MUNT - Towards Extinction
EP 2019, vlastní vydání
Na světě existuje spousta chorob, které se nejdříve plíží kolem jako klubko malých háďat. Postupně se kolem vás omotají, zkazí vaši krev, změní uvažování, usadí se vám někde hluboko v hlavě. Najednou koukáte na svět úplně jinýma očima, nevnímáte soucitné pohledy. Jste jenom vy a vaše nemoc, váš boj, který nakonec prohrajete. Lékaři vám říkají, abyste se všemu postavili čelem, přitom jediné, co umí, tak do vás narvat spoustu chemických látek k utišení bolesti. Nekonečné hodiny s bílou nemocniční zdí. Chvíle, kdy proklínáte celý svět. Občas ani hudba nepomáhá.
Jsou kapely, které jako nějaká zničující choroba působí. Grind black metalové MUNT jsem objevil náhodou při jednom ze svých výletů po internetu. Slovo dalo slovo a po několika posleších jsem zkrátka musel tuhle smečku podpořit. Jejich hudba mě totiž zcela pohltila, strhla do víru morbidních zážitků a nakonec rozložila na prvočástice. Mám pocit, že hniji zaživa.
Na světě existuje spousta chorob, které se nejdříve plíží kolem jako klubko malých háďat. Postupně se kolem vás omotají, zkazí vaši krev, změní uvažování, usadí se vám někde hluboko v hlavě. Najednou koukáte na svět úplně jinýma očima, nevnímáte soucitné pohledy. Jste jenom vy a vaše nemoc, váš boj, který nakonec prohrajete. Lékaři vám říkají, abyste se všemu postavili čelem, přitom jediné, co umí, tak do vás narvat spoustu chemických látek k utišení bolesti. Nekonečné hodiny s bílou nemocniční zdí. Chvíle, kdy proklínáte celý svět. Občas ani hudba nepomáhá.
Jsou kapely, které jako nějaká zničující choroba působí. Grind black metalové MUNT jsem objevil náhodou při jednom ze svých výletů po internetu. Slovo dalo slovo a po několika posleších jsem zkrátka musel tuhle smečku podpořit. Jejich hudba mě totiž zcela pohltila, strhla do víru morbidních zážitků a nakonec rozložila na prvočástice. Mám pocit, že hniji zaživa.
Energie, hniloba, hnis, špína, tma. To jsou slova, které podle mého úsudku charakterizují novinku "Towards Extinction" asi nejlépe. Vždy, když píšu recenzi, tak se musím na hudbu naladit. Tentokrát jsem začal ještě za tmy, u otevřeného okna, s chladem v zádech. Ulice pode mnou tepala, tramvaje cinkaly, několikrát se pohádaly děvky se svými pasáky. Servírka mi přinesla opravdu černou kávu a já najednou cítil, jak do mě každým tónem pronikají riffy ostré jako břitva. Jako bych polykal hřebíky. Celý rozdrásaný jsem měl chuť řvát, vynadat celému světu. Místo toho jsem usedl a pokusil se své pocity sepsat do několika řádků. MUNT museli přijít z jiné dimenze, odněkud, kde je zlo na denním pořádku a světlo si pamatují jen staří ve vzpomínkách. Každý máme někde ve svých genech uloženy pradávné pudy, lov, jsme lovci a oběti. Připadá mi, že během skladeb tohle všechno vyvěrá na povrch, drtí mě, řeže. Jsem vyvrhnut, užívám si temně chladnou atmosféru, umírám a zvonu se rodím. Jsem bestií i andělem. Grind black metalový hrot, zaražený hluboko do mozku. Skvělá deska!
sumarizace:
Nemoci zkažené krve, hnijící kosti. Rozkládající se tělo, smrtelný pohled a lebka pukající velkým tlakem. Mám pocit, že se rozpadnu na tisíc kousků. V bolestech a křečích. Jakoby mi do hlavy někdo postupně zabodával ostré rezavé hřeby. Pomalu a přesně, aby zasáhl všechna citlivá místa.
Přesně takové pocity mám i z nového alba australských black/grind šílenců MUNT. Je přesně tím divokým a maniakálním kouskem extrémní hudby, která vás bez upozornění přišpendlí na zeď. Energie, síla, hnis a špína. To jsou hlavní atributy novinky "Towards Extinction".
Umírat lze mnohými způsoby, ale smrt předváděná na albu "Towards Extinction" se zdá být nejvíce bolestivá. Hniloba je zde kombinována s tlakem a výsledkem je nahrávka, která působí jako třaskavina té nejvyšší kvality. Novinka je jako kus plesnivého masa, které vám někdo hodí přímo do obličeje. Při poslechu se dusím, lapám po dechu a těším se na každý další zabijácký riff. Jsem rád drcen a rozmělňován. Líbí se mi i temnota, která jednotlivými skladbami prostupuje jako nějaká zlá choroba. MUNT zkrátka moc dobře vědí, jak na mě. Umí vytvořit absolutně zběsilou atmosféru, vyvolat postupný tlak na moji hlavu. Smrt je zase tak blízko! Black grindové album, které vás rozemele na prach! Amen!
Asphyx says:
Diseases of spoiled blood, rotting bones. A decaying body, deadly look and a skull cracking with a great pressure. I have a feeling that I will fall into thousands of pieces. In pain and cramps. It feels like someone has been slowly putting sharp rusty nails into my head. Slowly and accurately, to hit all sensitive places.
I have those exact feelings when I listen to the new album by Australian black/grind madmen MUNT. It is the wild and maniacal piece of extreme music which will nail you on a wall with no warnings. Energy, power, pus and dirt. These are the main attributes of the novel "Towards Extinction".
You can die in many ways but the death on the album "Towards Extinction" seems to be even more painful. The rotation here is combined with pressure and the result is an album which feels like a bomb of the highest quality. The new album is like a piece of mouldy flesh which hit you right in the face. When I listen to this album I cannot breath and I am looking forward to another killing riff. I like to be smashed and crushed. I like the darkness which goes through each song just like a bad disease. MUNT really know what I like. They can create totally furious atmosphere, bring a pressure on my head. The death is again very close! Black grind album which will grind you to dust! Amen!
TRACKLIST
01. Terror Unleashed Upon the Wings of Demise
02. Behold, the Plains of Decay
03. Cleansing the World with Sickness and Disease
04. Alas, the Weeping Ceases
band:
Mothlord - Vocals
Ron - Bass
Spud - Guitars/Vocals
Seb - Drums
