DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

sobota 5. září 2020

Rozhovor - THANATOS - U alba Violent Death Rituals jsem chtěl vrátit temnou, zlou atmosféru.


Rozhovor s legendární death/thrash metalovou kapelou z Holandska - THANATOS.

Odpovídal Stephan Gebédi, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - THANATOS - Violent Death Rituals (2020):

Ave THANATOS! Zdravím do Holandska a doufám, že se vám daří dobře. Víš co je zajímavé? Poslouchám spoustu kapel, přes třicet let sleduji nejen death metalovou scénu a pořád jsem takovým tím nadšeným fanouškem. Vy vydáváte alba vlastně jen občas, když dozraje čas a pokaždé mě úplně rozsekáte! Nevím, jak to děláte, ale novinka „Violent Death Rituals“ je opět vynikající! Jaké z ní máš pocity ty s odstupem, co na ní říkají fanoušci a jakou máte odezvu? 

Nazdar Jakube, děkuji za vřelá slova. Je jasné, že mi dělá dobře, že tolika lidem, fanouškům a médiím se líbí naše nové album a dokonce říkají, že je to naše nejlepší album. Jsou to v současné době jediné reakce, kterých se nám dostává, protože bohužel nemůžeme vyjet ven a hrát skladby naživo pro naše fanoušky ... stejně tak, jako kdokoli jiný. Asi od roku 2004 se snažím přistupovat ke každému albu, jako by mohlo být naším posledním, je lepší to tedy udělat skvěle, aby si nás lidé podle posledního alba pamatovali, haha. 


Nejde se nezeptat, proč vlastně THANATOS trvalo tak dlouho (šest let), než vydali nové album? Bylo to kvůli personálním změnám? Stephane, ty jsi vlastně jediným původním členem kapely. Znamená to, že jsi hlavním tvůrcem, tahounem? A jak se na skládání podílí Paul? Liší se nějak od dalších projektů souvisejících s Asphyx?

Jedinou další kapelou, kterou jsem měl kromě Thanatos, byli samozřejmě Hail of Bullets. Ale pojďme k tvojí otázce. První dva roky po vydání našeho předchozího alba Global Purification (2014) jsme byli s Paulem velmi zaneprázdněni Hail of Bullets. Nahradili jsme původního zpěváka Martina van Drunena Daveem Ingramem, takže hodně času zabralo nazkoušet staré věci s Davem a dokonce jsme začali pracovat na nových skladbách. V roce 2017 se Hail of Bullets kvůli nějakým osobním problémům rozpadli. Chtěli jsme se znovu soustředit na Thanatos, ale našemu bubeníkovi se opět ozvalo jeho zranění nohy a musel s bubnováním skončit. Našli jsme nového bubeníka Martina Oomse a začali jsme s ním zkoušet v září 2017. Začátkem roku 2018 jsme začali hrát živě. V roce 2018 jsme také začali pracovat na nových skladbách a o rok později jsme byli připraveni nahrát nové album. Napsání alba tedy trvalo vlastně jen jeden rok. Mezitím jsme také vyměnili nahrávací společnost. Obvykle píšu většinu skladeb. Pro toto album jsem jich napsal pět. Paul napsal tři a Martin napsal dvě. Normálně doma dáme dohromady hrubou verzi skladby individuálně a pak se sejdeme a přidáváme vlastní nápady a ladíme detaily. 


Musím říct, že doslova mě uzemnil zvuk. Opět jste zavítali k Danovi Swanö. Mě doslova fascinuje, jak tenhle maniak dokáže pokaždé odvést jinou práci. Těch kapel, které u něj nahrávají, je obrovské množství a každá má jiný, odlišný, originální zvuk. THANATOS jsou na novince old schooloví, ale zároveň perfektně čitelní, chladní a temní. S jakými pocity a nápady jste šli do studia a jaké jste měli požadavky? A jak probíhala spolupráce? 

Jako kapela jsme měli opravdu jasnou vizi, jak chceme znít. Jak jsi řekl, jsme old school kapela, ale nechceme retro zvuk z 80. let ani nic podobného. Chceme hutný, moderní zvuk, který zní organicky a upřímně, ale který může konkurovat moderní produkci. Album jsme víceméně produkovali sami a poté do mixu vstoupil Dan. Pracuji s ním od prvního EP Hail of Bullets v roce 2007 a je s ním vždy skvělá a snadná spolupráce. U „Violent Death Rituals“ jsem chtěl vrátit temnou, „zlou“ atmosféru, kterou jsme měli na našem druhém albu „Realm Of Ecstasy“ a která na našem pozdějším albu chyběla. Myslím, že jsme uspěli a že Dan odvedl na albu Thanatos skvělou práci. Album zní přesně tak, jak jsme doufali, takže si vůbec nemůžeme stěžovat. 


