CD 2020, Everlasting Spew Records
for english please scroll down
Když poprvé objevíte ve svém sklepě staré kosti, jejichž původ neznáte, vyděsí vás to. První ohledání sice hovoří o tom, že snad ani nejsou z tohoto světa, ale dostanete postupně strach. Strach z neznámého. Padne na vás těžký, zákeřný smutek, který doráží v pravidelných vlnách. Najednou vidíte za každým rohem stíny, slyšíte tichý šepot. Staré domy umí vyprávět, to je samozřejmé, stejně jako že Finové umí velmi dobře hrát doom metal. CONVOCATION to jen potvrzují.
Na své druhé dlouhohrající desce jsou snad ještě víc temní a chladní, než dřív. Kýžený smutek a tíhu budete přenášet v pytlích právě se starými kostmi, o nichž víte jen to, že vás straší ve zpocených snech. Jak se dá vlastně popsat hudební, zastřený obřad? Když slova nestačí?
Možná bych mohl novou desku finských smutkařů připodobnit k jiným kapelám. Volil bych určité styčné body s MOURNFUL CONGREGATION, LYCUS, SLOW, HOODED MENACE, EYE OF SOLITUDE, KATATONIA. Hlavní a nejdůležitější je ale celkový dojem a ten je přesně takový, jaký má být. Zachmuřený, mlhavý, morbidně temný a chladný. Proséváme spolu s kapelou špinavý prach z našich předků. Zapalujeme svíce, abychom se očistili od svých hříchů. Přemýšlíme a ztrácíme se v nekonečné říši fantazie. Ano, je tomu tak, lidé, kteří nejsou vnímaví, nedokáží ocenit jemné světlo pronikající přes blyštivou hru pavučin, novinku asi nevezmou na milost. Chápu je, pro někoho je tento styl dlouhý, pomalý a nudný. Já to tak ale rozhodně nemám. V mém sklepě totiž stále nacházím další a další nové kosti. Jejich původ neznám, ale tuším jej. Pocházejí z dobré hudby, což rozhodně novinka "Ashes Coalesce" je. Pokud tedy máte chuť na poctivý, upřímný, rezavý a nekonečně chladný funeral doom metal, tak neváhejte. Cesta je otevřená a na jejím konci je, jak jinak, jenom smrt.
sumarizace:
Na "Ashes Coalesce" nebylo nic ponecháno náhodě. Perfektně je ošetřen zvuk, skladby mají jasný a přesně zacílený směr a vokály bědují jako plačící pozůstalí. V některých momentech mi sice úplně "nesedí", ale to je spíš můj problém. Jinak se jedná v podstatě o křišťálově čistý temný funeral doom metal, který vás uloží k poslednímu spánku. My hrobníci moc dobře víme, o čem je řeč. Jednou za čas bývá dobré se zastavit a uvědomit si, že čas nám vyměřený, není nekonečný. U podobných desek to tak vnímám a říkám si, jak jsme malí vzhledem k vesmíru. Rád bych se s kapelou ztratil ve finských lesích, navštívil tamní hřbitovy a užil si koncert v katakombách. Album se trefilo přesně do mého nitra a nemůžu jinak - musím jej chválit. Vidím před sebou další pohřeb a už vím, co budu poslouchat, až uložíme nebožtíka do země. Pomalá, smutná hudba, u které se ocitnete ve smutečním průvodu!
Asphyx says:
On the album "Ashes Coalesce" was nothing left for chance. The sound is perfectly treated, songs have clear and precisely targeted direction and the vocals wobble like crying survivors. In some moments it does not “fit” for me but it might be just my problem. It is crystal clear dark funeral doom metal which will make you sleep on the death bed. All gravediggers know that. It is good to sometimes stop and realize that the time we have on the earth is not endless. I perceive this with similar albums and I tell myself how small we are in comparison the Universe. I would like to get lost in Finnish forests with the band, to visit the local cemeteries and to enjoy a concerts in the catacombs. This album hit my inside exactly and I cannot do anything else than just praise it. I can see another funeral in front of me and I know what I will listen to when we will put the dead body in the ground. Slow, sad music which will make you walk in the funeral parade!
TRACKLIST
01. Martyrise (12:23)
02. The Absence of Grief (13:40)
03. Misery Form (10:59)
04. Portal Closed (08:01)
band:
l.laaksonen, m.neuman
https://www.facebook.com/ConvocationDoom/