PANZERFAUST - The Suns of Perdition II: Render Unto Eden
CD 2020, Eisenwald
for english please scroll down
Když smícháte špínu s tmou a krví, tak dostanete směs, která vás doslova udusí. Ležíte na zemi a na prsou vám stojí těžká okovaná bota. Dusíte se a nevíte, zda je to pravda nebo jen přelud, černý stín, který vás pohltil. V místnosti se ochladilo až někam k bodu mrazu. Na zdi se odehrává černobílý film plný bolesti. Některá hudba dokáže v člověku vyvolat roztodivné představy. Nové album kanadských blackerů PANZERFAUST je doslova uhrančivé.
Novinka je zvláštní, divná, záhadná, smradlavá, studená i zlá. Nálad je ve skladbách opravdu mnoho a všechny se pohybují na špatné straně našeho světa. Nejdříve zní jako jakési vzdálené preludování, ale pomalu a jistě se dostanou do žil každému, kdo má rád tento styl hudby. Sedíte uprostřed lesa, před vámi hoří velký oheň a stejně cítíte neskutečnou zimu v zádech.
PANZERFAUST vás znovu otráví black metalovým jedem. Ten působí pomalu, ale to neznamená, že byste přišli o tu nekonečnou radost, když vám hnijí vnitřnosti zevnitř. Kapela má svůj originální, zvláštně zastřený rukopis. Pohybujeme se vlastně po celou dobu desky v mlze. Ostrý a tlačící black metal, doom, beznaděj a nihilismus. Tohle všechno zde uslyšíte. Pokud bychom měli kapelu k někomu přirovnat, potom možná k polské škole s přihlédnutím k francouzským vlivům (MGLA, ARKONA, BEHEMOTH, FUNERAL MIST, DEATHSPELL OMEGA, chcete-li konkrétněji). Na černé řece se vznáší loď s mrtvým tělem. Vy stojíte na břehu a sledujete jeho pohyb. Jste k celé scéně doslova přikováni, stejně jako k hudbě, o které se dá s klidem napsat, že je magická a podmanivá. Chodím rád ve stínu a vyhledávám podobné kousky zla. Prosévám je mezi prsty, vnímám všemi póry celého těla. Těžko se o takových deskách píše, lepší je je poslouchat, jen tak, s hlavou čistou. "The Suns of Perdition II: Render Unto Eden" vás zahalí do studeného pláště nepropustné tmy. Jde na mě melancholie. Přidávám volume a odcházím...
sumarizace:
Okultní black metalisté PANZERFAUST na svém novém albu jasně pochopili základní myšlenku zla. Album je napěchované tmou, špínou, hnisem. Připomíná nekonečnou bažinu, plnou hnijících utopenců. Každým dalším poslechem vás stahuje do svého nitra a vy máte sto chutí podlehnout nihilismu. Líbí se mi smutné vrstvy kytar i syrová nálada celé nahrávky. "The Suns of Perdition II: Render Unto Eden" je jako četba ze starých spirituálních knih. Plazí se pomalu jako had, čekající na svoji oběť. Během společných setkání jsem jako uhranutý, prokletý, vyhoštěný z tohoto světa. Procházím se záhrobím, nasávám šedivou atmosféru a těším se na každý další song. Black metal v tomto provedení bude dělat dobře všem, kdo mají rádi onen svět. Smrt je opravdu hodně blízko! Podává vám ruku a vy přijímáte. Tahle okultní seance se určitě povedla! Temná, black metalová nahrávka, která vyvolává duše dávno zemřelých. Skvěle!
Asphyx says:
Occult black metallers PANZERFAUST clearly get the basic idea of evil on their new album. The album is full of darkness, dirt and pus. it recalls the endless swamp full of rotting drowned bodies. It pull you down into its mind with each next listening and you want to go down the nihilism. I like sad sounds of guitars and raw mood of the record. "The Suns of Perdition II: Render Unto Eden" is like reading from the old spiritual books. It is crawling slowly like a snake waiting for its victim. During the common meetings I'm bewitched, cursed, expelled from this world. I'm walking in the beyond, I'm soaking up the grey atmosphere and I'm looking forward to the next song. Black metal in this way will do well to all who loves the other world. Death is really close! It gives you its hand and you take up. This occult seance was succeeded! Dark, black metal record, which invokes souls of long dead. Great!
TRACKLIST
1. Promethean Fire (10:22)
2. The Faustian Pact (8:10)
3. Areopagitica (7:34)
4. The Snare of the Fowler (9:54)
5. Pascal's Wager (8:00)