Mně se na starých kapelách hrozně líbí, že nepodceňují základní věci, jako třeba dobrý obal. Roberto Toderico odvedl na novince skvělou práci. Patřím mezi šílence, co nejen že sbírá hudební nosiče, ale i trička. Tenhle motiv jsem musel prostě mít! Připomíná mi bránu do podsvětí! Perfektně sedne k hudbě! Jak jste se dali s Robertem dohromady a jak jste motiv vybírali? Připomíná staré obaly k death metalovým deskám. Krásná klasika. 

Přesně, #MeToo, haha. Líbí se mi obaly alb, na které se můžete kdykoli podívat a objevit nové detaily. S Robertem Todericem jsme spolupracovali už dříve na tričkách. Minulý rok jsme na Party San Open Air vypili pár piv a já jsem ho požádal, aby nakreslil obal našeho nového alba. V září 2019 jsem jel na několik dní do Prahy a navštívil několik starých kostelů a katedrál. Když jsem se díval na umění v těchto kostelech, všiml jsem si dřevěných panelů s několika detailními sochami a vyobrazeními. Řekl jsem Robertovi, že něco takového potřebuji - 3 panely zobrazující scény z textů. Vybrali jsme 3 různé rituály smrti, které jsou zmíněny v titulní skladbě. Myslím, že se to kurva povedlo, je to úžasné! A vypadá to skvěle i na tričkách. 


Stephane, ty jsi psal všechny texty na novou desku? Když si je pročítám, tak si říkám, že by mě opravdu zajímalo, kde pro ně bereš inspiraci? Připadají mi opravdu temné. Chladné a kruté, přesně jako mají u death metalu a thrashe být. Jak vznikaly? 

Napsal jsem je všechny. Vznikají zcela přirozeně, protože opravdu nenávidím svět, ve kterém právě teď žijeme. Lidé jsou manipulováni a indoktrinováni médii, vládou a samozřejmě organizovaným náboženstvím. Lidé se bojí promluvit, lidé se navzájem špehují na sociálních sítích i v reálném životě a se vší politickou korektností se to zhoršuje a zhoršuje. Opravdu mě to sere a i když se snažíte od toho oprostit a vyhnout se zprávám, každý den jste neustále těmito sračkami konfrontováni. Někdy se mi zdá, že je to nějaká podivná hra - stavět lidi proti sobě - černý vs. bílý, levý vs. pravý ... Jak jednou řekl moudrý muž Peter Steele; ,,nikdo nevyhrává, všichni prohráváme ...“. 


Asi se mnou budeš souhlasit, že byli v počátcích THANATOS (a vlastně i dnes) ovlivněni kapelami jako SLAYER, DEATH, POSSESSED, MERCYFUL FATE. Patříte k nejstarším smečkám, které začali tento styl vůbec v Evropě hrát. Pamatuji ještě časy, kdy vyšlo album „Emerging from the Netherworlds“ (1990). Ke mně se sice dostalo až po několika letech, ale bylo to něco jako zjevení. Jak dnes vzpomínáš na staré časy? Máš pro nás nějakou zajímavost, kterou si o počátcích THANATOS ještě nikomu neprozradil? 

