DEADLY STORM zine: Recenze/review - TOXAEMIA

TOXAEMIA - Where Paths Divide

CD 2020, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Na tuhle starou rakev jsem se neskutečně těšil. Exhumovali jsme ji teprve včera. Uložena byla do země poprvé v devadesátých letech. Nasákla do sebe špínu, hnilobu. Staré zohavené tělo je prolezlé červy a brouky. Lebka s vyděšeným pohledem, rozsekaná žebra, tenhle nebožák si musel za života vytrpět své. Dýchla na mě atmosféra pradávného prašivého death metalu. Jako když smícháte zkažené maso s tmou. Nasávám plesnivé nálady, vzpomínám na staré časy. Na dobu, kdy byl ještě metal hraný upřímně a od srdce.

Švédští TOXAEMIA patří do té doby, přišli z ní a na svém letošním albu s sebou přinesly i ozvěny ze záhrobí. Zkušenosti, odhodlání, perfektní devastující zvuk od Dana Swano, který působí jako průvan v hrobce. Oživlá těla v márnici, démoni se probudili a jdou vám po krku.

Na "Where Paths Divide" byla provedena exhumace starých death metalových postupů. Deska je ovlivněna jak švédským severem (DISMEMBER, ENTOMBED), tak i americkou školou (MALEVOLENT CREATION, MASTER). Skladby opravdu působí, jakoby byly dlouhá léta uloženy v pořádně hlubokém hrobě, oprášeny, očištěny od pavučin a nahrány na hudební nosič. Poslech se stává výletem do podzemních chodeb, mezi nemrtvé, do katakomb, ze kterých není návratu. Jednotlivé songy jsou jako údery kladiva, kterým se drtí již dlouhá léta prašivé kosti na prach. Album si neskutečně užívám, jsem jím chycen do pevných ocelových sítí, máčen ve zkažené vodě a nakonec pověšen na háky v opuštěné kobce. Líbí se mi způsob, jakým kapela přistupuje ke svému řemeslu. Opravdově, upřímně. Jsem rád v jejich společnosti, je hodně znát, že TOXAEMIA působí na scéně od roku 1989. Tohle je absolutní underground, totální inferno, vyhlazení lidské mysli. Pánové mi propláchli mozek kyselinou, jediný orgán v těle mi nezůstal po jejich hudbě v pořádku. Těším se, až budu pohřbený, klidně i zaživa, zasažen neznámou chorobou, jen mi musí dát do rakve "Where Paths Divide". Tady se totiž hraje death metal, který vás roztrhá na kusy. TOXAEMIA jsou zpět a připomínají rozzuřenou bestii! Vynikající deska až po okraj narvaná silou, tlakem, chladem a temnotou!

Asphyx says:

I was really looking forward to this old casket. We only exhumed it yesterday. It was stored in the country for the first time in the 1990s. She soaked in dirt, rot. The old mutilated body is crawled with worms and beetles. A skull with a frightened look, split ribs, this dead man had to endure his life. I was breathed by the atmosphere of ancient dusty death metal. Like mixing rotten meat with darkness. I soak up mouldy moods, I remember old times. For a time when metal was still played honestly and from the heart.

Swedish TOXAEMIA belongs to that time, they came from it and on their album this year they brought with them echoes from the grave. Experience, determination, a perfect devastating sound from Dan Swano, which acts as a draft in the tomb. Living bodies in the morgue, demons have woken up and are going down your throat.

Exhumation of old death metal techniques was performed on "Where Paths Divide". The record is influenced by both the Swedish north (DISMEMBER, ENTOMBED) and the American school (MALEVOLENT CREATION, MASTER). The songs really seem as if they have been stored in a very deep grave for many years, dusted, cleaned of cobwebs and recorded on a musical medium. Listening becomes a trip to the underground corridors, among the undead, to the catacombs, from which there is no return. The individual songs are like hammer blows, which have been crushing dusty bones to dust for many years. I really enjoy the album, I'm caught in solid steel nets, soaked in rotten water and finally hung on hooks in an abandoned dungeon. I like the way the band approaches their craft. Really, honestly. I'm happy in their company, it's a lot to know that TOXAEMIA has been on the scene since 1989. This is the absolute underground, the total inferno, the extermination of the human mind. The gentlemen flushed my brain with acid, the only organ in my body was not right after their music. I'm looking forward to being buried, still alive, hit by an unknown disease, he just has to put "Where Paths Divide" in my coffin. This is where death metal is played, which will tear you to pieces. TOXAEMIA are back and reminiscent of an angry beast! An excellent board to the brim packed with strength, pressure, cold and darkness!