DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

čtvrtek 17. září 2020

Recenze/review - ABORTED FETUS - Pyramids Of Damnation (2020)


ABORTED FETUS - Pyramids Of Damnation
CD 2020, Comatose Music


for english please scroll down


Všiml jsem si té postavy vlastně náhodou. Byla u každého požáru, u každé vraždy, u každého neštěstí. Zahalena v kápi s obličejem bez tváře. Jako nějaké temné svědomí. Vypadalo to, že se doslova krmí bolestí a utrpením. Dělal ji dobře nářek pozůstalých, pokaždé se zjevila na místech, kde se stalo něco hrozného. Měl jsem pocit, že přišla z jiného světa, z odvrácené strany. Vždy, když jsem ji uviděl, tak mě přeběhl mráz po zádech.

Velmi podobné pocity mám i z nové desky ruských death metalistů ABORTED FETUS. Letos přišli s dílem, které je v rámci stylu až nebývale pestré. Je také plné bolesti a utrpeních, chladu a tmy. Smrti a beznaděje. Brutality a perverze.



Když poslouchám "Pyramids Of Damnation", tak si přijdu také jako muž bez tváře, kterého vždy povolají do služby, když se stane něco hrozného. ABORTED FETUS patří ke kapelám, které se každým dalším albem vyvíjejí. Letos jsou zase o nějaký ten stupeň temnější a mrazivější. Jedná se o opus smrti v rytmu BOLT THROWER, DEICIDE, OBITUARY, NILE, ale i třeba takových ORIGIN. Skladby jsou perfektně propracované, pánové zbytečně netlačí na pilu, když je potřeba, tak zvolní a nechají vyniknout absolutní tmu. Během celé desky se kolem vznáší takový ten těžko definovatelný odér smíchaný ze špíny, krve a nahrubo nasekaného masa. Nahrávka se velmi dobře poslouchá, produkce je sice klasická, ale k songům sedne, jako dobře vyrobená rakev. Rusové se vydali přesně tím směrem, ve kterém se ukáže, jako kdo umí skládat. Povedlo se na výbornou. Cítím v kostech, že nedaleko někdo zemřel. Beru si na hlavu kápi a vyrážím. Do sluchátek mi zní "Pyramids Of Damnation" a připadám si, jako postava z prastaré egyptské Knihy mrtvých. ABORTED FETUS z ní citují jasně, zřetelně a uvěřitelně! Absolutní masakr lidské mysli!



Asphyx says:

I actually noticed the character by accident. She was with every fire, every murder, every misfortune. Covered in a hood with a face without a face. Like a dark conscience. She seemed to be literally fed up with pain and suffering. The lamentation of the bereaved made her well, she always appeared in places where something terrible had happened. I felt like she came from another world, from the other side. Every time I saw her, I goosebumps.

I have very similar feelings from the new album of Russian death metallers ABORTED FETUS. This year they came up with a work that is unusually varied in style. It is also full of pain and suffering, cold and darkness. Death and hopelessness. Brutality and perversion.


When I listen to "Pyramids Of Damnation", I also feel as a faceless man who is always called to the service when something terrible happens. ABORTED FETUS belongs to the bands that are evolving with each new album. This year they are a bit darker and colder again. It is an opus of death in the rhythm of BOLT THROWER, DEICIDE, OBITUARY, NILE, but also such ORIGIN. The songs are perfectly sophisticated, the gentlemen do not push when it is unnecessarily. When needed, so they slow down and let the absolute darkness stand out. Throughout the album, such a hard-to-define abrasion mixed with dirt, blood and roughly chopped meat floats around. The recording is very well listenable, the production is classic, but it fits to the songs really well. They did it very well. I feel in my bones that someone died nearby. I take the hood on my head and going. "Pyramids Of Damnation" sounds in my headphones and I feel like a character from the ancient Egyptian Book of the Dead. ABORTED FETUS quote from it clearly, distinctly and believably! The absolute massacre of the human mind!

about ABORTED FETUS on DEADLY STORM ZINE:







Line-up: 
Alexander ‘Meatgrinder’ - Guitar
Sergey - bass
Igor - vocal
Alexey Melyukhin - drums