DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

sobota 7. listopadu 2020

Recenze/review - MADROST - Charring the Rotting Earth (2020)


MADROST - Charring the Rotting Earth
CD 2020, No Life Til Metal Records

for english please scroll down

Slyším kolem sebe lehké cupitání krysích noh. Šeptají do tmy a jejich oči se lesknou chutí na vaše maso. Na tmu i hlad se dá zvyknout, ale samota člověka doslova rozloží. Jsem tu zavřený již několik měsíců a jedinými společníky jsou mé choré představy. Slyším ozvěny ze záhrobí, lekám se stínů. Už mi vzal oko, vyřízl jazyk. Možná už nemám co ztratit. Šeredně jsem se mýlil. Východiskem je jediná cesta. Smrt.

Americké death thrashery MADROST jsem poprvé zaregistroval v roce 2014 s jejich albem "Into the Aquatic Sector", kdy mě doslova rozsekali. Následoval rok 2017 a deska "The Essence of Time Matches No Flesh", kdy se situace opakovala (recenze dole pod článkem). A letos? Jsem znovu zavřený ve staré kobce a potácím se v temnotě. MADROST mě do ní svojí novinkou zavřeli. 




MADROST si se mnou hrají jako to dělávají šelmy se svojí obětí. Jsou suroví a zničující, ale nezapomínají ani na melodie. Novinka "Charring the Rotting Earth" je velmi pestrým albem. Připomíná krysí tanec na ostrých střepech rozbitého skla. Také cítíte ve vzduchu krev? Já během poslechu rozhodně. Riffy se mi doslova zadírají pod kůži, smrdí a pálí. Myslím, že fanoušci třeba takových GORGUTS, NOCTURNUS, CORONER, DEATH, METAL CHURCH, EXHUMED, BELIEVER, ale klidně i IRON MAIDEN, by mohli být spokojeni stejně jako já. MADROST na to jdou jinak než většina současných kapel. Skladby jsou propracovanější, zpočátku trošku nesrozumitelné, ale když jim dáte čas, tak vám doslova shnijí v rukou. Někde na pomezí mezi šílenství a normálem se kapela pohybuje s jistotou a elegancí. Motivy jsou napsány inteligentně, mají jasný rukopis a hlavně - byla popuštěna uzda fantazii. Těším se na každý další riff, vychutnávám si radost z hraní, kterou zde cítím. Jsem znovu zavřený v kobce a světlo jsem již dlouho neviděl. Nepotřebuji jej, stačí mi dobrá hudba, kterou "Charring the Rotting Earth" rozhodně je. Parádní záležitost!


Asphyx says:

I hear a slight rattling of rat feet around me. THey whisper into the darkness and their eyes glisten with taste for your meat. You can get used to darkness and hunger, but loneliness literally breaks a person down. I´ve been locked up here for several months and my only companions are my sick ideas. I hear echoes from the grave, afraid of the shadows. He already took my eye, cut out his tongue. Maybe I have nothing to lose. I was terribly wrong. The starting point is the only way. Death. 

I first heard the American death thrashers MADROST in 2014 with their album “Into the Aquatic Sector”, when they literally cut me. The year 2017 follower and the album “The Essence of Time Matches No Flesh”, when the situation repeated itself (review below the article). And this year? I'm locked in an old dungeon again and stumbling in the dark. MADROST locked me in with their novelty. 

MADROST play with me as beasts with their prey. They are raw and destructive, but they don´t forget the melodies either. The new “Charring the Rotting Earth” is a very colourful album. It resembles a rat dance on sharp shards of broken glass. Do you also feel blood in the air? I definitely do while listening. Riffs literally get under my skin, stink and burn. I think that fans of such GORGUTS, NOCTURNUS, CORONER, DEATH, METAL CHURCH, EXHUMED, BELIEVER but also IRON MAIDEN, they could be satisfied as I am. MADROST do it differently than other current bands. The songs are more elaborate, at first a little incomprehensible, but if you give them time, they literally rot in your hands. Somewhere on the border between madness and normalness, the band moves with confidence and elegance. The motifs are written intelligently, have a clear handwriting and most importantly - the imagination has been unleashed. I´m looking forward to every next riff, I enjoy the joy of playing that I feel here. I´m locked in a dungeon again and I haven't seen the light in a long time. I don't need it, all I need is good music, which “Charring the Rotting Earth” is definitely. Great thing! 

Recenze/review - MADROST - The Essence of Time Matches No Flesh (2017):


Track Listing:
The Serpent’s Quest
To Prevail the Wicked
Dying Thoughts
Impossible Dreams
A Violent End to Life
Pulverized
Charring the Rotting EarthPersonel:
Tanner Poppitt: Vocals and Guitar
Necro Nick: Guitar
Richard Orellana: Vocals and Bass
Mark Rivas: Drums
Keyboards: Sam Meador courtesy of Xanthochroid

madrost.bandcamp.com