Staré časy byly opravdu vzrušující; všichni jsme byli velmi mladí a věci jako death a thrash metal se stále vyvíjely a byly v rané fázi, takže všechny mladé kapely v letech 1984, 1985 vytvářely něco nového a 80. léta a začátek 90. let byly skutečně vrcholné období thrash a death metalu. Povím ti jeden příběh z počátku 90. let, který podle všeho ví jen málokdo. Je o tom, že jsem se téměř připojil ke Gorefest a dokonce jsem s nimi hrál jednu show ... Po vydání „Emerging from the Netherworlds“ došlo v Thanatos k určitým osobním a hudebním problémům. V té době jsme byli dobrými přáteli s Frankem a Janem-Chrisem z Gorefest, a když odešel jejich druhý kytarista, požádali mě, abych se přidal k jejich kapele. Tehdy nebylo normální být ve dvou kapelách současně, takže jsem si musel vybrat mezi Thanatos a Gorefest. Přemýšlel jsem o tom asi šest měsíců a dokonce jsem s nimi hrál tři skladby na koncertě v Německu v roce 1991. Nakonec jsem se rozhodl pokračovat se svou vlastní kapelou a začít nahrávat naše druhé album “Realm of Ecstasy”. O něco později odešel jejich bubeník a představil jsem je tedy svému příteli Edu Warbymu ... zbytek už je historie Gorefest. Ale vůbec nelituji; protože se mnou jako kytaristou by se nikdy nestali tak velkou kapelou, protože by neexistovala alba jako Erase, Chapter13 nebo Soul Survivor. Pravděpodobně by zůstali normální death metalovou kapelou. 

Rozhodně nejste kapela, která by trpěla nadprodukcí desek. Ale když něco vydáte, tak to stojí za to. Znamená to, že si píšeš nápady do šuplíku a když pořádně dozrají, tak s nimi jdeš teprve ven? THANATOS také prošla spousta muzikantů, je pro tebe důležité, abyste si rozuměli i po lidské stránce? Jsou THANATOS kapelou, která chodí na pivo? Mě to tak, jako fanouškovi připadá. Cítím z vás vzájemnou chemii. A jak vlastně do kapely zapadli nováčci Martin Ooms a Mous Mirer? 

Někdy použijeme riffy, které už nějakou dobu ležely v šuplíku, ale většinou nezačínáme psát, či skládat, pokud se nehodláme či nemusíme soustředit na novou desku. Nejsem ten typ, který neustále píše riffy nebo každý den chodí po domě s kytarou kolem krku. Musí existovat plán nebo důvod, který by mě dostal do tvůrčí nálady. Osobně nevidím smysl kapel vydávat nové album každý rok nebo každé dva roky. Zvláště ne, když ta alba víceméně znějí stejně jako ta předchozí. Většina lidí přehraje nové album kapely ”X“ jednou nebo dvakrát, odloží ho na poličku a vrátí se k prvním dvou klasikám této kapely. Raději bych chtěl lidi, kterým se naše poslední album líbí stejně, jako první dvě a kteří také poslední album přehrají častěji než jen jednou. Myslím, že je tu v dnešní době masová spotřeba a lidé věnují všemu jen krátkou pozornost. 


Když pro nás zavzpomínáš, kdo byl vlastně tvým vzorem, když si začínal v osmdesátých letech hrát? Byl si rovnou kytarista? Prošel sis třeba i klasické hudební vzdělání? A ještě, prosím tě, prohledal jsem snad 50 časopisů, pročetl spoustu rozhovorů na internetu a nikde jsem nenašel, jak vlastně byli THANATOS založeni? Vím jen, že nejdřív jste se jmenovali WHIPLASH. Třeba u nás vniklo nejvíc kapel v hospodě. Měl bys pro nás prosím zkrácený příběh kapely? Jaké byly nejdůležitější momenty ve vaší historii? 

Myslím, že ten příběh byl vyprávěn už milionkrát a je také v poznámkách na našem kompilačním / výročním albu z roku 2019 “Thanatology-Terror from the Vault”, ale dobrá tedy... Heavy rock jsem začal poslouchat v roce 1978 a KISS byla moje první kapela a mí idolové. Tehdy jsem byl opravdu velkým fanouškem a stále miluji KISS. Po KISS jsem objevil mnoho mladých britských kapel jako Iron Maiden, Raven, Jaguar, Satan atd., ale kapela, která mě donutila vzít do ruky kytaru a založit kapelu, byli Venom! Po poslechu „Welcome To Hell“ jsem byl odhodlaný založit také kapelu. O dva roky později, v roce 1983, jsem potkal ve škole týpka, který měl rád stejnou hudbu a rozhodli jsme se začít zkoušet. Začátkem roku 1984 jsme napsali prvních pár skladeb a našli jsme bubeníka. Myslím, že jsme si v roce 1983 říkali Whiplash, ale když jsme našli bubeníka, změnili jsme si jméno na Thanatos a v roce 1984 jsme nahráli naši první demo kazetu. Druhý kytarista Remco měl klasické kytarové vzdělání a já jsem bral hodiny hry na klávesy, když mi bylo 10 let nebo tak nějak. V letech 1985-1989 došlo k mnoha změnám v sestavě, takže jsme začínali znovu a znovu. No a v roce 1989 jsme dostali naši první nahrávací smlouvu, což byla samozřejmě velká věc. 

