Cassette 2020, Strok Records
for english please scroll down
Černá řeka se jménem death metal se valí dál nezadržitelně dopředu. Je plná desítek mrtvých těl, zkažených duší a nekonečné temnoty. Každý den vyvrhne na břeh jedno tělo, které s chutí rád ohledám. Tentokrát nemá končetiny a na nafouklém břiše je vyrytý nožem nápis KOFFIN. Estonský underground mi jej poslal jako krvavý balík v podobě kazety a já si teď můžu užívat další ze střepů smrtícího kovu. Již přes třicet let rád objevuji nové kapely. Pořád si myslím, že poctivé ozvěny ze záhrobí se musí podporovat. Až navěky amen!
Demo obsahuje čtveřici skladeb v klasickém devadesátkovém střihu. Je opatřeno takovým tím pradávným plesnivým zvukem, který mám už dávno zakódovaný v genech. KOFFIN na to jdou správně a poctivě. Skladby mají dobré nápady, zní opravdu jak vytažené z čerstvě exhumovaného hrobu.
Při poslechu "Nailed Into The Coffin" na vás sáhne Smrt dvěma způsoby. Estonci totiž umně skloubili americkou a skandinávskou školu. Nebudu vám zde vyjmenovávat jednotlivé kapely, které se staly inspirací, to uslyšíte nejlépe sami z ukázky, ale rozhodně musím zmínit takový ten zkažený prašivý odér, který ze songů cáká doslova na všechny strany. Je hrozně příjemné se s demonahrávkou zavřít do kobky a trávit s ní čas. Po stěnách stéká smradlavá voda, červi se kroutí do rytmu a pavučiny se chvějí v lehkých poryvech větru. Líbí se mi atmosféra nahrávky, riffy mají feeling, vše je náležitě temné a zahnívající. "Nailed Into The Coffin" je jako hromadný hrob, ze kterého si vybíráte jen ty nejhnusnější kousky zkaženého masa. KOFFIN sice nepřinášejí do podzemí nic nového, ale já jim jejich hudbu věřím. A to je pro mě dnes asi nejdůležitější věc. Jsem moc rád, že jsem stál na břehu řeky s názvem Death metal právě v okamžiku, kdy se ke mě dostala do rukou tahle kazeta. Má v sobě totiž energii, špínu a nenávist ze starých časů. Hroby se otvírají!
Z reproduktorů se valí mlha beznaděje. Kapela nejvíc připomíná asi našeptávače z onoho světa. Zlé svědomí, exhumovaná těla, která znovu ožívají. Tichý dech, srdce tepající ve zpomaleném tempu. Dunění, ano, ze záhrobí se ozývá mocný řev. Tahle smečka je šílená jako maniakální vrah, jehož tělo nikdy nenajde klid. Odehrává se přede mnou černobílá smyčka morbidního filmu. Hororu, k němuž zní KOFFIN jako těžkotonážní soundtrack. Zombie vylézají z děr!
"Nailed Into The Coffin" zní jako odpověď na otázky poslané po řece Styx na onen svět. KOFFIN jsou jednoznačně inspirováni starými americkými a skandinávskými death metalovými monstry. Vzduchem se vznáší nekonečná atmosféra utrpení, lámajících se kostí polorozpadlých lebek, němých výčitek padlých kněží. Odtrhávám ze starých koster oblečení, zetlelé ke zbytkům tkání. Po stěnách stéká hnis a mou duši polévá chlad. Zástupy nemrtvých stojí v nekonečné řadě, čekají na rozhřešení, které nikdy nepřijde. Nakonec následují vždy jen pekelná muka. Ostatky v dřevěných rakvích procházejí procesem samovznícení. Zapalte svíce za své předky, spalte vzpomínky na popel. Umíráme od počátku, od prvního momentu zrození. Smrt čeká i na tebe, během poslechu "Nailed Into The Coffin" je tak uvěřitelná! Death metalový závan větru ze záhrobí! Skvěle!
Asphyx says:
There is a fog of hopelessness coming out of the speakers. The band most reminds us of the whisperers from another world. Evil conscience, exhumed bodies that are coming to life again. Silent breath, heartbeat in slow motion. Here is a loud roar from the tomb. This band is crazy as a maniac killer, whose body never finds peace. A black and white loop of morbid film is taking place in front of me. Horror, to which KOFFIN is a heavyweight soundtrack. Zombies climb out of the holes.
The "Nailed Into The Coffin" sounds like a response to questions sent across the Styx River to that world. KOFFIN are clearly inspired by packs such as old American and Scandinavian death metal monsters. The air is flooded by an endless atmosphere of suffering, breaking the bones of crashing skulls, the silent expressions of fallen priests. I tear off the old skeleton of clothes, greedy to the remnants of tissues. Deserts flow through the walls, and my soul drips cold. The undead crowds are standing in the endless order, waiting for an apostasy that never comes. Finally, always follow the hellish torment. The remains in wooden coffins are undergoing a self-ignition process. Light candles for your ancestors, burn memories of ashes. We die from the beginning, from the first moment of bir th. Death is waiting for you, while listening to "Nailed Into The Coffin" is so incredible! Death metal blow of wind from the tombs! Great!
Vocals and Guitar - Sander Vider
Guitar - Kenomar Kustavus
Bass - Johan-Markus Kopp
Drums - Herman Ebber
https://www.youtube.com/watch?v=KXb_jv_ktio
https://koffin.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/KoffinEST/
.JPG)