Recenze/review - SHEZMU - À travers les lambeaux (2020)
SHEZMU - À travers les lambeaux CD 2020, Krucyator Productions for english please scroll down
Další temné znamení, další krvavý otisk. Jdu po stopách, které nahánějí strach. Písečné duny, bělostné kostry, které se válejí kolem cesty a žalují. Cítím v ústech pach krve. Někde tady by měl být vchod do podzemí. Po chvilce nalézám. A první, co uslyším, tak jsou bolestivé ozvěny. Starodávné hrobky vydaly další svědectví. Knihy popisující tajné rituály. Smrt a temnota, do kostí se mi vkrádá strach. Poslouchám první dlouhohrající desku kanadských death metalistů SHEZMU a jsem ztracen ve tmě.
Kapela se zaobírá ve svých textech egyptskou mytologií. Má na svém kontě dvě skvělá EP, jednu kompilaci a demonahrávku. Ve všech je obsažena krev, špína, tajemno a magické formule pro vyvolání surového death metalu. Pokud věříte v onen svět, tak budete určitě stejně spokojeni jako já. Tahle deska hoří!
"À travers les lambeaux" je jako oběť starým egyptským bohům. Ti dokáží být stejně krutí, jako skladby na této nahrávce. Řezající zvuk, spousta zajímavých momentů, zvláštní atmosféra, SHEZMU na to jdou jinak než ostatní. Po svém a originálně. Jsou suroví, drsní, syroví a černí, ale dokáží také zvolnit a nechat vyniknout chlad. Zažívám podobné pocity jako u desek třeba takových THE RUINS OF BEVERAST, DESOLATE SHRINE, starých BEHEMOTH, ATARAXIE, CRUCIAMENTUM, TOMB MOLD, GRAVE MIASMA, GORGUTS. To ale není tolik důležité. Hlavní je, jak na mě působí album jako celek. Musím se přiznat, že mě zcela pohltilo, zničilo, roztrhalo na kusy. Jsem obětován na oltáři poctivého death metalu s vlastním rukopisem. Jednotlivé nuance a odstíny vyniknou až po několika posleších, "À travers les lambeaux" chce čas, musí postupně dozrát. Jako mumifikovaná těla s odsátým mozkem a odstraněnými vnitřnostmi. SHEZMU jsou starodávné zlo, které dlouho čekalo ve staré kryptě. Letos vylezlo ven a všechny nás zabilo. Stejně jako tahle kapela. Vynikající, skvělé, monumentální! Oběť byla vykonána na výbornou.
Asphyx says:
Another dark sign, another bloody imprint.
I follow in the footsteps that scare me. Sand dunes, white skeletons that roll
around the road and sue. I can smell blood in my mouth. There should be an
entrance to the basement somewhere. After a while I find it. And the first
thing I hear are the painful echoes. The ancient tombs have given further
testimony. Books describing secret rituals. Death and darkness, fear creeps
into my bones. I'm listening to the first full-length album of Canadian death
metallers SHEZMU and I'm lost in the dark.
The band deals with Egyptian mythology in
their lyrics. They have already two great Eps, one compilation and a demo. All
contain blood, dirt, mystery and magical formulas to evoke raw death metal. If
you believe in the other world, you will surely be as satisfied as I am. This
album is on fire!
"À travers les lambeaux" is like
a sacrifice to the ancient Egyptian gods. They can be as cruel as the songs on
this record. The cutting sound, a lot of interesting moments, a special
atmosphere, SHEZMU are different than the others. In own way and in an original
way. They are raw, rough and black, but they can also slow down and make the
cold stand out. I experience similar feelings as with records such as THE RUINS
OF BEVERAST, DESOLATE SHRINE, old BEHEMOTH, ATARAXY, CRUCIAMENTUM, TOMB MOLD,
GRAVE MIASMA, GORGUTS. But that is not so important. The main thing is how the
album as a whole affects me. I must admit that it completely engulfed me,
destroyed me, tore me to pieces. I am sacrificed on the altar of honest death
metal with my own signature. The individual nuances and shades stand out only
after a few hearings, "À travers les lambeaux" takes time, it must
gradually mature. Like mummified bodies with the brain aspirated and the
entrails removed. SHEZMU are an ancient evil that has long waited in the old
crypt. It climbed out this year and killed us all. Like this band. Excellent,
great, monumental! The sacrifice was made great.