Jste už dnes vlastně veteráni, kteří nemusí nikomu nic dokazovat. Přesto vydáváte skvělé desky. Změnil se za tu dlouhou dobu nějak váš přístup k muzice? Myslím tím teď třeba ve způsobu skládání, máme tu nové technologie, internet, spoustu programů, které muzikantům usnadňují práci. Sledujete nové trendy nebo jste spíš staromilci? 

Vždy si myslím, že poslední album by mělo být to nejlepší. Chápu, že ne vždy se dá uspět, ale měli bychom to zkoušet. Naše druhé album „Realm Of Ecstasy“ bylo pro mě vždy to nejlepší… teda až do „Violent Death Rituals“. To je totiž album, kde do sebe všechno zapadá lépe, než kdy jindy - skladby, produkce, atmosféra. Myslím, že VDR je jednoznačná definice Thanatos. Pokud jde o skládání, jsme stále stará škola, ale pro přípravu demo nahrávek a nahrávek používáme nahrávací programy jako Cubase nebo ProTools. Raději bych šel do studia na 2 týdny a nahrál album postaru, ale to by v dnešní době bylo příliš drahé. Takže nahráváme bicí a vokály ve studiu a kytary a basy v našich domácích studiích. Ne proto, že bychom sledovali trendy, ale je to nezbytný ďábelský hřích, protože nemáme 50000€, které bychom mohli utratit za produkci. 


Holandská metalová scéna mi připadá hodně silná. Chodí mi na recenze spousta skvělých mladých kapel. Máš mezi nimi někoho, koho bys nám doporučil? Sleduješ aktuální dění na scéně a užíváš si koncerty třeba i jako fanoušek? Podporuješ své kolegy třeba i tím, že jdeš a koupíš si jejich novou desku? Kdo tě poslední dobou oslovil? 

Ano, holandská scéna byla vždy silná. V 80. a 90. letech v čele s kapelami jako Thanatos, Asphyx, Dead Head, Sinister, Sempiternal Deathreign a God Dethroned, abych zmínil alespoň některé. Dnes máme skvělé kapely jako Bodyfarm a Graceless. Všichni jsme přátelé a navzájem se podporujeme a potkáváme se na koncertech ... alespoň jsme to dělali před zasraným virem a všemi těmi nesmyslnými restrikcemi ... 

Teď tu máme koronavirus a tak je koncertování těžké. V každé zemi jsou jiná pravidla, velké festivaly jsou zrušeny, ale přesto, nechystáte na propagaci nového alba turné? Koukal jsem, že ASPHYX jsou ve studiu, SIEGE OF POWER vydali také nedávno excelentní desku, to by byla panečku sestava! Vezměte nějaké mladíky a přijeďte! Co chystají THANATOS v nejbližších měsících? 

Takže ještě jednou, já nemám nic společného se SIEGE OF POWER, to je Paul a netuším, jestli pracují na nových věcech. Ale nemyslím si. Většina koncertů THANATOS byla odložena na příští rok, takže doufáme, že se opravdu uskuteční. Neplánujeme nic dalšího, protože všechno je teď tak nejisté. Samozřejmě vyjedeme ven a budeme propagovat nové album, jakmile budou opět povoleny reálné živé koncerty. Nemyslím si, že budeme hrát show pro 30 sedících lidí nebo živé přenosy bez fanoušků. Na tyhle sračky jsem až moc old school a navíc starej... Všiml jsem si, že živé koncerty jsou v České republice opět víceméně povoleny!? Pak bychom tam možná mohli hrát častěji. 


Děkuji moc za rozhovor, moc si toho vážím. Zrovna mi tu znovu hraje pro inspiraci vaše nová deska „Violent Death Rituals“. Je opravdu skvělá. Ať se jí daří! A vám samozřejmě také. Přeji jen vše dobré a budu se těšit, až vás uvidím na koncertě! 

Díky moc za rozhovor, doufejme, že se všechno brzy vrátí do normálu a my budeme moci opět koncertovat!

Recenze/review - THANATOS - Violent Death Rituals (2020):



------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

twitter: 

instagram 

facebook: 

tumlbr: