VOMIT ANGEL - Imprint of Extinction
CD 2019, Iron Bonehead Productions
Vždycky se musím smát, když potkám nějaké metalisty, kteří se k této hudbě dostali až v dobách, kdy světu vládlo MTV a lesklé časopisy. Oblečeni podle poslední módy se tváří sveřepě, vedou pochmurné řeči o Satanovi a jejich rozhled končí pouze u velkých všeobecně známých kapel. Proti gustu žádný dišputát, ale docela by mě zajímalo, co by řekli na novou desku dánských zvracečů VOMIT ANGEL. Nechci je podceňovat, ale myslím si, že kdo nezažil pradávné demonahrávky na zmuchlaných kazetách, tak tuhle smečku nepochopí.
Je to totiž neskutečná prasárna. Mezi songy se blije jak zákon káže, zvuk je prašivý jak klín staré jeptišky a co se týká nápadů, tak se často pohybujeme až někde na hraně snesitelnosti. Všechno je hrozně jednoduché, monotónní, shnilé, nechutné. Stylově někde na pomezí deathu, thrashe, blacku a grindu. Člověk má opravdu chuť si strčit prst do krku a kapelu odsoudit několika ostrými slovy. Neudělám to, protože když už nic jiného, tak je to vcelku legrace.
Vždycky se musím smát, když potkám nějaké metalisty, kteří se k této hudbě dostali až v dobách, kdy světu vládlo MTV a lesklé časopisy. Oblečeni podle poslední módy se tváří sveřepě, vedou pochmurné řeči o Satanovi a jejich rozhled končí pouze u velkých všeobecně známých kapel. Proti gustu žádný dišputát, ale docela by mě zajímalo, co by řekli na novou desku dánských zvracečů VOMIT ANGEL. Nechci je podceňovat, ale myslím si, že kdo nezažil pradávné demonahrávky na zmuchlaných kazetách, tak tuhle smečku nepochopí.
Je to totiž neskutečná prasárna. Mezi songy se blije jak zákon káže, zvuk je prašivý jak klín staré jeptišky a co se týká nápadů, tak se často pohybujeme až někde na hraně snesitelnosti. Všechno je hrozně jednoduché, monotónní, shnilé, nechutné. Stylově někde na pomezí deathu, thrashe, blacku a grindu. Člověk má opravdu chuť si strčit prst do krku a kapelu odsoudit několika ostrými slovy. Neudělám to, protože když už nic jiného, tak je to vcelku legrace.
Hrozně se mi líbí, jak se k "Imprint of Extinction" staví jednotliví posluchači, případně páni kritici. Jedni desku ihned odsoudí, rozcupují na kousky, nenechají na ni nit suchou a píšou něco o primitivních maniacích, kteří neumějí hrát. Další zase kapelu velebí jako undergroundovou modlu, oceňují, že se nezaprodali, že to je ten správnej metal. Přiznám se bez mučení, že ve mě VOMIT ANGEL vyvolali spoustu vzpomínek. Jasně, je to jednoduchý a obyčejný, zvuk je šílenej, některý nápady vyloudí na tváři opravdu úsměv, přesto si myslím, že album v sobě určité kouzlo má. Takhle se kdysi opravdu zvracelo, podobné desky kolovaly mezi fanoušky a vášnivě se nad nimi diskutovalo. Doba se sice dávno změnila, ale když ono je někdy hrozně příjemné se zavřít do pokoje, pustit si podobnou prasárnu a pořádně si zařvat. Nemám iluze o tom, že by se VOMIT ANGEL najednou objevili na prvních místech dnes tolik populárních metalových žebříčků, ale o to tady ani nejde. Hele, schválně, zkuste si nahrávku pustit, až budete mít pořádnou kocovinu. Pořád nic? Tak se jděte vyzvracet a pak uvidíte. Prašivina!
sumarizace:
Hudebně se pánové pohybují v surovém klasickém death metalu, okořeněném grindovými chvilkami poezie. Nic pro slabé povahy, spíše se jedná o nefalšovanou trepanaci mozku. Zvuk je velmi dobře ošetřen, deska nepostrádá potřebný drive a takovou tu jasně zacílenou neurvalost, která dělá z obyčejných desek ty dobré. VOMIT ANGEL nehledají nové cesty, předkládají již dříve slyšené, ale takovým způsobem, že jim to zkrátka věřím. Mezi námi patology jsou dobří i špatní řemeslníci. Nutno rovnou říci, že tahle parta se k deathu a grindu umí postavit tím správným způsobem. Pokud se rádi koupete v krvi, dělá vám dobře křik pitvaných těl a s chutí trávíte svůj čas na opuštěných jatkách, tak neváhejte ani chvilku. Splněno bylo vše pro pořádný a poctivý poslech - spousta zajímavých nápadů, občas možná lehce monotónních, ale krutých a opravdových. Nakonec pacient vždycky zemře a o to nám jde především, nemám pravdu? Death grindová mašina na zabíjení! Velmi dobře!
Asphyx says:
Musically, the gentlemen move in raw classical death metal, spiced with grind moments of poetry. Nothing for weaknesses, rather it's a real brain trepanation. The sound is very well cared for, the album does not miss a necessary drive and the kind of clear targeting that makes the normal recordings be good. VOMIT ANGEL are not looking for new ways, they play what was already heard, but in such a way that I simply believe it. Among our pathologists are both - good and bad craftsmen. Need to say straight away that this band is able to stand up to the death and the grind in the right way. If you love bathing in blood, you like the screaming of dirty bodies and the desire to spend your time in abandoned slaughterhouses, so do not hesitate for a moment. Everything was fulfilled for a fair and honest listening - lots of inte resting ideas, occasionally perhaps slightly monotonous but cruel and real. At the end the patient always dies and that's our goal, does he not? Death Grind Machine for Killing! Very good!
TRACKLIST
01. Intro
02. Concussion
03. Ancient Heritage
04. Hobo In The Woods
05. Vomit Angel
06. Vomits
07. U.S.G
08. Satanic Eelhead
09. Petard
10. Hollow Earth
11. Poisoned Dreams
12. The Sabbath Of The Goat
13. Vestfyen Classic
14. Unearthed Skull
15. Freezing To Death
16. Guinea Pig
17. Defecation
18. A Brutal Meeting
19. Surprise
20. Raped By The Horny Goat
band:
Lord TItan - Drums/Percussion/Backing Vocals
Necrodevil - Electric Guitars/Vocals/Effects
Peter Hugorm - Session - Lead Bass
