CD 2020, vlastní vydání
for english please scroll down
Kdysi dávno jsem proskočil velkými skleněnými dveřmi. Ještě dnes cítím, jak se mi jednotlivé střepy zabodávaly do těla. Byl jsem tak trošku jako Ježíš a zůstaly mi hodně podobné jizvy. Při poslechu novinky polských death thrasherů s názvem PAINKILLER jsem se cítil úplně stejně. Kapel se stejným výrazem, postupy a tématikou je samozřejmě velká spousta a pánové nijak nevybočují ze šedého průměru. Tak proč jsem se vlastně rozhodl o nich psát? Je to jednoduché. Prostě jsem si sedl, poslouchal desku stále dokola a nakonec zjistil, že mě vlastně baví. Není to žádný zázračný zásek, o kterém se budou vést vášnivé diskuze, ale jedná se o slušné řemeslo. Nebývá to zase tolik časté.
Starý shnilý death metal, zemitý jako čerstvě otevřený hrob a thrash metal, který dodává albu na údernosti. Nezapomínejme ale, že se pořád pohybujeme v hlubokém undergroundu, kde se na nějaké ty nedokonalosti nehledí. "Suffering of Exile" je zkrátka solidním počinem se vším, co k tomu patří a co toto slovo vystihuje.
"Suffering of Exile" je dobře zvukově ošetřeným albem, se zvláštním, zajímavým obalem. Po formální stránce si není na co stěžovat. Trošku horší už je to s motivy jednotlivých skladeb. Občas mám zkrátka pocit, že spadne řetěz. Jsou to jen chvilky, možná jen můj pocit, ale takhle to zkrátka slyším. Když se to vezme kolem a kolem, tak to vlastně zase tolik nevadí, protože PAINKILLER doženou všechno svojí energií. Ano, deska má potřebný tlak, tah na branku, odsýpá přesně tím způsobem, jaký mám rád. Sem tam monotónně, ale přirozeně, je slyšet, že kluci do toho dali všechno. Nejvíc jejich síla vynikne, když trošku zvolní a dovolí vám se nadechnout. Jako by mi někdo narval hubu kilem těch nejpálivějších papriček a nedovolil mi je ničím zapít. "Suffering of Exile" by mohlo zaujmout spíše starší posluchače deathu a thrashe, kteří na hudbě vyrůstali v devadesátých letech. A víte vlastně co, mě se nakonec nahrávka líbí. Výsledný pocit je velmi dobrý a to přese všechny mé připomínky. Kdybych býval byl bodoval, dal bych s klidem a čistým svědomím sedmdesát procent. Už jen za to nadšení a řemeslo. Howgh, domluvil jsem. Zbytek si poslechněte, stejně uděláte nejlíp.
sumarizace:
"Suffering of Exile" je albem, které je takovým velmi příjemným výletem do starých časů. PAINKILLER nám přinášejí další porci klasického death thrash metalu, který bude pro spoustu mladých posluchačů působit jako zastaralá relikvie. Je to dobře, pánové hrají pro nás, staré old school death thrash metalové fanoušky, kteří ještě nezapomněli na to, jak má znít poctivý, plesnivý metal. Ne, žádnou progresi, změny stylu a podoby zde rozhodně nečekejte. Naleznete zde spíše odkaz starých časů, dávných postupů a vzpomínek. Přiznám se, že si poslech rád a často užívám. Je to pro mě návrat do doby, kdy byl svět ještě v pořádku. "Suffering of Exile" je jako starý, znovu otevřený hrob, jako předčítání z dávných death thrash metalových učebnic. Berte a nebo nechte být! Pro mě osobně, se jedná o skvělý zážitek. Plesnivý death thrash metal, která nadzvedává víka od rakví! Jsem spokojený.
Asphyx says:
"Suffering of Exile" is an album that is like a very pleasant trip to the old times. PAINKILLER bring us the next amount of classic death thrash metal, which will be for many young listeners like an outdated relic. It's good, guys play for us old school metal fans who haven't forgotten yet how the honest, moldy death thrash metal should sound. No, no progression, don't expect turns in style and form. You will find here a link of old times, old methods and memories. I admit I enjoy listening very often. It's for me comeback to that times when the world was still in order. "Suffering of Exile" is like an old again open grave, like reading from the old death thrash metal textbooks. Take it or let it be! For me personally it is great experience. Moldy death thrash metal that opens the lids from the coffins! I'm satisfied.
tracklist:
01. Intro
02. Blindfold Beast
03. Redeemers prophecy
04. Antihuman terror
05. Putrefaction of mind
06. In the name of nothing
07. Flesh factory
08. Wheels of fire
band:
Łukasz Ferenc – Drums
Michał „Crowley“ Warachowski – Guitars, Vocals
Tomasz Przybysz – Bass
Oz Villarruel Gómez – Vocals