DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

neděle 14. června 2020

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý padesátý - Já a ona, teplouš a punkáč, co už nebere drogy


Příběh dvoustý padesátý - Já a ona, teplouš a punkáč, co už nebere drogy

Následujících několik měsíců mám zahalených v lehkém oparu. Pamatuji si hlavně spoustu sexu, chlastu a rock´n´rollu. Jo, Andrea na tohle byla jak z jiný doby. Poslouchala muziku našich rodičů a metal vnímala spíš okrajově. Doteď žila spíš sama, sem tam s nějakým klukem, ale každý od ní brzy utekl. Všem nám totiž vyšukala mozek z hlavy. Mě taky. Vzal jsem ji v pátek odpoledne na panely. Šel s náma Tomáš, co chodil s Buddhou ze sídliště. Oba teplí jak zákon káže. Andrea se ke mě pořád tulí, ale všichni na mě koukají jak na vraha. Měli Kristýnku rádi, byla pokornější, ne tak ostrá, jako moje nové děvče. Jak tohle dopadne? Raději jsem nad tím nepřemýšlel. 

Občas jsem koukal z okna a kouřil u toho Sparty. Přemýšlel jsem, jestli se nemám ke Kristě vrátit. Jenže pak se z postele ozvalo vrnění a já do toho zase spadl. Panáky a tráva. Bydleli jsme v paneláku, dva bloky od mojí mámy. Nad námi pod střechou měli byt Tomáš a Buddha. Oba teď sjíždějí heavík. Judas Priest. Nemám u sebe nikoho, kdo by byl thrashovej, o deathu ani nemluvím. O týhle hudbě si každej myslí, že to je jen blití a bordel. Kurva drát. K Hymrům už nechodím, dostal jsem tam do držky. Protože jsem se opil, dělal bordel a nadával klukovi, se kterým přišla Kristýnka. Jako bych na ní měl ještě nějakej nárok. Hovno, můj milý, vybral sis sám. Řekla mi Jana a odplivla si přede mnou. Bolelo mě to víc, než ty rány, co přišly potom. Od nějakejch cápků, co jsem v životě neviděl.

Návrat na panely byl ale super. Cejtil jsem se s klukama a holkama o pár let mladšími jako nějakej guru. Vyprávěl jsem donekonečna příběhy o tom, jaký to bylo za nás a dělal se samozřejmě o hodně lepším. Myslel jsem si, že mám novou partu, že Tomáš s Buddhou nahradili Kytku a Prcalíka, že Andrea je moje nová Kačenka. Nebyla to samozřejmě pravda. Ale byla sranda, to zase jo. Vždycky jsem se mezi umaštěný džísky hrozně těšil. Odpoledne jsem hodil žebradlo do kouta, zalehl na matračku k Andree, která mě zuřivě ošukala a já si kolikrát pamatoval jen její zrzavý vlasy, který nade mnou lítaly jak hejno světlušek a po sprše jsem ji vytáhl ven. Slunce svítilo, stmívalo se pozdě večer. Bylo to moc fajn. Aspoň jsem si to tak chtěl myslet. 

Máme naváto, je něco kolem půlnoci a měsíc svítí jako prase. Andrea mi šeptá nějaký prasárny, hergot, kde se to v ní bere. Tohle je sen každýho chlapa. Na pár dní. Porno naživo. Někdy z ní šel strach. Vidím v dálce známý siluety. Ty vole, to je Jana a Prcalinka! Hele a ne, to není možný. Venca! Odstrčím Andreu a běžím. Doslova letím a skočím na toho starýho punkáče a málem ho rozmačkám. Co tady vole děláš? Je hubenej jak lunt, ale konečně má jasný oči. Prý je léčba dokončena. Ty, Smrťáku, cos to tady beze mě vyváděl? Musíš mi všechno vyprávět. No, to se budeš divit, dodá Jana a vezme si mě stranou. Dodnes nechápu, jak mi mohly holky odpustit (prej jim to teda bude chvilku trvat). Já bych si neodpustil. Ale ony byly svatý. Prej jsem debil, ale je se mnou sranda. A k Hymrům choděj už jen samý dělňasové, co je pořád obtěžujou. Tak jsou tady.

