VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
Jsem tu jen já, kniha od kolegy Miniera a 12 roků stará whiskey od mých francouzských fanoušků, co mi ji dali k vánocům s děkovným dopisem - díky za všechny recenze a rozhovory. Jedna kapitola se rovná jeden malý panák a několik death metalových skladeb. Kapely by ze mě měly radost, jsem jak nějaká historie metalu. Mám tu kazety, vinyly, CD i přenosný reproduktor na mp3 z telefonu. Prázdná chalupa v Jizerkách, stíny a nevytopený pokoj. Hlavou mi létají vzpomínky, na dětství, na mládí, na první holku, na všechny ostatní dívky, se kterými jsem se tulil u krbu. Na kamarády, se kterými jsme si tady ničili játra. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem snad přes dvacet let nebyl nikdy vyloženě sám. Až dnes.
V jiných městech se určitě také odehrávají koncerty kapel, na které bych s chutí zajel. Jenže já si potřeboval vyčistit hlavu, na chvilku vypadnout ze stereotypu. Z thrashe si už opravdu hodně vybírám. Zítra bude v Jablonci zabijácká sestava smeček, které si dle mého skromného úsudku stále drží vysokou laťku kvality nejen naživo. OVERKILL uvidím snad podesáté, FLOTSAM a JETSAM jsou moje srdcovka a DESTRUCTION na koncertech pořád zabíjejí. Taky je paráda, že je konečně podobná akce i v menším městě. Kdysi jsem tady chtěl bydlet. Mám Jizerky moc rád. Život mi zamíchal s kartami úplně jinak, ale zítra si vše opravdu užiji, to už vím teď. Jsem utahaný po cestě z Plzně, po pracovním týdnu, jsem líný a ani nezatopím v kamnech. Raději si vezmu mikinu VADER, deku a dám si dalšího panáka. Pane Miniere, vaše knížka mě dokázala opět pohltit. Francouzský spisovatel a whiskey poslaná z Francie, merci beaucoup, j'apprécie!
Probudí mě soused, který nemůže nastartovat starou chrchlající škodovku. Píšu domů rodině, dnes mám velký den. Konečně zase na metalu. Hele, máma mi tu nechala Trenčianské fazole s párkem. Naláduju se, snídaně šampiónů. Musím na hřbitov, ale až odpoledne. Na suchém záchodě mi málem umrzne zadek. Nějak jsem zlenivěl, zestárnul, ale pořád bojuju. Sjedu do Jablonce a zapálím na hrobě svíčku svýmu poslednímu kamarádovi z mládí, zemřel v létě (myslel jsem si, že už to nebude bolet, ale pořád je mi smutno a tak s ním mluvím jako to dělávají babičky s konvemi v rukou). Navštívím jeho krásnou ženu, pokecám s dětmi a protože to není zrovna moc veselý zážitek, jdu na pivko. Menší večeře, chmeliště s kamarády a zase ty vzpomínky, kterých je všude plno. Uff, jsem jak stará bába, hlavu vzhůru ty vole, máš se jako prase v žitě, jsi zdravej, máš skvělou hezkou manželku, úžasný děti, práci. Máš prachy na CD, trika i koncerty. Co si vlastně může obyčejný chlap přát víc?
Udělat si dobře, jak za starých dobrých časů, kdy se sdílelo jen v hospodách, potkat stejně šedivějící metly, hergot, vždyť já na thrash metalu kdysi začínal, někde tam hluboko v srdci i krvi pořád je. Jen tak si zajít na muziku, cítit chvění před koncertem, vidět své polobohy, proč na mě jdou poslední roky na podobných akcích nostalgické stavy? Eurocentrum v Jablonci se mi líbí, prolezl jsem si i celé město, pomalu mířím na místo konání a potkávám čím dál tím víc stejně oblečených postav. Taky pár známých, ty pořád žiješ? Za chvíli budeme jak důchoďák, mladým tohle už nevysvětlíš, spousta jich nás bere jako dnes tolik populární hipsterské retro. Srát na to - Neckermann a Quelle, ať jdou do prdele! Ty vole, já už jsem fakt starej, nějaká slečna mě sice čte, ale vyká mi! Ale co, vždyť má vlastně pravdu.
Přemýšlím si přemýšlím a čekám na první kapelu. Ona má samota něco do sebe, člověk si urovná myšlenky, tak si tak stojím pod pódiem, cítím napětí davu, užívám si silácké hlášky chlapů, koukám po holkách. Kolikátý můj koncert to tak může být? Za těch 32 let v metalu? Jestli se nepletu, tak jsem zde kdysi viděl NAPALM DEATH. Toulám se v myšlenkách, až mě z přemýšlení vytrhne první riff. Tak jo, pojďme na to.
