Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
Peklo zase jednou zamrzlo. Peklo opravdu existuje! Byl jsem totiž na koncertě čertů VULCANO a NIFELHEIM. Mám rád starou definici metalu, obdivuji hlavně kapely, které do toho jdou po hlavě. Neznám nic lepšího, než když si zajdu v klidu na pivo, dám si něco dobrého k jídlu a večer pak zavítám na podobnou black/thrash metalovou starobu. Sice mám všechno ztíženo cestou z Plzně, ale jak známo, když je metal v srdci, tak vzdálenost nerozhoduje. V úterý jsem sice už jednou v Praze byl a včera jsem oslavil své narozeniny, ale znáte to, když musíte, tak musíte. Přes to nejede vlak.
Jsem zmrzlý jak sobolí hovno, nějak mi v tom všem chaosu a při práci nedochází, že se ochladilo. Ještě, že jsem za těch více než 30 let v metalu na nepohodlí zvyklý. Nekonečné cesty po republice, někdy i hlad, rozlámaný tělo, absolutní nevyspání, tohle všechno je pryč, když stojím pod pódiem a vidím svoji oblíbenou kapelu. Plzeň je odpoledne podzimně šedivá, Praha jakbysmet. Hergot to to letí, za chvíli z nás budou starý kmeti. Jdeme na pivo.
Čeká na mě u metra Míra, zapadneme do hospody Na Struze. Pijeme dobrou Plzeň a je nám hrozně fajn. Připomíná mi to starý dobrý časy. Inu, člověk si musí umět vybrat, s kým zajde na jedno, dvě, tři. Přijde i Michal Kafe a tím se radost násobí.
A jak si tak láduju do volátka jedno za druhým, tak se neubráním vzpomínkám. Nedávno jsem byl na srazu se základkou po 30 letech a začíná se mi všechno vracet. Často už popletu místo konání koncertu v dávných dobách, o tom, jestli se mi líbil, či nikoliv, o jménech nemluvě. Ale co, jedeme dál, metal nesmí zemřít, alespoň ne ten ve své ryzí podobě. Na velkých koncertech mě moc často neuvidíte, ale když přijedou podobné smečky jako v sobotu, tak pokud to jen trošku jde - vyrážím.
Pozoruji lidi už nakažené vánocemi, nekonečné davy prázdných tváří. Občas se na mě divně podívají, znáte to, mám na sobě křiváka, metalový triko, dlouhý šedý vlas. Je to pořád stejný, na věky věků amen, každej hodnotí jen zevnějšek. Jenže já to mám v prdeli, jdu na metal, cítím se silnej a odhodlanej. Je příjemný být v undergroundu, je super, potkávat podobně prokleté lidi. Víme o sobě a já vám děkuji za milá slova hned po příchodu na Chmelnici.
Konečně mi není zima a nasávám s chutí atmosféru před koncertem. Rád poslouchám úryvky fanoušků, když se baví o nových deskách, o starých akcích. Mě se na metalu vždycky líbilo, že v něm mohu potkat třeba úplně cizí lidi a jen díky trikům nebo jen tak, si máme co říct. Jasný, debilové mezi náma taky jsou, jako všude, ale když já mám asi velký štěstí. Jo, tahle komunita má pořád něco do sebe, jen musíte vyrazit ven a nesedět jen u kompů a telefonů. Tam to tak, mezi jedovatými slinami, nevynikne. Ale dost řečí a mudrování, přišel jsem hlavně na metal. Takže krleš!
ASGARD - proti mladým mám možná tu výhodu, že jsem ještě zažil dobu, kdy se podobný black metal hrával. Mě se na ASGARD líbí, že si jedou svoje, nepřetvařují se a je z nich cítit energie. Mohu mít tisíc připomínek z pohledu člověka, který podobně laděný černý kov vůbec nemusí, ale naživo se mi kapela líbila. Vlastně jsem byl překvapený sám ze sebe. Bylo to jako ochutnávat pokrm, který normálně nejíte a nakonec se vám na jazyku rozplyne poměrně příjemná chuť. Nic naplat, sypalo jim to pěkně. A to jsem byl hodně skeptický. Metal!
DECISION TO HATE - německý melodický death black. Také by se dalo říct i styl, který mě poslední roky málokdy osloví. Bylo to solidní, dobře zahráno, ale mě už dávno jen slušné řemeslo nestačí. Skladby mi připadaly možná až příliš rozvláčné a dlouhé. Ale jak říkám, jsem hudebně už fakt někde jinde. Solid work!
NIFELHEIM - představte si starý silný a poctivý spalovací motor. Ve válcích koluje třaskavá směs a vy máte chuť pořád přidávat rychlost. Možná se nám všichni snaží zkazit radost, ale my se nedáme. Tohle byl absolutní výkon, totální black thrash metalové nasazení. Kopanec do ksichtu, neurvalá smečka vzteklých psů (kteří ale mimo pódium působili jako neskuteční pohodáři). NIFELHEIM předvedli absolutně šílené vystoupení plné chladu, špíny, tlaku, energie. Jakoby se mezi námi procházeli staří démoni, tančili s námi a nakonec nás strhli hluboko do podsvětí. True metal ve své rezavé podobě! Inferno bez rozhřešení! Vynikající!