Byl to skvělej večer. Návrat Vency a holek mi rozzářil i následující den. Spal u nás vedle v pokoji. Stejně neměl kam jít. Včera jsme pařili. Můj starý kamarád jen s pár pivky. Opravdu se držel. Držel se i ráno, když se před ním promenádovala Andrea pouze v kalhotkách. Bylo to poprvé v mým životě, co jsem neměl hodnou holku. Nebyla zlá, ale šla si za svým. Tak trošku děvka, tak trošku bohyně. Znáte to. Vlastně jsme si za těch pár měsíců, co jsme byli spolu, ani nikdy moc nepovídali. Ale zrovna tohle jsem teď potřeboval. Kdybyste nás viděli pohromadě, když jsme šli na oběd do Startu, sídlištní to hospody a naší nové základny, museli byste se smát. Dva hubený vlasáči, jeden brejlatej a druhej kudrnatej a s punkovou koženou bundou. Dva teplouši a zrzavá holka, která pořád kroutí zadkem a všichni chlapi na ní čumí. Pak přijde Jana s těma svejma koziskama a Prcalinka, která je temná jak nejčernější noc. Jeden číšník nám řekl, že vypadáme jak apokalyptickej gang.

Jakoby se nic nestalo. Jako bych ještě nedávno před sebou pořád netlačil vozík a nebyl smutnej. Stačilo několik dní a sedím tu s občerstvenou partou. Já a ona, teplouši a punkáč, co už nebere drogy. A dvě panenky, který mě nikdy neopustily. Žereme smažáky, protože jsou levný, pijeme pivo a pak někdo konečně přehodí list. Hele, co se vysrat na ty naše neustálý vztahy a radši řešit metal? Oddychnu si, nerad bývám středem kritiky a začnu o Benediction. Chytne se jen Jana, ostatní probírají nějakej heavík, Venca se nám tlemí, že jsme úplně blbí, poslouchat takový pozéry. Andrea mi pořád sahá mezi nohy a v hospodě zůstaneme vlastně úplně celý den. Odvádí nás Venca, který musí krotit Andreu, aby se pořád nechtěla svlékat. Jsem našrot. Otevírám doma nějaký víno, který nepiju. Chci být dobrým hostitelem, ale moc mi to nejde. Tohle vždycky obstarávaly holky. Já byl spíš na ty kecy.

Nojo, ale Andrea na tohle taky moc není. Ona spíš vykouřit, vymyslet nějakou novou nesmyslnou polohu. Teď je zaplať satan tuhá jak zákon káže. Teploušci se nám tulej a Venca mi pořád dokola říká, že na tohle si asi nikdy nezvykne. Ale zvykneš kámo. Taky mi to vadilo a dneska? Beru je takový jaký jsou. Jsou to rovný kluci, upřímný, pohodový. Odejdou a zůstaneme u stolu jen s Janou a Prcalinkou. Všichni mi říkají, jak jsem si zase posral život, že Andrea není holka pro mě, že se chovám jako debil a tak dále. Usmívám se, ale kamarádi, vždyť já tohle všechno vím. Ale nemůžu si pomoct. Pak usneme a to už je skoro ráno. Už venku chrchlají chlapi, co musí na směnu, báby nadávají svým přežraným jezevčíkům. 

Když jsem chodil s Kristýnkou, tak jsme pořád dokola něco řešili. Byl jsem vnímavý, milý, hodný. Připadal jsem si jak svatej. Asi jsem potřeboval vypnout. Vyřadit kvalt. Já ještě nechtěl děti, rodinu, spoření, auto, papuče. Toužil jsem blbnout, užívat si. Vymýšlet kraviny. Děsilo mě, že bych měl dopadnout jako generace našich rodičů, kteří se brali v sedmnácti a od 40 měli pocit, že jim život protekl mezi prsty. Když si to vezmu kolem a kolem, asi bylo dobře, že jsem se tenkrát vyřádil. K tomuhle věku to patří a má to tak být. Hlavní pro mě bylo, aby byla sranda, abych se opil, pořádně si zašukal. Jasně že to bylo povrchní, jasně, že jsem byl nedozrálej. Ale komu to tenkrát kurva vadilo? Andrea se probudí a je jí úplně jedno, že celá parta sedí v kuchyni. Nakloní se ke mě, začne mi olizovat ucho a naschvál nahlas sténá, aby to všichni slyšeli. A já si pak připadám jako děsnej king. Jana se na mě podívá, podá mi z lednice pivo a řekne, ať radši držím hubu. Loknu si, mám vážnou tvář a pak se oba rozesmějeme na celé kolo. Je mi konečně odpuštěno.


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):