REZET - thrash metalová rozcvička z Německa. Za mě velmi dobré, spokojeně jsem si podupával, necítil jsem sice žádnou tlakovou vlnu, ale zahrané to bylo slušně, s potřebnou energií a troufám si tvrdit, že takhle někde v zaplivaným klubu by to mohlo být ještě lepší. Ve škole bych dal dvě mínus, to je dobrý ne? Strong gig that will knock - out you in the first round! German thrash metal of the good quality! Hell!
FLOTSAM AND JETSAM - Kdysi před lety v Plzni jsem se s Erikem vyfotil na Metalfestu. To tam ještě nehrálo tolik sraček. Taky jsem je viděl v Praze v malým klubu, kam přišlo 15 lidí. Znáte to, srdcovka. Inteligentní thrash s vynikajícím zpěvem. Páni muzikanti, kteří hrají naprosto přirozeně, převyšují ostatní o několik délek a mnozí je nechápou. Já byl ve svém živlu. Během vystoupení jsem se ocitl totálně mimo. Pro podobné okamžiky mi pořád stojí za to vyrazit. Jako bych byl živá baterie, kterou mistři v oboru dobíjejí. Úraz elektrickým proudem, ano, tak jsem se cítil asi nejvíc. Absolutní bomba, definice jednoho thrashového směru a obrovský kus srdce. Vynikající koncert, který mě zasáhl až do morku kostí!
I like commonplace and the ease with that the performance is coming. The band is like a pack of mad dogs biting around. Be carefull and don't catch rabies from them! The concert is very colourful and it is overflowing with ideas. I think it isn't necessary to add nothing, this music speaks for itself. Thrash metal played with great energy! Intelligent carnage! Absolutely and forever in my heart, I bow!
setlist:
DESTRUCTION - kapelu vidím poprvé s dvěma kytaristy a musím říct, že mi jejich sestava moc voní. Kapela působí jako politá mrtvou vodou. Ono jim to vždycky sypalo, z desek je už tak nesleduji, ale Schmier je pořád neskutečný zvíře. DESTRUCTION se povedlo vytvořit tolik důležitý tlak, opravdu, jiskry stříkaly doslova na všechny strany. Zkušení harcovníci opět ukázali, jak se to má dělat. Potichu jsem několik skladeb věnoval i svému kamarádovi, který ač byl punkáč, tak tuhle smečku miloval. Byl ukován ten nejryzejší thrash metalový kov! Železo! Masakr jak má být a za mě velká spokojenost, i když už jsem je viděl i v lepší formě. Spalující záležitost!
I admit that I did not expect so much energy, power and great tunes. Legendary Polish thrashers DESTRUCTION showed us basically perfect thrash metal in Jablonec. Old dogs showed everyone how to do it properly. Nothing can be done, I must bow to this legend to the ground. Burning Thrash Metal Massacre!
OVERKILL - když jsem vyrazil před mnoha lety na OVERKILL do Prahy, jelo se mnou asi patnáct fanoušků, o kterých jsem si říkal, proč takový starý papriky ještě někam jezdí? Byla s nima neskutečně legrace, spousta prostatických vtípků a potom Blitz na pódiu, který mě doslova přikoval ke zdi. Dnes jsem jako oni. Nevím a trošku nechápu, kde se to v téhle kapele bere, ale opět byli vynikající, zničující, doslova narvaní energií. Když si vezmu některé dnešní mladíky, darmo mluvit. Tohle byla historie, mě automaticky naskakovaly texty skladeb, které jsem neslyšel několik roků! Jednotlivé songy jsou propracované, mají velký feeling a kopou jako splašený kůň. Tohle je kult pro všechny thrashové maniaky! OVERKILL zahráli koncert, který nás smetl jako tsunami. Maniaci z New Yorku přednášeli ze starých thrashových knih a dělali to skvěle a s grácií! A ten hlas, to byla motorová pila, přátelé! Absolutní thrashové inferno! Skvěle!
Their recipe is seemingly simple - sharp melodies, pressure, sparks flying all around. And, of course, the unmistakable voice of Bobby Blitz. But it's not that simple, these are ingredients that can mix lots of bands. But OVERKILL bring something extra - unbelievable energy and the ability to engage. Individual songs are sophisticated, have a great feeling and kick like a runaway horse. This is a cult for all thrash maniacs! OVERKILL played a concert that swept us like a tsunami. Maniacs from New York lecture from old thrash books and they did it great and with grace! And that voice, it was a chainsaw, my friends! Absolute thrash inferno! Great!
setlist:
https://www.setlist.fm/setlists/overkill-6bd69e9a.html
Zvuk parádní, organizace také. Jen jsem měl pocit, že začali hrát REZET dřív? Líbilo se mi i chování personálu. Žádný machrování a to včetně sekuriťáků. Eurocenturm je celkově hrozně příjemné zařízení. Byl jsem spokojen po všech stránkách a skousl i můj neoblíbený Staropramen. Jako bonus bylo pro mě setkání s Ericem A.K. z Flotsam and Jetsam. Mám rád, když se kapely po koncertě setkávají s fanoušky.
