosen ones. I like the sound of the recording, the inner tension that I feel from the songs and the determination that can be heard from every tone. In addition, the album is honestly cold, as is a foggy blow in the cemetery.
The British play in a similar way as bands like DISMEMBER, ENTRAILS, GRAVE, ENTOMBED, NIHILIST, CARNAGE do. They managed to depict the music, the real, pure death from Sweden. Asparagus with a sack full of bones, vocals sometimes approaching black metal. You will be drawn into a whirlwind of cold melodies. Although MORDHAU draws on them from old proven sources and does not bring anything new to the catacombs, the recording very well listens, I like to return to it with pleasure and enjoy it. Especially when I'm forced to slice abandoned bodies. "Immaculate Massacre" is my guide to the grave. We meet the souls of the dead together, we are cursed forever and cast into endless darkness. I like records from which I feel emotions, determination, the desire to destroy. I roam the old catacombs, gladly and often exhume abandoned graves and wonder when my time will come. It's still early, but I can get ready for now. Ancient vibrations from the 1990s glow from the record. It's a piece of rotten meat for me, served on the coffin lid. Morgue massacre. MORDHAU can easily boast a trademark of quality - old school Swedish death metal! Killer album!
01. Temporal Insanity (04:18)
02. Bereft of Rotting Flesh (05:10)
03. Pig Society (06:53)
04. Born of Celestial Blood (07:03)
05. Where Sunlight Goes To Die (03:52)
06. Cascade of Flames (05:23)
07. Immaculate Massacre (05:24)
