EVANGELIST - Ad Mortem Festinamus
EP 2020, Nine Records
for english please scroll down
Rád a často se procházím starými chrámy. Přemýšlím, co se v nich kdysi odehrávalo. Kamenné stěny vypráví. O životě a smrti. O bolesti. O naději. Dnes jsem zvolil i hudbu, která podpořila mé myšlenky. Epičtí doom metalisté z Polska - EVENGELIST, se hodí k mému rozjímání více, než cokoliv jiného. Dlouhé, táhlé, přemýšlivé melodie. Chlad a mocný vokál ve mě probouzejí vzpomínky. Na pohřby v dávných dobách. Není lehké být řečníkem.
Mluvit o životě jiných a vyzdvihnout to dobré i u špatných jedinců musí být opravdu náročné. Pozůstalí jsou jako šedé stíny, jako melodie na novém EP "Ad Mortem Festinamus". Poláci jsou vznešení, záhadní a čerpají ze starých doom metalových knih.
Každého asi ihned napadne podobnost se slavnými CANDLEMASS. Nijak mi to nevadí, pro mě je důležité, jaká energie z hudby působí a jak ji vnímám. EVENGELIST umí perfektně vystavět skladbu, zasáhnout mě do citlivých míst. Jsou jako tajemní našeptávači, kteří žili dlouhé roky ve stínu, aby z něj vystoupili a nechali mě pomalu umrznout. Líbí se mi celkový dojem, který je velmi podmanivý, zvuk i obal. Mám před sebou dílo, které donutí posluchače k zamyšlení. Smutek a chlad, mí průvodci opuštěnými chrámy bolesti. Vím, mnohé zde již bylo, ale v dnešní době je velmi těžké, se někomu nepodobat. "Ad Mortem Festinamus" je jako starý testament, závěť napsaná na zažloutlém papyru. Krása i smrt se ukrývá v každém z nás, ale jen někteří je dokáží sepsat, namalovat na obraz a nebo zhudebnit, jako se to povedlo polským doomařům. Nové album je určeno pro okamžiky, když budete chtít zastavit své kroky, pomalu spočinout na hrobě svých předků. Pro chvíle, které se příliš často v dnešním uspěchaném světě neopakují. Epický doom metal, který je dokonalou definicí smutku!
Asphyx says:
I like and often walk through old temples. I wonder what happened in them once. Stone walls tell. About life and death. About the pain. About hope. Today I also chose music that supported my thoughts. Epic doom metalists from Poland - EVENGELIST, are more suitable for my contemplation than anything else. Long, long, thoughtful melodies. Cold and powerful vocals awaken memories in me. For funerals in ancient times. It is not easy to be a speaker.
Talking about the lives of others and highlighting the good even in bad individuals must be really challenging. The survivors are like gray shadows, like melodies on the new EP "Ad Mortem Festinamus". The Polish are noble, mysterious, and draw from old doom metal books.
Everyone has a resemblance to the famous CANDLEMASS. I don't mind, it's important to me what energy from the music works and how I perceive it. EVENGELIST can build a song perfectly, hitting me in sensitive places. They are like mysterious whisperers who have lived in the shadows for many years to get out of it and let me slowly freeze. I like the overall impression, which is very captivating, the sound and the cover. I have a work in front of me that will make the listeners think. Sadness and cold, my guides to abandoned temples of pain. I know a lot has already been here, but these days it is very difficult not to resemble someone. "Ad Mortem Festinamus" is like an old will, a will written on a yellowed papyrus. Beauty and death are hidden in each of us, but only some can write them, paint them on a picture or set them to music, as the Polish doomars did. The new album is designed for moments when you want to stop your steps, rest slowly on the grave of your ancestors. For moments that are not repeated too often in today's hectic world. Epic doom metal, which is the perfect definition of sadness!
Track Listing:
1. Perceval
2. Anubis (On the Onyx Throne of Death)
3. The Puritan
4. Pale Lady of Mercy
5. Towards the End
6. Mystification (Manilla Road cover)