Uff, to byla ale thrashová jízda. Už dlouho jsem vyloženě na podobně zaměřeném koncertě nebyl (já raději malý klub a old school death metal). Měl jsem pocit, že jsem totálně vyčerpaný a zároveň nabitý energií, těžko se o tom píše, těžko se to chápe, ale my fanoušci moc dobře rozumíme, co jsem tím chtěl říct, nemám pravdu? Loučím se, dostanu od nějaké slečny pusu, ani nevím proč a jestli se prý můžeme vyfotit. Tak jo, ale já nejsem z žádný kapely (vždyť jen píšu, co cítím) a nevím jak se do selfie kamery tvářit, můžu jako hovado (mít fanynky je pro mě pořád nezvyklá zkušenost)?
Musím na chalupu a je mi trošku smutno. Škoda, že tu se mnou není moje žena. Zajdu na pivo Na rampu, seznámím se skvělými Moraváky, kecáme o hudbě a teprve až pak se vydám se na cestu. Nejdřív mi přebíhají přes cestu divné postavy v kapucích a pak už jen srnky, liška a nějaký ten králík (ještě že mi dala dcerka fosforový pásek na ruku - aby tě něco nepřejelo tati!). Chalupa je ve zvláštním mlhavém oparu. Stojím na kopci a močím. Mám v nohách spoustu kilometrů. Koukám do kraje až někam na Ještěd. Zase se mi všechno vrací, co my jsme se tady nablbli a nakonec jsem zůstal z původní sestavy úplně sám.
Připadám si jako veterán studené války. Zalezu do prachové peřiny, pokojem se míhají stíny od snad stoletých kaštanů. Působí strašidelně, ale já jsem pořád na koncertě. Jen mladší, hezčí, hubenější, silnější, na vše špatné jsem už dávno zapomněl a nechám si zdát jen o tom dobrém. Kozatý holky, pivo zadarmo, Blitz mi přinesl panáka. Spím pouze několik hodin, dostat se z chalupy autobusem do Plzně není žádná sranda. Ale stálo to za to! Ten thrash metal pořád ve mě někde je, kořeny který jen tak někdo nevytrhne a vlastně ani nechce, vždyť je to kus mýho života. Opouštíme Jizerky a já vím, že se chci co nejdřív zase vrátit. Musím, chci, miluju to tady a pokud zde budou podobné akce, tak o důvod víc. Děkuji vám za přízeň a buďte dobří! Metal!
Musím na chalupu a je mi trošku smutno. Škoda, že tu se mnou není moje žena. Zajdu na pivo Na rampu, seznámím se skvělými Moraváky, kecáme o hudbě a teprve až pak se vydám se na cestu. Nejdřív mi přebíhají přes cestu divné postavy v kapucích a pak už jen srnky, liška a nějaký ten králík (ještě že mi dala dcerka fosforový pásek na ruku - aby tě něco nepřejelo tati!). Chalupa je ve zvláštním mlhavém oparu. Stojím na kopci a močím. Mám v nohách spoustu kilometrů. Koukám do kraje až někam na Ještěd. Zase se mi všechno vrací, co my jsme se tady nablbli a nakonec jsem zůstal z původní sestavy úplně sám.
Připadám si jako veterán studené války. Zalezu do prachové peřiny, pokojem se míhají stíny od snad stoletých kaštanů. Působí strašidelně, ale já jsem pořád na koncertě. Jen mladší, hezčí, hubenější, silnější, na vše špatné jsem už dávno zapomněl a nechám si zdát jen o tom dobrém. Kozatý holky, pivo zadarmo, Blitz mi přinesl panáka. Spím pouze několik hodin, dostat se z chalupy autobusem do Plzně není žádná sranda. Ale stálo to za to! Ten thrash metal pořád ve mě někde je, kořeny který jen tak někdo nevytrhne a vlastně ani nechce, vždyť je to kus mýho života. Opouštíme Jizerky a já vím, že se chci co nejdřív zase vrátit. Musím, chci, miluju to tady a pokud zde budou podobné akce, tak o důvod víc. Děkuji vám za přízeň a buďte dobří! Metal!
-----------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
Instagram:
facebook:
twitter:
