DEADLY STORM zine: Recenze/review - CARNATION

CARNATION - Where Death Lies
CD 2020, Season of Mist

for english please scroll down

Zavřený do klece, bojuji o život. Ne, není to žádný napomádovaný zápas pro slečinky a televizní kamery, ale špinavá hala s krvelačným publikem. Ještě před chvílí tu jeden pitbul zabil druhého. Všichni si sem chodí vybít frustrace ze současného zkaženého světa. Smrt a nenávist. Zlámané kosti, zbytky pohoďte na skládku. Atmosféra graduje a můj protivník je vzteklý jako pes. Stačí několik ran a padá k zemi. Ozve se křupnutí a je konec. Absolutní konec.

Podobné pocity mám i z nové desky belgických CARNATION. Ti již svým prvním dlouhohrajícím albem "Chapel of Abhorrence" (2018) ukázali, že jsou právoplatnými členy death metalového podzemí. Letos nás znovu usmrcují tím nejbolestivějším způsobem. Deska vám doslova vzplane v rukou.

CARNATION nehrají, ani nevymýšlejí nic nového. Tohle všechno už jsme slyšeli u kapel jako ENTOMBED, DISMEMBER, VADER, DEICIDE, CANNIBAL CORPSE, DEATH. Jenže Belgičané vše zabalili do modernějšího, dynamičtějšího zvuku a najednou před sebou máme nahrávku, která funguje. Je divoká, zuřivá, neurvalá, velmi dobře napsaná. Je v ní kus temnoty, vzteku, chladu i melodií. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Skladby se příjemně poslouchají. Chvílemi sice sklouznou CARNATION do až příliš uřvaných a současných vod, ale jako celek album neztrácí na síle. Jen bych, jako stará škola, přeci jen ocenil víc plesniviny a tmy. Zase na druhou stranu, takhle aspoň deska osloví mladší posluchače. Občas mi přístup připomíná dánské kolegy BAEST. Obal od Juanjo Castellano je jedním slovem monumentální. Celková produkce odpovídá současným standardům a já marně hledám, co bych "Where Death Lies" vyčetl. Jsem znovu zavřený do klece a vím, že dnes budu roztrhaný na kusy. Proti téhle smečce nelze vyhrát, musíte podlehnout a maximálně z posledních sil přidat volume. Nahrávka, na které se potkává starý death metal s modernějším soundem a která kope jako splašený kůň! Masakr!

sumarizace:

Na "Where Death Lies" naleznete pestrou paletu morbidních nálad. Album je opatřeno skvělým ledovým zvukem, chorobným vokálem a riffy ostrými jako čerstvě nabroušené čepele nožů. Nahrávka obsahuje vše potřebné k pořádné pařbě v márnici. Nadšení, odhodlání, schopnost zlámat i ty nejsilnější kosti. Ano, jedná se o death metal staré školy, nečekejte žádné progresivní prvky, ale deska je tak neskutečně uvěřitelná, že mě málem porazila. Tohle je totální vyhlazení, smrt v přímém přenosu, exhumace zlých démonů. CARNATION působí jako jezdci apokalypsy, kteří byli vysláni na zem, aby ji spálili na popel svojí hudbou. Album je opravdu vynikající, jiskřivé, se spoustou temné energie uvnitř. Studený, maniakální smrtící kov, u kterého vám ztuhne krev v žilách!

Asphyx says:

"Where Death Lies" has a wide variety of morbid moods. The album is packed with cool ice sounds, chorus vocals and riffs as sharp as the fresh knife blades. The record contains everything you need to get a good morgue. Enthusiasm, determination, ability to break even the strongest bones. Yes, it is death metal of old school, do not expect any progressive elements, but the album is so incredibly believable that it almost beat me. This is total annihilation, death, live, exhumation evil demons. CARNATION acts as apocalypse riders who were sent to the ground to burn it to the ashes with their music. The album is really superb, sparkling, with lots of dark energy inside. Cold, maniacal lethal metal that will stiffen blood in your veins!