KOSMOKRATOR - Through Ruin... Behold
CD 2019, Ván Records
for english please scroll down
Ticho, temnota a chlad. Potom dojde k samovznícení. Do tmy probleskne plamen. Tváře všech přítomných zešednou strachy. Povedlo se, duše zemřelých otevřely bránu a jsou tu s námi. Naše seance měla tentokrát smysl. Odříkaly se tisíce modliteb, zaříkávalo se, kreslily se tajné symboly. Nic nepomáhalo. Až jednou někdo přišel s hudbou. S novou deskou belgických death/black metalistů KOSMOKRATOR. Stačilo pár prvních tónů a ihned jsme byli napojeni na vesmír, záhrobí, temnotu - říkejte si tomu jak chcete, důležité je, že došlo ke kontaktu.
Posuzuji hudbu hlavně podle emocí a nálad, které ve mě dokáže probudit. Belgičané mě zahalili do černého pláště riffů, donutili mě pokleknout a poslouchat desku stále dokola. Je pro mě obřadem, tajemnou seancí. Potřebuji klid, tmu a chladnou místnost. Potom mi proniká do krve se samozřejmostí, jakoby byla v mých žilách odnepaměti.
for english please scroll down
Ticho, temnota a chlad. Potom dojde k samovznícení. Do tmy probleskne plamen. Tváře všech přítomných zešednou strachy. Povedlo se, duše zemřelých otevřely bránu a jsou tu s námi. Naše seance měla tentokrát smysl. Odříkaly se tisíce modliteb, zaříkávalo se, kreslily se tajné symboly. Nic nepomáhalo. Až jednou někdo přišel s hudbou. S novou deskou belgických death/black metalistů KOSMOKRATOR. Stačilo pár prvních tónů a ihned jsme byli napojeni na vesmír, záhrobí, temnotu - říkejte si tomu jak chcete, důležité je, že došlo ke kontaktu.
Posuzuji hudbu hlavně podle emocí a nálad, které ve mě dokáže probudit. Belgičané mě zahalili do černého pláště riffů, donutili mě pokleknout a poslouchat desku stále dokola. Je pro mě obřadem, tajemnou seancí. Potřebuji klid, tmu a chladnou místnost. Potom mi proniká do krve se samozřejmostí, jakoby byla v mých žilách odnepaměti.
"Through Ruin... Behold" je pro mě procházkou noční ulicí, návštěvou opuštěného hřbitova, zákeřnou meditací i sírou, která je cítit při každém příchodu nemrtvých na náš svět. Jedná se o dlouhohrající prvotinu, ale není to vůbec znát. Zvuk i obal jsou v absolutním pořádku, nápadů a zajímavých momentů na albu nalezneme také dostatek. Není si vlastně na co stěžovat. KOSMOKRATOR se povedlo svými songy definovat nihilismus, nahlédnout na druhou stranu, pohřbít mě zaživa, znovu exhumovat. Nahrávka se mi ale hlavně líbí a poslouchám ji moc rád. Obzvláště za sychravého počasí, při dlouhých výletech podzimní přírodou, při pohřbech. Máme znovu sepnuté ruce uprostřed starého kostela. Je ticho, temnota a chlad. Potom dojde k samovznícení. Do tmy probleskne plamen. Tváře všech přítomných zešednou strachy. Myslím, že jsem zde správně. Hrají mi tu uvěřitelný démonický black/death metal. Krmí mě tmou, proklínají, obětují a znovu volají zpět. Cítím ze skladeb pradávnou sílu, užívám si černé rituály plné smrti. Velmi dobře!
Asphyx says:
Silence, darkness and cold. Then spontaneously ignite. A flame flashes into the darkness. The faces of all present are gray with fear. Well done, the souls of the dead have opened the gate and are here with us. Our session was meaningful this time. Thousands of prayers were chanted, secret symbols drawn. Nothing helped. Until somebody came up with music. With a new album of Belgian death / black metallers KOSMOKRATOR. The first few tones were enough and we were immediately connected to the universe, the grave, the darkness - call it whatever you want, the important thing is that there has been contact.
I judge music mainly by the emotions and moods it can awaken in me. The Belgians wrapped me in a black cloak of riffs, forcing me to kneel and listen to the record over and over. It is a ceremony for me, a mysterious session. I need peace, darkness and a cool room. Then it penetrates into my blood as if it had been in my veins since immemorial.
"Through Ruin ... Behold" is for me a walk through the night street, visiting an abandoned graveyard, insidious meditation and brimstone that is felt every time the undead come into our world. It is a full-lenght debut. The sound and cover are absolutely fine, there are enough ideas and interesting moments on the album. There's actually nothing to complain about. KOSMOKRATOR has managed to define nihilism with their songs, look on the other side, bury me alive, exhume again. But I especially like the record and I listen to it very much. Especially in cold weather, during long trips through autumn nature, at funerals. We have our hands clasped in the middle of the old church again. There is silence, darkness and coldness. Then spontaneously ignite. A flame flashes into the darkness. The faces of all present are gray with fear. I think I'm right here. They play believable demonic black / death metal. They feed me in the dark, curse, sacrifice, and call back again. I feel the power of the songs from ancient times, I enjoy black rituals full of death. Very good!
TRACKLIST
1. The Push Towards Daath (7:31)
2. Ruins (6:51)
3. Irreversible Pathways (4:26)
4. I Am The Utterance Of My Name (6:42)
5. Kosmokratoras I - In His Name Shineth The Sun (7:04)
6. Nathir (5:21)
7. Gestorben Muss Sein (9:04)
.JPG)