The riffs sharp like a rasor, mildew and thrash feeling. These are the first things coming to my mind when listening NIFELHEIM. Thanks to Satan! The concert is intended for all true old school black/thrash metal maniacs. Don't expect any shift or progression, but right cut up face. When listening I was minced like some pretty crushed meat. Call the glue factory, I'm there in a few minutes. My old bones thank that they can once again move in pretty rapid pace. Hydra from the 90th is here with me and it roars again like wild beast loose from the chain. Loud, fast and really cruel. Tear down all the idols! Break the wall with a hammer and hear honest, real black/thrash metal from the masters in their field! Old school metal forever! NIFELHEIM rules!
VULCANO - kapela z Brazílie, stará jako extrémní metal samotný. Měl jsem pocit, že mě někdo najednou řízl nožem do břicha. Automaticky mi v hlavě naskakovaly jednotlivé skladby, procházel jsem se starými opuštěnými hřbitovy, navštěvoval katakomby, pořádal okultní seance, vzýval ďábla a uctíval metal. Někde na pomezí našeho i onoho světa se odehrávalo i vystoupení této legendy. Pro mě osobně další ze splněných snů, ano, ještě jsem neměl tu čest. Bylo krásně vidět, jak kapela i přes svůj zralý věk pevně věří tomu co hraje, neskutečně je to baví a je schopna na pódiu položit snad i život. VULCANO mě nabodli na vidle, hodili do kotle s olejem a ukázali mi, jak má vypadat pravé peklo. Excelentní výkon!
The dirty black/death/thrash legend VULCANO casted up among us a really moldy carcass. Sharp, uncompromising thrash with morbid melodies, cruelty and power. It cuts, burns and kicks like a runaway horse. Songs reminding punches to the face. Brazilian maniacal creature woke up to burn us with black fire. Have you ever been stabbed with a rusty knife into the belly? Feelings are very similar when listening. This is the music recorded in the other world, in the endless corridors of the Hades Empire! The concert has an incredible pressure, energy, a darkly flaming spark that burns in every moment. The world in music has maybe a different direction, but it doesn't matter. Let's show “fuck off” to all believers and listen to the new VULCANO! Excellent black thrash death true metal performance! Hell!
O zvuku šly po sociálních sítích legendy, ale obavy se nepotvrdily (naposledy jsem zde zažil vyloženě špatný zvuk tak před 4 lety). Na Asgard bylo možná pár prvních songů špatně nazvučených, ale pak se vše srovnalo a i když byl zvuk hodně nahlas, tak o žádný průšvih se nejednalo. Jen musel stát člověk blíž pódiu. Co se týká organizace, tak snad jen konec po půlnoci moc nepotěšil. Být to v týdnu, tak je to problém, ale takhle se dalo ještě aspoň chvilku korzovat, pokecat s kapelami, užít si to. Starala se o mě Martina Cooper, a starala se dobře. Na koncert přišlo odhadem něco kolem osmdesáti lidí. Nikde jsem zase neviděl členy nové vlny thrash metalu. Asi se báli černoty. Divný.
Stojím na zastávce a šmudlám na telefonu spoje. Přijde ke mě mladá poťapaná bezdomovkyně se psem a jestli prý nemám nějaký drobný. Tak jo, dobrá, mám náladu na to, udělat dobrý skutek. Je vděčná, dokonce až moc, protože mi chce vykládat tarotový karty. Aby mi dala pokoj, tak si sejmu, ona se zazubí a řekne mi: "Mladej pane, vidím kolem vás ještě tisíce a tisíce samiček. Všechny vás budou chtít...!" Tlemím se tomu až na hlavák. Tyhle zážitky stojí fakt za to a to jsem se ještě nepřestal smát, protože mě kytarista Nifelheim bodl ostnem na ruce do prsa. Mám tam bebí a hýčkám si ho.
Někdy si říkám, že by mě měly České dráhy sponzorovat. Modro bílý vlak už na mě čeká. Sundám si křiváka, zalomím hlavu a probudí mě až průvodčí v Berouně. Jsem v polospánku, přecházím na další spoj. Proč jsou všechny cesty domů tak studený? Nakoupím v Plzni snídani a zase začnu být za klasického hodného tátu. Snažím se, sepisuji report, dělám fotky, mezitím pospávám. Zůstaly mi vzpomínky, zůstaly mi zážitky, které jsou vždy neopakovatelné. Ty žádným reportem nenahradíte. Sobotní akci si zařadím postupně do svého archívu velmi povedených koncertů. Jak píšu výše, to nebylo jen o metalu, ale taky o srdci, o uvěřitelnosti, o opravdovosti. Jsem moc rád, že jsem mohl být u toho. Díky všem! Peklo zase jednou zamrzlo. Peklo opravdu existuje!
about VULCANO on DEADLY STORM ZINE / o VULCANO na DEADLY STORM ZINE:
Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
-----------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
Instagram:
facebook:
twitter:
.JPG)